Le Bossu
La spada degli Orléans
Hrbáč
The Hunchback of Paris
Režie:
André HunebelleKamera:
Marcel GrignonHudba:
Jean MarionHrají:
Jean Marais, Bourvil, Sabine Sesselmann, Edmond Beauchamp, Georges Douking, Guy Delorme, Paulette Dubost, François Chaumette, Paul Cambo, Alexandre Rignault (více)Obsahy(1)
Kdo se skrývá pod maskou záhadného starce? To sama pomsta přichází po letech… Dobrodružný francouzský film Hrbáč byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Févala z období sklonku vlády Ludvíka XIV. Statečný šlechtic Lagardere je svědkem zákeřné vraždy Filipa de Nevers, spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění rodu de Nevers. Slíbí umírajícímu, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Tajně odveze dítě do Španěl, kde je vychovává, a po patnácti letech je vrátí matce, která nikdy nepřestala věřit, že se jednou se svou dcerou shledá. Do Paříže se Lagardere vrací v masce, ve které ho nepozná ani vlastní schovanka... Hrbáč byl vždy vděčnou látkou pro filmové zpracování. Jedním z jeho legendárních představitelů byl i Jean Marais. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (132)
Prostě francouzská klasika. Ne že by ji nepoznamenal čas, ale pořád ji lze sledovat s pochopením ... i když se přitom možná neubráníte shovívavému úsměvu. Neboť šlechetný a neohrožený Henri de Lagardère tady bude stát už navždycky ... dokud nezvětrá i ten poslední kámen ze základů naší civilizace ... jako jediná jistota v celém široširém vesmíru. A bude připravený kdykoli bojovat a položit třeba i život pro svou krásnou schovanku - a pro právo a spravedlnost ... což bylo, je - a troufám si tvrdit, že i bude jevem řídce se vyskytujícím a tudíž hodným obdivu a následování. ()
Pro podžánr ,,Plášť a dýky´´ a kostymní historické dobrodružné příběhy nemám zrovna slabost a navzdory mému oblíbenému Bourvilovi bych Hrbáče asi ještě nějaký čas obcházel, kdyby se mi nepřiletl do cesty náhodou díky uvedení na ČT 2. A nakonec jsem zhlednutí nelitoval. Dokonce jsem byl i lehce příjemně překvapen. Příběh je jednoduchý, ale má překvapivě spád a odsýpá. Dalším překvapením je pro mě akce, která by na svou dobu mohla být překvapivě zdatně natočena, určitě o něco lépe než v o pět let starším Fantomasovi. Jean Marais nepatří k mým favoritům, ale zde mi byl třeba při dojemných chvílích s malou Aurorou i sympatický a převlek za Hrbáče se mu opravdu povedl. Bourvilova přítomnost byla zase milé oživení. Trochu jsem nepobral proč mladou Auroru a kněžnu (tedy matku a dceru) hrála stejná herečka. Očividně měl Hunebelle nějákou slabost pro dvě role obsazené stejným představitetelem (stejný případ Marais, Fantomas x Fandor.). Taky jsem trochu nepobral, že si mladá Aurora vlastně nakonec zasnoubila za Lagadera, tedy svého o hodně staršího vychovatele. Ale tak v té době je to třeba možné. Tohle pro mě nejsou úplně zasádní výtky, protože jsem stejně mnoho nečekal a nakonec byl vlastně překvapen. Sice šlo o spíše jednorázové příjemné překvapení, než nějáký přelomový zážitek, nad kterým bych ještě další přemýšlel. Pokud se mi zase Hrbáč náhodou nepřilete do cesty, znovu se na něj jen tak nepodívám. Ale tak trochu překvapení to bylo, takže si dovolím mírně nadhodnocovat a přidat slabší čtvrtou hvězdou. ()
"Až nadejde čas, jestli nepřijdeš k Lagardérovi, Lagardér přijde za tebou." Hrbáč je prostě klasika a já si rád jednou za čas pohladím jeho hrb pro štěstí. A není to kvůli sázkám, protože sázkové kurzy na vítězství Lagardéra při šermířských soubojích jsou hanebně nízké. Neporazitelnost hrdiny je prostě pohádkově zajištěna, sarkasmus sluhy Passepoila je nakažlivý a vítězství cti nad intrikami mě vždy potěší. Tak se těš de Gonzague, čeká na tebe Neversova finta v o podání Lagardéra, jak už to bývá ve světě, ve kterém má pravdu ten, kdo vyhraje souboj. ()
Bohužel dnes již přežité zpracování Févalova románu, které o mnoho koňských délek předčila dynamičtější verze Philippe De Brocy s Danielem Auteuilem a Fabricem Luchinim. Do sebe zahleděný Marais působí nudně a sice je tu sympaťák Bourvil, ale jeho postava je pro příběh vlastně zbytečná. Příště už tedy raději jen Auteuila. ()
Skutečně jediná dobrá verze Hrbáče je z roku 1997 s úžasným hereckým obsazením a soundtrackem, který zaujme (kdybych si ho mohla stáhnout z netu, tak ho poslouchám od rána do večera). Tohle všechno tomuhle filmu chybí, přestože je to jedna z prvních verzí s Jeanem Maraisem, který dodnes rozpálí nejednu babičku :o) ()
Galerie (27)
Photo © Globe Films International
Zajímavosti (13)
- Ve scéně, kdy se Lagardére (Jean Marais) vrací do svého pronajatého domu ve městě, otevírá si klíčem. Ten po odemčení nechá v zámku, vejde a zabouchne. V následujícím záběru z interiéru ovšem vidíme, že je klíč ve dveřích z vnitřní strany. (TomKey)
- I když byl film převážně francouzský, premiéru měl nejdříve v listopadu 1959 v Německu, odkud pocházela představitelka Aurory de Nevers, mladá německá herečka Sabine Sesselmann. V prosinci 1959 byl film uveden v Itálii a až v lednu 1960 proběhla slavnostní premiéra v Paříži. Ve Francii byl film za rok 1960 nejúspěšnějším titulem z domácí tvorby a v kinech jej vidělo bezmála šest miliónů diváků. (argenson)
- Lagardère (Jean Marais) v priebehu filmu zázračne strieda meče. Vidieť to môžeme napríklad v scéne, keď zhodí niekoľko vojakov zo sedla a potom, keď sa blíži k ich veliteľovi, vytiahne meč. Ten má bronzovo sfarbenú záštitu, ktorá v sebe má navyše otvory. Ale keď ním bodne veliteľa v sedle do sedacieho svalu, môžeme vidieť, že sa jedná o tradičný kord so sivou záštitou v tvare polgule, bez otvorov. (ČSFD)
Reklama