World Without End
Režie:
Edward BerndsScénář:
Edward BerndsKamera:
Ellsworth FredericksHudba:
Leith StevensHrají:
Hugh Marlowe, Nancy Gates, Rod Taylor, Nelson Leigh, Shirley Patterson, Lisa Montell, Christopher Dark, Paul Brinegar, Herb Vigran, Booth Colman (více)Obsahy(1)
V roce 1957 čtyři astronauti odletěli na průzkumnou misi na plantu Mars. Při návratu dojde k ohromnému, nekontrolovatelnému zrychlení a astronauti upadnou do bezvědomí. Když procitnou, zjistí, že se nalézají poblíž neznámé planety, která by dle získaných údajů měla být obyvatelná. Vzhledem k četným poškozením lodi se rozhodnou přistát a provést opravy. Jen několik okamžiků po přistání jsou napadeni obrovskými pavouky, kterým se, se štěstím, ubrání. Poté objeví několik kamenných náhrobků s datem 2188 a astronautům dojde, že se nachází na planetě Zemi. Posádka vesmírné lodi se tak snaží zjistit, zda bylo lidstvo zcela vyhubeno a co bylo příčnou jeho zkázy. (pepua)
(více)Recenze (9)
Zajímavé téma - kosmonauti se vrací z vesmíru na Zemi, kde zatím uběhlo několik set let, a po dávné jaderné válce zde v podzemním městě přežívá poslední komunita lidí. Nemůžu dát ale více než 1 *, protože: 1. triky jsou hodně primitivní (pozor na zmutované pavouky), 2. herecké výkony jsou podprůměrné, 3. dialogy jsou děsné 4. film obsahuje velkou dávku klišovitého a zidealizovaného (amerického) hrdinství 5. skoro polovina je vlastně jednoduchá a velmi naivní lovestory.-mnohem lépe je záchrana světa, kterou má na starosti cestovatel v čase, představena ve filmu The Time Machine (1960), ve kterém také hrál Rod Taylor, tentokrát v hlavní roli. ()
Strašná divočina, že to ani neviem ako hodnotiť. Na jednej strane film oplýva na svoju dobu originálnym príbehom, ktorý bol neskôr často prevzatý v iných dielach (viď prvá a druhá Planéta opíc). Kým presun do podzemia pôsobí osviežujúco, časom to pobehovanie po tých istých papundelových kulisách omrzí a upadne to do klasického klišé o cestovaní na "iné planéty", kedy dochádza k vzájomnej paranoji medzi hosťami a hostiteľmi. Vrcholom je ale záver, ktorý by politická korektnosť nezniesla ani v osemdesiatych rokoch, nieto dnes. Nehovoriac o fetiše k zbraniam. NRA musí tento film milovať. SPOILER: Ľudia z 20. storočia so svojimi zbraňami vedú podzemných ľudí na povrch, kde začnú genocídu mutantov i primitívnych ľudí, ktorí sa im s kameňmi v rukách postavia, aby im nakoniec ukázali civilizáciu: zbrane, stavbu domov a ako sa časujú slovesá. ()
Půjdu proti většině, ale mně se to líbilo - a kdyby druhá polovina filmu nebyla tolik utahaná a nekomplikovala to zdržující lovestory, mohlo to být ještě lepší. S Edem Woodem to nic společného nemělo, přestože dialogy ne vždycky dávaly smysl a šovinismus dosáhl v padesátkových filmech vrcholu. A navíc to byla celkem zajímavá vize postapokalyptického světa vylepšená časovým paradoxem při cestování vesmírem. Jasně, bylo to nekomplikované, heroická parta astronautů x neschopné zbytky civilizace x kyklopští mutanti. Ale byla to zábava, utíkalo to a slečny z přežívající civilizace nosily moc pěkné krátké sukně. A to na mě vždycky zabere. A útok plyšových pavouků byl maximálně roztomilý svým naivním přístupem. Za sebe jsem spokojen a plky o "americkém hrdinství", ať už je to cokoli, jsou slušně mimo mísu. ()
Odvážní bílí muži zachraňují planetu před divochy s oštěpy a získají srdce krásných dívek díky své inteligenci a civilizovanosti. A taky mají revolvery a bazooku. Trochu western, přenesený do SF kulis, kde jsou místo indiánů mutanti a místo ohroženého města či farmy podzemní komplex. Dlouho jsem neviděl film, ve kterém by bylo tolik sexismu, stereotypů a klišé smrtelně vážně zakomponovaných do děje a kde se prakticky všechny problémy řeší zbraněmi. Pravdou je, že jsem se tím hodně bavil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ten film je sice špatný, ale rozhodně stojí za vidění. ()
Svatá prostoto! Nepsal ten scénář náhodou Ed Wood? Primát coby jednoho z prvních filmů, pojednávající o cestování časem, mu už nikdo neodpáře, ale vidět to třeba H.G.Wells, asi by se šokem osypal vyrážkou. Tohle je jedno z nejhloupějších a přitom tak nechtěně směšných scifíček. Mixuje se tu fenomén časoprostorového paradoxu, survival horor, žánr ´ztracených civilizací´, tak populárních v 30. a 40. letech a na konci nám dají tvůrci pocítit i nefalšovanou akční Rambo vložku s bazukou vs. primitivní jednoocí divoši s pazourky. Těch několik málo triků je vpravdě strašných (tu vynikají zejména plyšoví obří pavouci), dialogy jsou hloupé, ženy z budoucnosti v minisukýnkách krásné, interiérové kulisy fádní. ()
Reklama