Naše dovolená a jiné pohromy

Nestává se mně často, že bych se u filmu pobavil, zasmál a zároveň hlouběji zamyslel. Komedie, u které bych se nebál přidat přízvisko "psychosociální" (ikdyž to možná nezní příliš vábně) poměrně ojedinělým způsobem zlehka brnká na hlubší témata. V přívalu humorných scén a bezprostředních reakcí Malých i velkých herců, člověka však nenechá upadnout příliš do uzavřeného vážného dumaní nad bytím a nebytím... Je to sice přiznaná karikatura, ale v reáliích dnešního moderního informačního světa a vnitřního prostředí širší rodiny, tu vyznívá způsob, jakým lidé vnímají či ohýbají realitu ať už pro kohokoliv, když už si v těch záplavách informací přestali nachvíli rozumět a nebo spolu mluvit. Na filmu se mně líbí i samotný konec, který není tak úplně pohádkou a ani realitou. (06.07.2015)

Tak za prvé, je to kravina. Začíná to klasickou manželskou krizí, potom příběhem o třech, svým způsobem úžasných, dětech, pak se z toho stane fraška, a potom nějaká ta roztomilá "hluboká" happy pointa na konec. Rosamund, David a Billy jsou fajn hlavní (dospělí) herci. Ač je film tak zvláštně nekonzistentní, přechody jsou plynulé a neruší sledování, pokud vás děj vtáhne. Nakonec je to milé a tak nějak odpočinkové. A navíc, kdo by nechtěl vikingský pohřeb. Já ano, a za to přihodím jednu hvězdičku navíc na tuto pohřební hranici. (01.04.2016)

"Když byl Doug malej jako Jess, lechtal jsem ho a on křičel >dost, dost<. Když jsem ho přestal lechtat, křičel >ještě, ještě, ještě<. Takhle jsem na tom já teď se životem... Nechci pohřbít, chci recyklovat, hodit do toho modrýho kontejneru na plasty a na dědečky..." Úžasný a vtipný nejen dětský dialogy, milej neotřelej příběh, vikingskej pohřeb, dobrá kamera, dobře zahraný. O umírání, smrti s humorem a přesto dojemně. Plus jako bonus napravení dospělých. Krásný dětský oko. Viděno v rámci Challenge Tour 2015. (05.04.2015)

Zcela přesně nevím, co tím chtěl Guy říct, jen jsem pochopila, že to nelze brát vážně, ale s velkým nadhledem. Nakonec je pravdou, že děti mají v mnoha případech víc jasno, než my dospěláci a tak bylo logické, že dědovo přání bylo v jejich očích zcela přirozené a zařídily se přesně, jak jim velelo jejich srdíčko. Já jsem si osobně vychutnávala nádherné skotské exteriéry, celkovou barevnost a to i charakterů jednotlivých postaviček. Dědula byl sympaťák a já si vzpomněla na toho svého dědulku z doby, kdy mně bylo jako těm děckám ve filmu a já mu pravidelně chodívala hledat umělý chrup po každé jeho hasičské a nebo jiné strašně důležité schůze, která byla samozřejmě kde jinde, než v hospodě. Dnes se divím, že jsem jej pokaždé opravdu našla pár metrů pod chalupou:-) (02.02.2015)

Zcela z prstu vycucaná, nepravděpodobná historka, natočená v kýčovitě podané skotské krajině, kde je vše zalito sluncem a k tomu hraje keltská hudba. Nedá se tomu věřit ani a mák, s postavami se nejde ztotožnit, protože jsou neživotné. Což platí o dědečkovi rozdávajícím moudra napravo nalevo i o přemoudřelých dědičkách, které svými hláškami usazují dospělé. Ti se ostatně zase chovají jako rozmazlení frackové. Protivný film. /17. 5. 15./ (17.05.2015)