Drákula

Pokusím se na chvíli oprostit od faktu, že nadevše zbožňuji Coppolovu verzi z roku 1992 a to po všech stránkách - herecké, hudbě, výpravě a efektů. Jako předloha posloužila nikoli verze románová, ale divadelní zpracování, ze kterého se ostatně odvíjela už verze s Lugosim (kterou rovněž nemusím, konverzačka, do které odpudivý Maďar háže ksichty). Zcela odpadá dění na Draculově hradě (ty tři upírky fakt můžu, jejich absence znamená body dolů:) a začíná se rovnou na lodi, na které hrabě pluje do Anglie (a mimochodem úvodních pár minut jsem viděl jako dítě a to vstávání z rakve na mně docela zapůsobilo). Langella nám poté představuje svého Draculu jako takový spíše salonní typ a na jeho vzhled a chování je třeba si chvíli zvykat (a jeho způsob hypnózy pomocí gest stojí za to). Obrácené role Miny a Lucy působí jako vhodný moment pro procvičení svalů pohybující obočím, Pleasance mi přišel divný, Olivier taky a zrychlený konec, ke kterému dochází už na lodi a nikoliv na hradě, taky moc nepotěší. Pravdou je, že maskování proměněné holčiny se docela povedlo. Finální verdikt: Verze z roku 1992 zůstává i nadále králem draculovských filmů a mou srdcovkou. (07.08.2009)

Mně osobně se tato adaptace líbila mnohem a mnohem více než silně přeceněná (a nesmírně nudná a hloupá) Coppolova. Upřímně z adaptací, které jsem viděl, považuji tuhle za nejlepší (překvapivě spolu se starou televizní českou), a to přesto, že je velmi volná. Má skvělou ponurou dobovou atmosféru, pěkné výtvarné zpracování, dobré herce, charismatického Drákulu pojatého jako skutečného neprvoplánového charmeura a několik (ne)pěkných momentů (třeba Mína v podzemních chodbách). Update 22.8.2016: Při repete u kamaráda na velkém plátně jsem si uvědomil, jak dobře ten film ve velkém vypadá. Lokace, počasí, spousty detailů v obraze, práce s kamerou, vyloženě esteticky podaná scéna mezi Drákulou a Lucy. (10.02.2006)

Prekvapivo slušný film. Adaptácia si síce robí s postavami čo chce (Mina je tuším Van Helsingovou dcérou a pod...), ale inak ide o solídne odvedenú robotu. Veľmi sa mi páčaila práca s (ne)farebnosťou a niektorými obrazmi (biely kôň). Vo finále sa síce opäť nepozrieme do Transylvánie, ale mne sa záver páčil viac niež v NOSFERATU... Z moderných adaptácii (vrátane Coppolovej) ide o tú najlepšiu... (29.06.2014)

Žádné zfilmování se ani nepřiblížilo tomu strašidelnému mrazení při čtení knihy. Většinou se při adaptacích opájejí erotickou přitažlivostí hraběte, takže i zde se (stejně jako Copolla později) nechává vykvést hloupoučký románek mezi Draculou a zde tedy místo Míny Lucy. V románu mě fascinoval rytířský boj proti vraždícímu zlu - zde -stejně jako u Copolly- románek a fascinace hrdinky Draculou devalvuje tento boj jako malicherné žárlení anglických gentlemanů, kteří neunesou, že dámy propadají Draculově kouzlu. Jejich motivace tak působí směšně a malicherně. Dnešní adaptátoři se bojí patosu jako moru a tak se zaštižují nadsázkou a zhumornění scén. Nechápu proč zde byla prohozena postava Lucy a Míny...brrr. Scény příšery za oknem a jiné nutné žánrové prvky jsou však patřičné a mají atmosféru. Není to ale má oblíbená adaptace a spíše mě zklamala - a to i před lety když jsem ji poprvě viděla a i dnes, kdy jsem se sama v noci klepala (nebo chtěla klepat) strachy. A když na mě nezabere ani Olivier.... (22.09.2007)

Moje prvé filmové spracovanie o grófovi Drakulovi sa u mňa teší s pozitívnych pocitov. Nevravím, že by bol Langella vo svojej roli málo presvedčivý, či démonický, práve naopak, no určite by sa našiel aj vhodnejší kandidát. Celkové kulisy, či trikové scény sú aj napriek svojmu veku elegantne zahalené a stále dokážu privodiť to správne, príjemné mrazenie. Čo ma ale mrzelo, boli opäť predvídateľné scény, ktorých bolo nemálo. 70%. (22.09.2007)