Fanfán Tulipán

Tohle je za mě jedna z největších klasik romanticko-dobrodružného žánru. To je moje dětství a mládí, kdy jsem doslova hltal očima oba hlavní představitele, jejich půvab či charisma. Možná  jsem tehdy ještě neměl žádné tušení o tom, co za herecké legendy byli/jsou Gérard Philipe a Gina Lollobrigida. Přesto si člověk nemohl pomoct. A tak, i když už to tehdy byl vlastně "film pro pamětníky", stále měl a má pro mě své kouzlo. (26.01.2023)

Pro Fanfána Tulipána a Adélku mám jistou osobní slabost, kterou tu ventilovat nebudu, ale tento film i tak řadím ve svých oblíbených hodně vysoko. Gérard je prostě k sežrání (u pánů je to jistě zase Gina :-D shlédnutí remaku s Penelope a Vincentem se vyhýbám jak čert kříži, pro mě navždy zůstane Fanfán jen jeden... (10.12.2007)

Tenhle film jsem viděl poprvé asi v 10 letech a od té doby DĚLÍM ŽENY NA OBYČEJNÉ, HEZKÉ, NÁDHERNÉ A GINU. Film má úplně vše co se dá od historické komedie očekávat. Dobrodružství, napětí, lásku, romantiku, humor. Čas tomuto snímku absolutně nic neubral. Naopak si můžeme vychutnat všechny ty přirozeně hrané scény bez počítačových dolaďování a úprav. Je to klasika, která mě vždy potěší. Nezapomenutelný rošťák Gérard Philipe a nádherná Gina Lollobrigida. Jen tu měla dostat Gina o něco více hereckého prostoru. Trochu se tu stala krásnou panenkou na koukání, ale na druhou stranu se na to kouká skvěle. (06.03.2011)

Co si tak vzpomínám, tak jsem Fanfána vždycky viděl v černobílé verzi. A myslím, že filmu slušela více. Barevné zpracování odkrývá pár chyb ve scénách a soubojích a ty barvy jsou stejně takové vyblité. Pokud bych si měl vybrat, dal bych přednost znovu černobílému hávu. Každopádně Fanfán Tulipán je francouzská klasika, ve které funguje dohromady humor jak s historickými událostmi, tak s dobrodružstvím. Gérard Phillip je sympaťák a Gina Lollobrigida jedna z nejkrásnějších žen filmové éry. Fanfánovo zvolání "vidím soutěsku a dva kopce" krásně komentuje její přednosti :). Kromě těchto půvabů je nejsilnější stránkou český dabing z šedesátého osmého roku, který francouzským hercům dává českou tvář. Petr Kostka, Libuše Švormová, František Hanus, Alena Vránová, Josef Větrovec, Otakar Brousek, Vladimír Šmeral, Zdeněk Dítě, Karel Vlček a další....geniální!! (20.12.2020)

Presne nejako takto si zrovna predstavujem, ako by mal teda vyzerať prvotriedny, napínavý a dobrodružný titul s udatným [rebelujúcim] hrdinom v jeho čele, čo som napokon predsa objavil, a to konkrétne s akýmsi »francúzskym Errolom Flynnom« v hlavnej úlohe, ktorého dokonca predstavoval snáď vôbec nikto iný, než práve Fanfán Tulipán, vlastne som chcel najskôr len povedať: Gérard Philipe. • Nielenže vyzdvihujem počin ako celok, ale zároveň snáď do nebies nebeských [vy]chválim i jeho špičkovú RÉŽIU v podaní akéhosi Christiana-Jaquea, ktorý mi bol síce doposiaľ celkom neznámym režisérom, no odteraz si ho vari navždy zapamätám. Predstaviteľ titulnej úlohy, sa jednoznačne zlatým písmom zapísal do dejín [a učebníc] kinematografie ako mimoriadne energická postava, ktorá dokázala s naprosto absolútnym prehľadom zaobchádzať s mečom, čím v podstate svojich úhlavných nepriateľov privádzal na pokraj nervového zrútenia; a zase pre zmenu, predstaviteľka Adélky v podaní vychádzajúcej, no určite do budúcna nielen iba talianskej HVIEZDY s úchvatným dekoltom: Giny Lollobrigidovej, tak v jej prípade sa predovšetkým jednalo po [1.] o ZVIDITEĽNENIE SA a po [2.] o VSTUP na medzinárodnú scénu, na ktorej sa stala veľkou konkurenčnou silou pre Sophiu Lorenovú, ktorá možno napokon dosiahla trochu väčšej slávy a celkového uznania v rámci filmového priemyslu, za to ale "lollobrigidku", bezkonkurenčne považujem za úplne najkrajšiu herečku všetkých čias! • Zaujímavé bolo pozorovať, ako scenáristický tím celkovo pracoval s postavami, ktoré jednak vkusne premiešal, a jednak sa vzájomne dopĺňali, až mi to miestami pripadalo, že boli spojenými nádobami. Najprv dostával väčšieho, hereckého priestoru iba titulný Tulipán, aby sa vzápätí postupne pridávali i ďalší, či povedzme neskoršie i Adélke bol vytýčený priestor sa naplno realizovať, čo už vlastne akosi [ne]priamo súviselo i so samotným roztopašným Kráľom Francúzska: Ľudovítom XV. Došlo samozrejme i na Madame de Pompadour, ktorá zohrávala síce malú, za to ale kľúčovú úlohu hneď zo samého začiatku ... • Čiže fikcia sa trošku [z]miešala s realitou, čo rozhodne kvitujem! Ukážkový prístup tvorcov v časoch [spred viac ako 70 rokov], ktoré si skrátka treba najviac vážiť, keďže sú už nenávratne v HÁJI! PS : Vonkoncom ani nerozumiem tomu, prečo mi až doteraz unikalo toto na moju dušu: Šermiarske dielo s geniálnymi prvkami, a k tomu i vsuvkami ... (27.10.2023)