V zajetí démonů 2

Druhý diel mi prišiel o niečo lepšie zvládnutý ako predchádzajúci, možno je to dané ale aj tým, že zasadením do Anglicka a spočiatku dvoma dejovými líniami sa snaží aj od toho prvého odlíšiť. Odlišuje sa aj dramaturgiou, Warrenovci sa do hry zapájajú až v polovici filmu a my tušíme, že obe dejové línie sa pretnú aj napriek tomu, že tomu pre postavy nič nenasvedčuje. Ak sa nad tým zamyslíme, tak prvá hodina by sa z hľadiska informácií bez problémov vtlačila aj do klasickej expozície, avšak je pôsobivejšia. Samozrejme preto, že vidíme iba náznaky, tempo je pomalé a napätie sa stupňuje a scéna častokrát neskončí ani ľakačkou. Druhú polovicu nech radšej vynechajú diváci, ktorí zastávajú názor, že čo nevidíme, toho sa aj najviac bojíme. Akoby film točili dvaja režiséri. (30.07.2024)

Když si na začátku všeho uříznete půlku čerstvě grilovanýho kuřete s tím, že ho v průběhu budete udlabovat a v závěru zjistíte, že je pořád celý! Ano, James Wan vrací horor tam, kde byl před třiceti čtyřiceti lety - do dob Poltergeista, Věci, Osvícení nebo Přichází satan. To, že jeho filmům chybí originalita a že využívá stále stejný postupy a klišé, dokáže dokonale kompenzovat formou a prací s napětím, kamerou, herci, hudbou a světlem, přičemž tady je evidentní i slušnej scénář (právě tak tomu bylo i kdysi). I kdyby mělo pod jeho vedením vzniknout dalších deset dílů, budu mu to pořád žrát! (04.09.2016)

Tak co tu máme? Dvě solidní lekačky, ale jinak je to kompilace těch nejprovařenějších hororových propriet a postupů, které jsme mohli vidět v desítkách jiných žánrově spřízněných filmů. Navíc horory ze 70.let, na které Wan odkazuje, to uměly lépe. K tomu se tady operuje se scénářem, který je prostě…..hloupý, až to práská dveřmi hlasitěji, než to uměl ten duch. V první půli to Wan ještě kočíruje s přehledem, druhá půle už je jen festival hlouposti a trapnosti. Při některých scénách, třeba toho výslechu ducha ergo dívky s plnou pusou vody, jsem se za tvůrce až styděl. Ale Wana přesto nezatracuju, pořád umí z „prdu udělat kuličku“, třeba v povedeném prequelu, který byl v mnoha ohledech prostě lepší. (31.10.2016)

Lehce pod jedničkou, která byla méně okázalá a explicitní. Prvních pár desítek minut nicméně ukazuje, že Wan je mistr timingu a práce s mizanscénou, kterou se kamera pohybuje s děsivou deformující samozřejmostí. Popravdě po neobyčejně intenzivních a trýznivě natahovaných scénách strašení jsem zvažoval, kolik ještě unesu, na(ne)štěstí nastoupí pasáž patetických konverzací, ódy na křesťanské manželství a zručnost Patricka Wilsona, který stíhá zpívat Elvise, opravovat rozbité odpady a ještě zahánět Satana. Právě adorace manželů Warrenových je tentokrát už za hranou shovívavého úsměvu a říznosti úvodu už film nedosáhne. Přesto spooky satanic extravaganza neztrácí trnové ostny, což člověk nejvíc docení, když večer po projekci zhasne a celé to tzv. dozraje. P. S. Tomu Marilynu Mansonovi to hraje... no jak v časech Antikrista. [70%] (09.06.2016)

Na to, že si dal Wan s pokračovaním najlepšej americkej duchariny posledných rokov tak načas, je prekvapivo neprekvapivý. Nováčikov musí jeho famózny štýl ohromiť, je zkrátka o triedu vyššie než všetci strašiaci naokolo, ale kto už ho dobre pozná, pre uspokojenie potrebujete scenáristickú pridanú hodnotu. A tá tu nie je. Presun do Anglicka osviežil, ale priebeh riešenia prípadu Hodgsonových robí v žánrových klišé naopak kroky späť. (27.06.2016)