Fanfán Tulipán

KTERÁPAK SLAVNÁ BITVA TO JE? ÁLE, COPAK SI NEJSOU VŠECHNY BITVY PODOBNÉ? Před třemi dny jsem u Černého tulipána psal, že si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu málokdy plně užít, ale najdou se i vyjímky. A Fanfán Tulipán je určitě jedna z nich. Jeho cesta nejprve před svatbou do armády, pak za krásnou dcerou krále a pak nakonec za tou pravou vyvolenou verbířovou dcerou Adélkou má na pozadí staré doby i starší kinematografie pořád dostatek šarmu, lehkosti a vtipu, aby se i dnes dobře sledovala. Navíc vyniká pěknou válečnou satiru, která bude aktuální už asi navždy a vynahradí některé z mého pohledu nudnější místa jako například už trochu zestárlé šermířské soboje. PO PŘEDSTAVENÍ NÁSLEDUJE TANCOVAČKA. (20.02.2021)

Režisér filmu „Fanfan Tulipán" Christian Jaque je jedním z nejosobitějších představitelů soudobého francouzského kinematografického umění. Naši diváci měli v posledních letech možnost seznámit se s některými význačnými filmy tohoto umělce, jako je ku příkladu zpracování povídky francouzského klasického spisovatele Guy de Maupassanta „Kulička", filmový přepis známého Stendhalova románu „Věznice parmská", nebo životopis zakladatele Červeného kříže Henri Dunanta „Člověk člověku". Tentokrát si Christian Jaque zvolil za hrdinu svého nového filmu legendární postavu francouzských lidových písní — Fanfana Tulipána, čestného, nespoutaného a neohroženého vyznavače volnosti a radosti ze života. Scénáristé filmu zpracovali motiv známé písničky o bubeníkovi, který se chce oženit s královskou dcerou, v ucelenou historii dobrodružných osudů Fanfana Tulipána, která se stává nejen oslavou tohoto lidového hrdiny, ale která též svou ostrou, satirickou formou je výrazem nenávisti autorů k nesmyslným válkám, vedeným mocnými tohoto světa na účet lidu. Tuto vůdčí myšlenku filmu správně postřehla nejen pokroková francouzská kritika, ale i široké vrstvy diváků, které přivítaly Fanfana Tulipána s takovým nadšením, že se tento film rázem stal jedním z nejúspěšnějších děl francouzské kinematografie v roce 1952. — Pro nás je „Fanfan Tulipán" novým, přesvědčivým důkazem, že francouzská kinematografie se dokáže ve svých nejlepších dílech oprostit od vlivů dekadentní existencionalistické filosofie, že je schopna vybřednout z beznaděje, pesimismu, formalistických hříček a vytvořit dílo plné optimismu a zdravého lidového veselí, dílo, které svým způsobem vyjadřuje pravé smýšlení a cítění zdravé části francouzského národa a napomáhá jeho mírovému úsilí. Filmový přehled 30/1953 (12.03.2003)

Inteligentní romantická komedie odkazující souboji na němé grotesky a bavící skvělými vtipy, jež zesměšnují heroické školní vyprávěnky o vznešenosti války. Nevím, proč už se dnes netočí něco tak svěže lehkého. Fanfanovi vládne nadsázka pohádky, zatímco dnes se nás tvůrci dobrodružných "komedií" snaží přesvědčit o realitě a pravdivosti svých vyprávěnek, což vždy dopadá tragicky. Viva Fanfan la Tulipe! (03.05.2009)

"Pardon pane, ukradněte si nám, co chcete, ale mluvte s námi zdvořile !!" ;) No, je třeba přiznat, že hlavně Hynek Bočan s Jiřím Justem zgruntu vykradli tenhle výtečný klasický francouzský pseudohistorický biják-pohádku, který jakkoli sám remakem, jim posloužil jako obrovská inspirace pro jednu z vůbec nejpovedenějších naopak tuzemských filmových pohádek, totiž jinou klasiku S Čerty nejsou žerty, a učinili ji tak naprosto geniální variací, byť na půdorysu Čertova švagra Boženy Němcové.. Holt není Gérard jako Philipe a není remake jako remake..;) Christian-Jaque však dodnes platí za silně nedoceněnou osobnost francouzského filmu.. (24.12.2016)

Další z filmů mýho dětství. Jde sice prvotní dějovou linií jenom o pseudohistorický dobrodružně romantický "škvár", přesto je to mnohem hodnotnější, než různé jiné áčkové produkce. Humoru i nadsázky je dost a Gerard je ve vrcholné formě. A hlas Petra Kostky mu opravdu sedí. Gina je krásná a padouši zlotřilí, dobrodružství sice trošku za těch padesát let znaivnělo, ale i tak je na co koukat. Hrdina je hrdina a nakonec opravdu dostane, co mu patří. A je už jen na nás, jestli chomout budeme brát jako trest, nebo jako odměnu. (01.12.2005)