Hrabě Monte Christo

Pribeh Monte Christa ma uz dlhsie fascinuje a videl som niekolko verzii jeho spracovania. S ani jednou som nebol uplne spokojny, ale tato sa mi zo vsetkych pacila najviac. V tejto verzii Christovi nejde o pomstu ale o spravodlivost, takze sa neznizi k zakernym cinom a aj ked si pre svojich nepriatelov pripravi kruty plan, tak rozhodujuce rozhodnutia, ktore im znicia zivot vykonaju sami napriek tomu, ze mali sancu sa rozhodnut inak a spravne. Film sa dost venuje historickemu pozadiu, ktore ovplyvni Christov pribeh a naslednemu dost rozsiahlemu planu pomsty/spravodlivosti. Sklamanim pre mna je dost povrchna charakterizacia postav a to najmä samotneho Christa. Pri tak obsiahlej stopazi som cakal, ze pôjdu ovela viac do hlbky a ze prerod od naivneho Christa k chlapovi, ktory si chladnokrvne plni svoj plan bude ovela pôsobivejsi. Ale pojatie filmu je dost romantizujuce a naivne. Ak to akceptujete, tak dostanete jedno z tych lepsich spracovani slavneho romanu. 7/10. (14.02.2017)

Klasika, verze z prehistorie s Jeanem Maraisem, která je vzorovou klasikou, ale ikdyž jako děcko jsem to vedle těch Fantomasů a Mušketýrů bral jako francouzskou hitovku, tak dneska viděno mi to přijde jako divadelní herectví, které mi nesedne. Ta doba ve filmovém světě je dneska někde jinde. (14.07.2024)

Možno som divný, ale mne sa verzia z r. 2002 páčila trochu viac. Oproti nej tu toho bolo pomerne dosť vynechaného, čomu sa teda čudujem, keďže táto verzia je dlhšia. Asi je to tým, že tu bolo veľa vaty a dej nemal takú dynamiku ako by som si predstavoval. Na druhú stranu ale uznávam, Jean Marais ako gróf Monte Christo mal charizmy na rozdávanie. Nadpriemer. 75/100 (27.08.2017)

Když se vysloví jméno Edmond Dantes, každému je okamžitě jasné, o koho se jedná. Hrabě Monte Christo je další z několika známých a legendárních francouzských dobrodružných románů nesčíslněkrát předělaný do filmové i seriálové podoby, který je filmaři přitahován dodnes. Filmová verze z roku 1954-55 je rozdělena do dvou celovečerních dílů a hlavní role se zhostil Jean Marais, který byl v takovýchto historicko dobrodružných filmech jako doma. Mercedes Herreru si zahrála u nás ne zrovna známá Lia Amanda. První díl má podtitul ´Zrada´ a druhý ´Pomsta´. A tím je v podstatě řečeno vše. Režisér Robert Verney tento román sfilmoval už v roce 1943 a to taktéž do dvou celovečerních dílů, avšak spíše v konverzačním kabátě a samozřejmě vlivem doby černobíle. V padesátých letech již měl možnost použít barevný filmový materiál, čehož náležitě využil. Připomínat děj je už dávno nošením dříví do lesa, takže se rovnou podíváme na styl zpracování. Na kostýmní snímek není co vytknout. Doba, kdy se děj odehrává, je i po výpravné stránce uvěřitelná, i když je fakt, že se tvůrci do nějakých složitostí zase až tak moc nehrnuli. Moc neuchvátí ani děj jako takový. Snad každý by očekával výraznou dramatizaci a určité napětí a emoce v rámci intrik, ale bohužel se toho nelze dočkat. Verney se zkrátka držel svého předchozího díla, i když určité scény pojal jinak a lépe, ale celkovému vyznění to stejně moc nepřidalo. Nepomohl tomu ani Marais, který je svou přítomností diváckým tahounem k tomuto snímku. I přes celkovou tříhodinovou stopáž bylo ledasco z románu vynecháno, což lze v rámci hlavní dějové linky o vykonání pomsty pochopitelné, ale právě v rámci tak dlouhé stopáže některá místa prostě vypadají zcela zbytečně chudě. Ne, svým způsobem snímek není zas až tak špatný, jak by mohlo vyniknout. Divácký potenciál má především v jednoduchosti a jednoznačnosti v rámci námětu k pohodovému diváckému odpočinku bez nutnosti na dějem složitě přemýšlet. Dobrodružná klasika, která moc nenadchne, ale pro porovnání s ostatními za shlédnutí určitě stojí. (12.10.2020)

Když se dívám na všechna ta kladná hodnocení, přemýšlím, zda-li jsme všichni viděli tentýž snímek. Dle mého názoru jde o absolutní zpronevěření se knižní předloze, což v tomto případě nemohu odpustit. Zatímco seriálu z roku 1998 s Gérardem Depardieu odpouštím obzvláště díky výborným hereckým výkonům, výpravě a skvělé hudbě těch několik dějových nepřesností (a neuvěřitelně přeslazený neknižní konec), této snůšce nesmyslů, které kromě jediného dobrého herce vše výše jmenované chybí, dávám bez výčitek jednu hvězdu. (10.09.2007)