Hrabě Monte Christo

Ide o môj najobľúbenejší knižný príbeh vôbec. Francúzi sú určite na svojho literárneho majstra Dumasa právom hrdí - veď každej hranej adaptácii tohto diela bola dopriata veľkolepá výprava na čele s vynikajúcimi hercami. Jean Marais sa pre stvárnenie tohto romantického hlavného hrdinu hodí snáď ako nikto iný, avšak... Gróf Monte Christo je predovšetkým príbehom pomsty a tá z tejto verzie nesršala, nevedel som jej uveriť... (19.05.2013)

Nejlepší zpracování Dumasova románu, na kterém už čas zanechal stopy, ale pořád svěží dílko, Vynikající Jean Marais v titulní roli, ani zde se však tvůrci nevyvarovali chyb, když opomenuli postavu Danglarse, kterou spojili s postavou Vilforda, též Caderus je nejprve námořníkem na Faraonovi a až poté si koupí hospodu. (15.04.2014)

Dle mého soudu jde o dost přeceňovaný snímek, protože v něm hraje Jean Marais a toho se přeci nesluší kritizovat, že ano... Já to vidím tak, že herecké výkony, včetně Maraisova, jsou toporné, vládne zde patos, film knihy znalého diváka nudí a někdy i irituje. Proč ve tříhodinové adaptaci je doslova vypreparována postava jménem baron Danglars (jméno je zde sice užito, ale je zasazeno do úplně jiného kontextu)? Proč v pasáži z pevnosti If není alespoň naznačeno, že mladý Edmond zde nabyde skrz starého abbého rozsáhlé vzdělání, díky němuž především dokáže pak vykonat tak promyšlenou pomstu? Zato úvod románu (před Dantesovým zatčením) úplně nesmyslně zabírá třetinu filmu!!! Scény, kdy svým obětem prozrazuje svou pravou totožnost, bohužel postrádají sílu a osudovost, kterou by měly disponovat. Některé pasáže jsou sice téměř doslovné, jenže to je právě na škodu - vznikají tak díry v ději, protože jiné, stejně významné momenty z knihy zde chybí a příběh ztrácí na působivosti. Je samozřejmě jasné, že tak rozsáhlý román do celovečerního filmu vměstnat nelze, ale je ostuda pro francouzské tvůrce, že Britům se v adaptaci s Richardem Chamberlainem z roku 1975 podařilo do o polovinu kratšího snímku nasázet dvakrát více, a hlavně použít zajímavější momenty z předlohy a nevynechat jednu z hlavních postav... Pro mne zklamání za 50% PS: Zajímavost - v obou asi nejznámějších celovečerních verzích, které zde srovnávám, ztvárnili roli Hraběte Monte Crista homosexuálně orientovaní herci... (26.05.2013)

Monte Christů je jako mušketýrů. U tří nezůstalo a srovnávání je podobně problematické. Sošná krása Jeana Maraise je praporem, který tuto adaptaci drží už desítky let v přední linii. Myslím ale, že Jean Marais je jako Dantès skvělý nejen kvůli kráse. Vyzařuje z něj chlad, hrozba a určitá vnitřní strnulost, samota. Přes tělesné strádání se přenesl, ale věznění i jakýkoli druh omezování způsobí, že v člověku něco umře. V Dantèsovi některé citové polohy, z nichž už zbyly jen slabé záblesky. Jeho příběh je tragický ne jen kvůli ztracené lásce, ale kvůli zničení člověka, kterým byl. (27.02.2017)

Kdo v dětství či mládí poctivě nepřečetl, je ochuzen, neb fantazii jedním dechem čtených příběhů Edmonda Dantese a abé Fárii nepřekoná žádný film. Ale pokud se k ní nějaký přiblíží, je to právě tento Cristo s Maraisem. Film na něm stojí i padá, ale v tomto případě tedy stojí pevnýma nohama na zemi. Žádné další zpracování už ve mně nerozechvělo to, co v mládí knížka a posléze velkolepé romantické zpracování. Nyní už z toho trochu dýchá stáří, sentiment, dobové herectví. Moc ušlechtilosti, sentimentu, zrady, falše, zbabělosti, ale stejně je to moje jednička. Poctivé stavby, města, kostýmy. Selky nesou v koších pravý pórek a cibuli. Co se mi líbilo byly balíčky peněz převazované stužkami. Mercedes, Montego, Elba, Napoleon. Zápletka notoricky známá a tak stačí jen se ponořit do děje a uchváceně sledovat drama lásky a zrady, jak nám je před lety vykreslil pan Dumas. Abé Faria důstojný, nezlomný, asketický. Vznešený, pro tyrany nepohodlný. „Má nenávist mi nedovoluje zemřít.“ Krajinky ve filmu jako od Renoira, kamera si hraje s přísvitem a barvami jako impresionisté. Marais se pomstí, spravedlnosti je učiněno zadost, bože díky za taková pohlazení. (27.09.2008)