Stroj času

Jedno z prvních a zatím zřejmě nejpůsobivějších zfilmování tradiční látky o cestování časem. Klasika sci-fi žánru s výborným Rodem Taylorem, povedenou hudbou a (na dobu natočení) slušnými triky. Také je zde několik úsměvných scén a nelogičností, ale divák je určitě rád odpustí. Prostě skvělá oddychovka s příjemnou atmosférou, kterou už dnes nikdo nedokáže vystihnout. (22.01.2013)

Jo, najdou se tu chyby, a to nemalé. Ale co na tom? Já se tak úžasně bavil! A půjdu proti zdejší většině, zatímco první půle filmu mě až tolik nebrala (odtud ubírám hvězdu), jakmile hrdina dorazil do světa Eloiů, začal nádherný, nekomplikovaný a klasický dobrodružný příběh pro kluky všeho věku. Začátek se totiž nesl hodně ve vysvětlovacím duchu, potom ty nesmělé pokusy s cestováním časem taky nic moc; chápu protiválečné poselství filmu (zvlášť zvýrazněno scénou z jakési atomové války roku 1966), ale zastávky 1917 i 1940 mi přišly zbytečné, zdlouhavé a nic neříkající. Až přesun do doby někdy za 800 tisíc let (opomíjím detail, že lidé by určitě nevypadali jako lidé a nemluvili by stejnou řečí atd. atp.) děj rozhýbe. Navíc Yvette Mimieuxová je mimořádně krásná a Rod Taylor (taky mimořádně, obvykle mi kladní hrdinové z různých důvodů vadí) sympaťák a fakt jsem mu fandil. Sice můžeme lát na nedostatek slušných triků, na nedostatek futuristických kulis či vzhled morloků (i když to nechápu proč, nevypadá to realisticky, to ne, ale na tom nesejde, jde o jakousi genetickou chybu lidské rasy po 800 tisících letech - proč by nemohli vypadat z dnešního pohledu "nerealisticky"?), ale pořád tu je klasické dobrodružství, klasická láska, klasický děj v klasických kulisách. Okouzlující. (08.03.2015)

Kvalitní starý scifi film podle světoznámé knihy, byť spíše preferovat delší povídka, H. G. Wellsa. JIž je to pár let co jsem si tuto útlou knížečku půjčil v knihovně a za doprovodu Morriconeho Pro hrst dolarů a Pro hrst dolarů navíc, ji s gustem za pár hodinek přečetl. Kniha v sobě snoubí notnou dávku humanity, napětí i důraz na sociální otázky. Co jiného jsou Morlokové, než vykořisťovaný proletariát, pracující na zahálčivé Eloie? Dnešní divák již nebude tolik okouzlen, jako jeho předchůdce před půl stoletím. Je to bohužel nevyhnutelné, ale vše stárne. Zajímavostí předlohy je, že si každý tvůrce i přes omezenost psaného textu může zvolit, jaký žánr chce mít. Buď se vydá klasickou dobrodružnou cestou, jako nejnovější zpracování z roku 2002 či vytvoří nefalšovaný horor, což se bohužel zatím nestalo, byť příběh k tomu nebezpečně svádí. Palova verze je něco mezi, možná kdyby snímek režíroval některý z makabrózních tvůrců, nebylo by to na škodu věci. Film ve své době nebyl nikterak extra výpravným dílem, zvláště když porovnáme rozpočet Palovy o sedm let starší a třikrát tak dražší Války světů. Trikaři použili jednoduché, přesto nesmírně působivé efekty, které však dnešní náctiletý divák asi příliš neocení. Skladatel Russell Garcia zkomponoval pěknou hudbu, i když většina nejkrásnějších pasáží je přehlučena zvukovými efekty. Takže lidem, kterým nevadí, že film na který se dívají je často starší než oni a mají rádi Viktoriánskou éru (Pyramida hrůzy bude asi už nepřekonána) a scifi, nelze než doporučit. (14.02.2011)

Tyhle staré sci-fi filmy jsou prostě nádherné. Ano, jsou všechny hodně naivní, ale to, že byly točeny v barvě, to, že se tvůrci snažili o nějaký ten skutečně vědecký smysl, to je na tom krásné. Ano, mohl za to skvělou předlohou už Wells, ale tohle je provedení, které baví. Navíc, jakmile dojde na Morloky, je to podívaná vskutku děsivá. (09.02.2015)

Klasické dobrodružství, které doplácí na legrační kostými Morlocků a tupost Eloiů s dokonalými účesy. Být tyto dva elementy (které jsou pro tento příběh bohužel klíčové) méně směšné, zbylo by skvělé viktoriánské dobrodružství přesně tak, jak si ho Welles vysnil. Cestovatel v čase i jeho stroj mají totiž to správné kouzlo, které bych od podobného filmu očekával. Špatné triky, masky (ale i chování Eloiů) důvěryhodnosti filmu z dnešního pohledu dost snižují. (02.03.2010)