Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (73)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Film je sice fikce, ale minimálně v hrubých rysech ilustruje pracovní podmínky v roce 1912. Známe to tak maximálně z některých drsnější filmů pro pamětníky, které nám podobná témata nastiňují. Je fajn to vidět i z jiné produkce. Sufražetky byly asi dosti šalené ženy, ale své místo v historii mají. Film beru jako podnět slovo do pranice, důvod si dostudovat data. Natočené je to poměrně dobře, nemám výhrad. 70% ()

hansel97 

všechny recenze uživatele

Velmi slušně natočené drama s jednoduchým nápadem a nepříliš roztahaným dějem. Velmi si cením toho, že film tak nějak jen zachycuje události a nesnaží se vnucovat emancipovanost žen, jen ukazuje, jaká nepráva, se jim děla, za to, že chtěly, to co si zasloužily. Carey a Helena podávají naprosto solidní výkony, Merylina postava mi za tu chviličku ve filmu přišla spíš přehnaně afektovaná, ale to je detail. Celkově opravdu povedený kousek a velmi rád se podívám na další tvorbu režisérky. ()

Reklama

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Toto boli skutočné ženy, ktoré mali dôvod za niečo bojovať. V dobe, ktorá sa zdala nezmeniteľná, v krajine, ktorá trvala na svojich tradíciách, sa najskôr hrstka a potom tisíce tisícov žien postavili a bojovali sa svoje práva. Bili ich, zatýkali, ponižovali, vylučovali zo spoločnosti, ale oni sa nevzdávali. Objektívne dve ale jednu pridám za to obsadenie a prevedenie. 3 z 5 ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Mně se líbí, že tyhle filmy ukazují těžká období lidstva. Je to i docela dobře zahrané, i když dějiny tu mají trochu větší význam než jedinec. Masy tady vítězí, což je trochu chyba filmu. Ale co je podivnější, to je skutečnost, že jsou podobné filmy pořád aktuální, protože nerovnost ve společnosti pořád existuje a je jedno jestli mužem a ženou, bílým černým, křesťanem muslimem, prostě zde je a není možné se jí zbavit. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Sufražetka je bohužel velmi důležitý film. A s politováním musím konstatovat, že stejně jako celá kohorta jiných filmů zpracovávajících obdobně důležitá témata, se téměř s naším divákem nepotkal. Naštěstí Sufražetku podpořila trojice velkých jmen, Carey Mulligan, Helena Bonham Carter a Meryl Streep a tedy alespoň díky nim má film šanci se probojovat na své místo na slunci. Nicméně žijeme v době, kdy mnozí prošli základní školní docházkou a o sufražetkách nikdy neslyšeli. Volební právo žen mnohé ženy považují za samozřejmost a nijak si neuvědomují, že takové další "maličkosti" jako jsou jejich další práva, ať už se týkající dětí nebo majetku, nejsou ničím automaticky daným. Po velmi náročném 20. století je skutečně bolestné žít v dnešní době, která nezná své kořeny, ani v jednotlivostech, ani v hlavním vývoji běhu věcí, skutků a činů. Není příjemné sledovat Sufražetku, ale je velmi důležité přemýšlet o viděném. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Carey Mulligan (Maud Watts) si během natáčení filmu několik týdnů nemyla vlasy a používala minimum make-upu. (jezurka42)
  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)
  • Helena Bonham Carter (Edith) je pravnučkou H. H. Asquitha, který byl době, kdy se film odehrává, premiérem a také hlavním odpůrcem zavedení hlasovacího práva pro ženy. (hansel97)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama