Režie:
Marcel CarnéKamera:
Roger HubertHudba:
Maurice ThirietHrají:
Simone Signoret, Raf Vallone, Jacques Duby, Sylvie, Maria Pia Casilio, Paul Frankeur, Roland Lesaffre, Jacques Hilling, Madeleine Barbulée, Nerio Bernardi (více)Obsahy(1)
Film noir režiséra Marcela Carného o deprimované ženě v domácnosti, která si začne nestydatý románek s urostlým šoférem. (Netflix)
Recenze (25)
Vďaka Zolovej predlohe, dobrej réžii, kamere a hercom sa dá na film pozerať aj po vyše 50 rokoch od jeho vzniku bez toho, aby divák zľavoval z nárokov. Napriek malému počtu postáv je vo filme prítomné napätie a dej graduje k prekvapujúcemu záveru. Rád som sa po rokoch stretol so Simone Signoretovou s jej výrazom hráčky pokru. ()
Carné dal opět přednost interiérům před exteriéry, což je celkem škoda, protože těch zepár záběrů svědčí o tom, že poválečný Lyon byl hodně zajímavý. Duby se Signoretovou jsou tak skvělí, že mi ani nevadí přítomnost Valloneho, jehož jedinou hereckou kvalifikací byla evidentně jeho postava a možná ještě schopnost mluvit francouzsky s náruživým italským přízvukem. Od prvních záběrů u Rhôny až po samotné finále se jedná o výborně natočené drama lásky a nenávisti. ()
Zajímavě natočený film s našlapanou atmosférou. Ale nějak jsem se ztratil v tom, jestli hlavní pár měl vzbudit divákovy sympatie, protože u mě to rozhodně neproběhlo. Soustavně kamenná Simone Signoret a Raf Vallone, od pohledu násilník, mě bavili rozhodně míň než manžel hlavní hrdinky (týpek, kterej si o vyhození z vlaku úplně říkal - Jacques Duby) a jeho matka (stará, uštěpačná, jízlivá - Sylvie). Každopádně za tenhle výlet do francouzské filmové klasiky jsem moc rád. ()
Terezu Raquinovou považuju s odstupem času za jeden z nejzajímavějších francouzských filmů 1. poloviny 50. let. Ten titul je plně funkční i dnes. Posunutím původní Zolovy literární předlohy o půl století dále vypadají motivace a duševní pochody (anti)hrdinů trošku zvláštně, ale aspoň si člověk uvědomí, jak zásadním způsobem se během několika desítek let proměnila společenská morálka. Rozvody a obecně rozpady rodin byly považovány v Zolově době za závažné selhání, za ostudu, které se každý ze všech sil snažil vyhnout. Dvě světové války tak otřásly společností, že rozvod se rychle stal něčím akceptovatelným a běžným. Celkový dojem: 80 %. ()
Sílu tenhle film čerpá ze Zolova románu a zhostil se své předlohy opravdu se ctí. Všechny postavy zůstaly plastické, nic nevadilo přesazení do jiné časové roviny, neztratily se ani úvahy o společné vině, která destruuje všechny pozitivní vztahy, ve kterých už v době "po" nelze přes všechno úsilí pokračovat. Oba hlavní představitelé byli skvělí, bylo znát, že v každém okamžiku vědí, o čem hrají. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (1)
- Film získal v roce 1953 Stříbrného lva. (M.B)
Reklama