V zajetí démonů 2

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $102,119,412║Tržby Celosvetovo $315,719,412▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $3,544,448║ Tržby za predaj DVD v USA $4,869,588║ Ach jaj, škoda, budem sa opakovať ale zas tu máme trošku zbytočné pokračovanie, ktoré už dejovo tak neberie ako prvý diel, prvá polovica ešte ako tak funguje, buduje sa napätie, atmosféra miestami vďaka hudbe príjemne hustá, herci fajn, len škoda že v druhej polovici sa začne viac tlačiť na pílu a dej sa chce niekam viac nasmerovať až zauzľovať, lenže uviazne to v nejakých tých banálnostiach a dokonca niektoré tie ako že odľahčenia nepadnú na úrodnú pôdu a kazia dojem, v podstate sa to akoby pretransformovalo z Exorcistu na neuceleného Insidiousa, kde je ten kameň úrazu, čím tu máme slušný horor ale nie dôstojné pokračovanie. /videl v kine: 75%/ (17.06.2016)

Společně s prvním Saw se jedná už o 6. Wanův horor a 5. za posledních 10 let a řeknu vám že už je to docela i poznat. Druhý díl tímhle trošku trpí, protože paradoxně nejlepší scénou zůstává kytarový Elvis. Zbytek už začíná trošku splývat, abych to vysvětlil atmosféra tam pořád je a člověku není zrovna nejlíp. Hlavně tedy ve scénách kdy některá z postav musí být sama v místnosti, ve které je strašidlo. Film je zbytečně dlouhý a podruhé sledujeme vlastně úplně to samé. Insidious se snažil ve druhém díle děj rozvinout. Tady sledujeme vlastně jen druhý případ Warrenových. 75% (02.09.2016)

Po dechberoucí jedničce se moje očekávání vznášela výše, než Ronaldovo ego po letošním triumfu na Mistrovství světa. Zimomriavky se proháněly po mém těle i tentokrát. James Wan opět nezklamal a připravil pro nás velice chutnou hororovou nálož. Naložil nám v podstatě totéž, jako tomu bylo v prvním díle. Jen tomu nahodil malinko odlišný kabátek. Hned samotný úvod byl super. Kamera se nám nádherně projíždí po děsivém domečku, atmosféra by se dala krájet a napětí každým okamžikem houstne. James Wan má vymazlený každičký záběr. Vše do sebe krásně zapadlo a několik lekaček zafungovalo taktéž. Ústřední démon byl dost dobrý. Díl se jinak nesl v rytmu strašení gerontů, což překvapivě fungovalo velice dobře. Billův hlas byl opravdu hrůzu nahánějící. Inspiraci skutečnou událostí přikládám pramalou váhu. Ono to vše tehdy bylo zřejmě dost jinak, ačkoli se nám závěrečné titulky, které jsou mimochodem moc pěkně zpracovány, snaží nakecat, že se tvůrci drželi dost pevně reálných podkladů. Všichni herci a herečky se skutečně lidem, které měli ztvárňovat dost blízce podobali. Snad s výjimkou manželů Warrenových, kteří byli ve skutečnosti tak neuvěřitelně odporní, že odchylku od skutečnosti maximálně chápu a s radostí vítám. Jinak je to samozřejmě velice šikovný páreček. Především pán je neskutečně multitalentovaný. Nejenom, že efektivně zbavil dům duchů. Dokonce zastal v domě i instalatérštinu, truhlařinu a ve volném čase dětem zahrál na kytaru a zazpíval. Takového manžela by si jistě přála nejedna paní. Stihl jsem se i letmo pozastavit nad trošičku jednoduchým závěrem, respektive způsobem odstranění hrůzostrašného démona, kterému stačilo prakticky povědět jeho jméno. Dnes by jeho odstranění byla naprostá brnkačka. Stačilo by si jej vyfotit, podle obrázku vygooglit a velice elegantně zneškodnit. Nebylo by to ovšem ani zdaleka tak efektní. Výlet do Londýna se mi celkem líbil. Dokonce na diváka dýchly i tamější Vánoce. Celkově to vidím na ošklivější 4 kousky. První díl byl svoji kvalitou přeci jen malinko jinde. V rámci hororu však to nejlepší, co nám současná scéna nabízí. (05.09.2016)

Do teď jsem s wanovinama neměl problém, tedy žádná velká vášeň (hlavně mě fascinuje, jak mi všechny splývají a po pár dnech si z nich už prakticky nic nevybavím), ale slušnej řemeslnej standard, co rozhodně neurazí. Ale tohle mě od začátku do konce nesnesitelně nudilo, prostě x-tá wanovská várka nejokoukanějších duchařských klišé s řiďounkým příběhem (pod filmem jsou podepsaní čtyři (!) scénáristi) a přepálenou stopáží. Strašících scén tam sice bylo požehnaně, ale jedna jako druhá, žádné překvapení, ani lekačky na mě nefungovaly (což beru spíš jako plus, protože je nesnáším) a bylo utrpení vidět moje oblíbené herce, jak zoufale nemají co hrát. Nejlepší scéna - hraní Elvise na kytaru - paradoxně není hororová. (01.09.2016)

Než abych kňučel, že je to zas to samý, což nepopírám, ale ani nic jinýho jsem nečekal, sem radši plesknu pětku, protože hororovej fanoušek, kterej by v suchu letošního roku pil jak suchý hrudy, vyleze i po klišoidním Wanově odleženým elixírku z kina nalemtanej jak Zeman z arménskýho sklepa s kořalkama. A když tady můžou být v červeným trapný komiksáky na jedno brdo pětkrát do roka, může tady být červenej Wan na jedno brdo jednou za tři roky. Doporučuju (a repete si dám pak pěkně sám doma)! (09.06.2016)