Muž na laně

Zemeckis to s tou elegancí na laně paradoxně přehání. Petitův psí kus inscenuje nezakrytě jako divadlo / mýtus - osobnost protagonisty je odrazovým můstek k výstřední výpravě do místa, kde neexistuje smrt, jen "nádhera" a všemu vládne avantgardní póza umělce jako akrobata, člověka, který se neděsí propasti, protože smrt je pouze a jen v tom nevyzvat hlubinu na souboj. Je to prosté a naivní, ale na obranu filmu budiž řečeno, že se to ani jinak netváří. Regres do Petitova dětství je až burtonovsky poetický (a bohužel i dost přepjatý), samotné provedení velkolepého "coupu" je zase stylizované jako rozverný a napínavý heist. Momenty na laně jsou vedle Gravitace dost možná to nejvýraznější, co jste v IMAXu zažili. Bohužel to kolem je s odstupem ploché, velmi květnaté, ale emocionálně zcela jalové. Jediný vjem, který v tomhle filmu existuje reálně, je závratná hloubka pod nohama. Všechno ostatní je jen epicky vypravená mělkost, proudy lehce pronášených slov exhibujícího principála (Roberta i Josepha), jejich legrační bujný "aksánt", které dramatu bohužel příliš nepřejí. ***1/2. P.S. těším se na rozbory neoformalistického křídla, ten film si o něj hodně říká. (29.09.2015)

Učebnicový příklad, kterak vytvořit z komára velblouda. V tomto případě ale opravdu opravdového velblouda. Co si budeme povídat, chození po laně jistě má cosi do sebe a zaslouží si obdiv. Nicméně založit na tom celovečerní dvouhodinový film?! Zemeckis ukázal, že to rozhodně jde. Není náhodou, že sídlí mezi mými oblíbenci. The Walk je velice citlivě a především nesmírně hravě pojaté drama o cestě za svým snem. Snad ještě nikdy mi francouzština nezněla tak příjemně. Celé je to taktéž velice příjemně obsazené. Forma vyprávění je velice dobrá a opomenout nemohu ani luxusní hudbu mistra Silvestriho. Moc toho vytknout nezvládnu. Snad jen bych si troufl nezapomenout na to, že je to stále "jen" o chození po laně. (22.12.2015)

Zemeckis je na podobné neobyčejné lidské příběhy zkrátka machr. Protože vystřihnout z podobně bezbarvého náčrtu s jedinou dramatickou křivkou takhle zábavné, promyšlené a životem tepající příběhové pexeso, to chce opravdu velký kumšt a zručnost. S Levittem a jeho hrdinou se zásluhou vtipné výpravy s množstvím nápaditých prostřihů naprosto sžijeme, přijmeme jeho životní hodnoty a fandíme mu, aby svůj šílený plán dotáhl do zdárného konce, přestože o takovém happyendu nelze ani na chvíli pochybovat. A v momentě, kdy kamera ladně sklouzne z vrcholu World Trade Center do tichých hlubin akrofobie, takřka cítíme tu enormní sílu okamžiku společně s hrdinou. Najdou se určitě nedostatky a osobně mě mrzí, že jsme vlastně nedostali možnost upřímně se strachovat o Petitův život, ale to nic nemění na faktu, že jako neortodoxní oslava lidské vůle a odvahy funguje film snad nejlépe, jak vůbec mohl... 85% (17.12.2015)

Nebýt krátké účasti Bena Kingsleyho jednalo by se o film jednoho herce. Gordon-Levitt po několikáté předvádí suveréní vypravěčský výkon a Robert Zemeckis měl v jeho volbě šťastnou ruku podobně jako kdysi v Tomu Hanksovi. Dopředu jsem si o provazolezci nepřečetl vůbec nic a tak jsem byl zdravně napnutý jak celá závěrečná chůze vlastně dopadne. Jsem moc rád že je Robert zase zpátky ve formě tak jako v minulosti. Jeho animovaná tvorba mohla být sebezajímavější, ale hraný film je hraný film. Mě The Walk rozhodně potěšilo. 80% (19.10.2015)

Ačkoliv se scénář snaží do detailů kopírovat stejnojmenný dokument, jeho samotné vyznění zcela nepochopitelně ignoruje. Jakmile tedy potrhlý sympaťák Gordon-Levitt s kontaktními čočkami a mizerným francouzským přízvukem konečně přejde před zeleným plátnem to ocelové lano a úspěšně zakončí svůj velkolepý plán, který téměř sám navrhl, připravil a zrealizoval. Uspokojen z dobré exhibice zajde s partou kompliců na pivečko slavit, všichni se plácají po zádech, vděčnost teče všemi směry a pak se s ním naprosto nepochopitelně rozejde jeho holka a psychická podpora v jednom, on jen smutně hledí na odjíždějící taxík a je konec. Fňuk, fňuk, tlesk, tlesk. Jak to bylo ve skutečnosti? Sobecký sociopat překecal partu lidí, aby mu pomohla splnit jeho dementní náhlý sen, ta mu celý ten sen ochotně splnila skrze detailní naplánování akce, financování, fyzickou dřinu, dokumentaci až po finální natáhnutí a připevnění lana. On po něm párkrát přešel, byl zatčen, po propuštění z cely odchytl první fanynku, kterou šukal pět dní v hotelu bez toho, aby ho kdokoliv viděl, do médií se vychvaloval jak kdyby za celou akcí stál on sám a ti komplicové a jeho holka zatím byli bez fanfár vyhošťovaní ze země, případně sami odjížděli zhnusení jeho chováním a nezájmem. Pokud tedy chci vykrádat dokument, vykradu ho včetně charakterů skutečných (a hlavních!) postav, když už si hraju jak strašně rekonstruující jsem. Rozhodně je nebudu měnit naprosto bezúčelně, když charakter a přechod přes lano jsou dvě zcela rozdílné věci a že celý tento film je zcela bezcenný a stojí jen na tom půlhodinovém přechodu lana, o tom snad žádná. Na filmu mi přišel nejzajímavější Kingsleyho pokus o češtinu, děj mě nudil a závěrečný CGI pohled z ptačí perspektivy na New York to nijak nekompenzoval. 40% (12.02.2016)