Hrbáč

Hlavní role je jako na míru ušitá Jeanu Marais. Toho skvěle doplňuje jeho pobočník Bourvil. To, co dělalo a snad ještě dělá tento film tak skvělým, jsou vedle hereckých výkonů obou zmiňovaných především šermířské souboje a bohatá výprava po francouzském venkově. Ovšem tento film má v sobě jistou pachuť nelidsky slušného a výjimečného člověka šlechtice Legardera (Jean Marais), který mi svojí mluvou a chováním připomínal strašně slušného a nepřemožitelného Vinnetoua či Old Shatterheanda. Stejné to bylo i u jeho koně, který se choval podobně jako Hatatitla. Alespoň si stejně lehali na zem i se svým pánem. Příběh je učebnicovým dobrodružstvím, který ve své době musel vzbudit pozornost. Dnes už to ale taková sláva není. Ty šermířské souboje a Francie 18. století tak netáhne jako před 60 lety. Alespoň mě teda tak ne. [3547. hodnocení, 117. komentář, 78%] (09.08.2021)

Kdybych viděl dřív, možná bych k filmu tíhl podobně jako velká část zde hodnotících. Nyní je to ale už hodně zvětralá klasika. Spousta soubojl, které už jsou bohužel jen úsměvné. Na druhou stranu výkony Jeana Maraise bez kaskadéra jsou dechberoucí. Bourvil je prostě Bourvil, jeho obličej nemohl nic pokazit. Zápletka lehce připomínající Bídníky by nebyla špatná, ale holt herectví a dialogy jsou také už dost zastaralé a opět spíš pobaví svou letitostí. Díky tomu před XX lety neplánovanému humoru jsem se ale pořád slušně bavil a to u tak starého filmu není jen tak. (05.08.2015)

Když pominu fakt, že Honza Mareš vypadá po dvaceti letech mladší než před nimi, a Sabine Sesselmann si tam zahrála dvojroli, takže starou kněžnu jí taky nikdo nevěří, film se příjemně rozjíždí, přibrzdí španělským venkovem a graduje na maškarním plese, je plný intrik a dominuje mu skvělý původní dabing (Moravec, Švormová, Bruder, Němec, Langmiller), vychází mi z toho velmi dobrá. Ve scénáři mi vadila jenom ta úvodní scéna v hradním příkopu, skvělý šermíř Lagarder se jen dívá, jak dvou moulové prchají do hradu... (02.06.2016)

I malé žánry mohou mít své velké herce. Honza z bažin, jak zní doslovný překlad jména slavného francouzského herce, patří k zvlášť pronikavým příkladům této konstatace. Celý štáb odborných poradců, pečlivý, důkladný a přitom hranic žánru a jeho možností dbalý režisér André Hunebelle a navazující výborné herecké obsazení jen dotváří skvělou atmosféru filmu z doby posledního vzepětí francouzského "starého režimu". Nemá smysl opakovat to, co tu jiní již vyjádřili přede mnou. Snad jen to, že až virtuózní uchopení postavy Hrbáče je mimořádným činem i u tak skvělého herce, jakým Marais byl a jímž pro své stále početné diváky zůstává. HRBÁČ je dalším klenotem hvězdné doby klasického francouzského historického filmu, která začíná zhruba FANFÁNEM TULIPÁNEM a dala možnost k vyniknutí celé plejádě francouzské Thálie mužské i ženské. Zaznělo-li tu přirovnání k akčnímu filmu - za sebe dodávám, že ne nedůvodné - , je nutno upozornit na důkladnost zpracování, kvalitu scénáře a vůli po kvalitě, která tehdy pojila výrobní štáb, jemuž nebyl cizí ani smysl pro skutečný humor. (01.03.2008)

Fantomas za Ludvíka XV. Proč? Inu Jean Marais oblíká masku, která by opravdu seděla do jedné z podob Fantomase. Ne, teď vážně. Jedná se o jedno z nejlepších zpracovalní románu Paula Fevala. Je z doby, kdy tyto filmy se rodily ve Francii jak na běžícím pásu. Některé momenty jsou přece moc naivní a pohádkovské. Chybí mi tu druhý opatrovatel Jindřicha. Je tu jen Paspoal v podání populárního Bourvila a chybí mi postupné odstraňování vrahů. Je tu jen zabití Filipa a jeho nohsleda. V tomto ohledu mám daleko radši televizní zpracovaní Hrbáč Lagardere. (25.07.2020)