The Den

S (internetovými) maniaky v kyber prostoru (i mimo něj). Studentka Elizabeth testuje lidské chování na novém web chatu The Den. Motivaci má v podobě grantu, který jí byl schválen školou. Prostřednictvím videochatu naráží na různá individua, jejichž chování je převážně sexuálně orientované. Po bezcílném brouzdání znenadání naráží na profil s neznámou dívkou, který jako jeden z mála není připojen na webkameru. Přátelská komunikace se zanedlouho změní v peklo, když muž v masce před jejími zraky bestiálním způsobem zabíjí nebohou dívku z fotografie. Záhadný profil, který rozklikla, jí začíná stále více obtěžovat a zasahovat do jejího soukromí, respektive ten, kdo je pod ním. Blízcí lidé kolem ní umírají, policie je bezradná a dívce nezbývá, než se pustit do pátrání na vlastní pěst. Ani netuší, do čeho právě spadla a židle za monitorem počítače už nemusí být tím nejbezpečnějším místem, za jaké ho dosud měla. Film byl pro mě překvapením. Jede se po celou dobu na snímání přes webové kamery, mobily a já nevím, co ještě, aby se docílilo, co nejreálnějšího vyznění. A to skutečně nechybí. Pocit autenticity je přítomen, i když v některých intencích přece jen bylo nutné zahrát to na přehnanou notečku, jinak by se příběh nepohnul z místa. Ve větší míře trávíme čas s Elizabeth v jejím bytě, jen je originálně snímán její pohyb v něm, tedy přes webku, a to ve dne i v noci. Zpočátku to zdánlivě není žádné velké terno, vyjma explicitní scény orálního sexu, se cyklicky opakuje Elizabethino klikání a náhodné vyhledávání profilů. Nebylo to vůbec nudné, právě naopak. Bavilo mě na koho slečna narazí, kdy se co stane, bylo to takové zvláštně napínavé. Od vraždy neznámé dívky se film solidně rozjel, nabral příjemné tempo a události nabraly spád. Film se postupně přelil až do extrémnějších rozměrů a vyvrcholil v pekelně napínavé finále. Melanie Papalia, neznat ji z jiných filmů, tak bych uvěřil, že to ani nehrála, jak byla dobrá. Zbytek byl obsazen neznámými herci, což jen dopomohlo, aby film, nějakým způsobem a v nějakém ohledu, zůstal reálný. Zajímavé a poměrně neotřelé bylo, jak se Elizabeth s "kyber škůdcem" konfrontovala. Rozhodně to nebyla nějaká přeafektovaná blbka a její postupy nepřekračovaly neúnosnou mez neadekvátního jednání v mezní situaci. Mně přišlo, že se zachovala realisticky, tedy ve smyslu filmového chování ohrožené postavy. Ještě realističtější bylo gore. Naprostá paráda. Vyjma poslední scény není film snímán klasickým způsobem.To zvláštní pojetí snímání je něco, s čím jsem se (zatím) ve filmu nesetkal (pominu-li spřízněný snímek "Megan Is Missing", ve kterém snímání nemělo takový cílený a propracovaný dopad), a jsem přesvědčený, že se s ním hned tak opětovně nesetkám, i když určitě nějaký film to v budoucnu využije. Dokonce už možná i použil a sice "Open Windows", ale jejikož jsem ho ještě neviděl, nebudu předbíhat. Rozhodně tahle netradiční forma snímání tento snímek povýšila na napínavý a znepokojivý "cyber" horor/thriller, ve kterém do poslední minuty není jasné, jak to celé nahánění obětí skončí. Debutující režisér Zachary Donohue se vůbec nerozpakoval a natřel to, jak se patří. Se "syndromem" debutantů bojoval mimořádně houževnatě. Zkoumání, zda je vůbec technicky možné někoho sledovat na každém kroku prostřednictvím netu, přenechám hackerům a jiným technicky zdatným odborníkům, a film beru z jeho diváckého hlediska, které je vysoké a rozhodně zajímavé. Iluze, že anonymní internet a nevinné chatování může přejít v ohrožení života, tady dostala nevídaný rozměr. Mé hodnocení: 100% (15.12.2014) (méně) (více)