Otcové a dcery

Film, ktorý vás dostane kúsok po kúsku, minútu po minúte. Prvá polhodinka sa nemusí zdať obzvlášť strhujúca, postupne sa ale s dejom dostávate do toho a vtiahne vás to celého. Herecké výkony nadštandardné vo všetkých ohľadoch. Russell Crowe už nikomu nemusí dokazovať že je ozajstným pánom hercom. Jeho scény s triaškou sú skutočným prejavom vysokej školy hrania, Russell to už má natrénované od čias Čistej duše. Amanda Seyfried prekvapuje čím ďalej, tým viac a zdá sa, že jej budúcnosť nebude márna. Veľmi ma takisto prekvapila mladá herečka, či dievčatko, Kylie Rogers, svojej role sa chytila veľmi prirodzene a s Russellom tvorila hodnovernú dvojicu otec- dcéra. Len ten skok o 25 rokov mi pripadal trochu priveľa, predsa len Amanda, hoci má sama už 30 rokov, na toľko nevyzerá, no vo filme zobrazuje ženu po tridsiatke. Nesedelo mi to. V každom prípade práve tu som prekvapený, že nedošlo k žiadnym nomináciám na oscara, minimálne za najlepší film, v porovnaní len s takým Brooklynom je snímok o level vyššie. (26.02.2016)

Příběh Otcové a dcery v tomto psychologickém dramatu za kvakerské účasti gladiátorského Russella jsem vsákl na jeden dlouhý zátah, který ve mně zanechal pocit přemýšlivé trudomyslnosti. Aaron Paul ukázal, že nepotřebuje nijak výraznou rychlost k tomu, aby dokázal, že umí i hrát. Amanda Seyfried je jako vždy se svými vyboulenými kukadly kouzelná a z Kylie Rogers roste velká herečka, u níž doufám, že její dětský talent nezanikne ve světě drog a jiných opojných látek. Byla by to škoda. Russell Crowe si vybral látku, která není pro všechny, zhostil se jí velmi dobře a já jsem v potěše, že tuhle roli na svoje ramena nasadil, neb to bylo v jeho podání srdcervoucí herecké opojení. (11.11.2015)

Otcové a dcery se odehrávají ve dvou časových obdobích. Minulost a současnost. V tom prvním sledujeme hereckou "par excellence" v podání Russella Crowea a malé Kylie Rogers. Ve druhém sledujeme život okaté krásky Amandy Seyfried coby dospělé Katie. I ta se činila nadmíru dobře. "Čistá duše" a "Bramborový lupínek" spolu mají krásný a láskyplný vztah mezi otcem a dcerou. Především Jack se těžce vyrovnává se ztrátou ženy, což mu zanechá hluboké šrámy na duši. V dospělosti bojuje Katie se svými vlastními démony. Vzpomínky na dětství, milující vztah s otcem, stejně jako na jeho nemoc, na ní také zanechají stopy. Snímek má krásnou hudbu a výborný scénář, který si, až na pár papírem šustících scén dokáže po celou stopáž udržet své vysoké kvality. Spousta silných scén ve mně vzbudila lítost nad Russellem, Amandou i malou Kylie. Film o tom, že každý z nás je do určité míry poznamenán svým dětstvím, výchovou, prostředím a lidmi, kteří nás utvářeli. Ať v dobrém, či tom špatném. A důsledky si většinou uvědomíme až jako dospělí. Zůstaly nám jen vzpomínky, které s námi budou pořád, ať budeme kdekoliv a s kýmkoliv. Tyto rané chvíle v dětství či dospívání utvářejí naši osobnost, zhmotňují naše obavy, vytvářejí slabosti a dodávají nám i nezměrnou sílou bojovat. (29.05.2016)

Co chcete slyšet? Předvídatelné je to jak prase. Nečekejte žádný návod, co dál se zpackaným životem. Skvělý spisovatel a ještě o krapet lepší táta nezvládne řízení a zabije svou manželku sedící na místě spolujezdce. Sviňárny vždycky přicházejí od těch nejbližších, takže malou blondýnku chce adoptovat teta se strýcem, kteří se o ni starali, když onen skvělý otec zrovna odpočíval s následky nárazu do hlavy v psychiatrické léčebně. A lepší to nebude. Kromě toho sledujeme tuhle blondýnku i v dospělosti, kterak se její obtížné dětství podepsalo hlavně v navazování nových vztahů. Obě roviny se prolínají, dělí je asi dvě dekády. A každá je svým způsobem zajímavá. Rodák z italského Říma Gabriele Muccino ví, jak scénu slušně nasvítit, jak vést herce, jak a kdy udeřit na ta správná místa. Jeho předešlé filmové výlety byly úspěšnými útoky na divákovy city, poctivé, ale pořád okatě kalkulující. A tak záleží, zda mu to baštíme. Spolehnout se znovu může na herce, zejména na nadanou Kylie Rogers, která hraje naprosto přirozeně, jakoby sama někoho ztratila. Russell Crowe je samozřejmě jistota, naštěstí při svých kolapsech nevypadá směšně. Některé situace jsou pojaté komplexně, jiné působí odfláknutě a vyřeší se tak nějak samy. Já si ale výsledek užil. A to je přeci rozhodující. (31.01.2016)

Mně se nejvíc líbila ta scénka zkraje, kdy si jde táta pro Lupínka ke své švagrové. Tak upřímnou vítačku jsem dlouho neviděla. To byl opravdu táta se svojí malou holčičkou, kterou nade všechno miluje, nádherné a dojemné. Oba to hráli skvěle, do posledního puntíku jsem jim věřila. Russell taťku, který je na dně, ale dělá co může i s tou zákeřnou nemocí, aby mohli zůstat spolu a Lupínek byla jak jinak než roztomilá, tak nebyl žádný problém jí mít rád. A v té druhé časové linii byla Amanda alias Lupínek už velká, ale značně nevyrovnaná osobnost. Hrála to skvěle, to ano, ale scénář se ubíral směrem, který je mně silně proti mysli a proto zůstávám někde uprostřed, tudíž také nevyrovnaná. (28.01.2016)