Kobry a užovky

Sociální drama tak trochu britského střihu, plné determinismu a smutného faktu, že se svému sociálnímu původu nedá utéct. Po dlouhé době český film, v němž herci hrají tak, že se tomu dá bezezbytku věřit, civilní a především po jazykové stránce projevu autentické drama. Jediné, co mi trochu vadilo a co působilo příliš příznakově, byla hudba, Bratři Orffové jsou spíš jen smutní, než tíživí, Květy sice textem popisují hlavní hrdiny, ale jsou spíš existenciální, než sociálně-kritičtí atd....a tak nejautentičtější byli PSH a další rapové skladby...a karaoke s Knoflíky lásky...škoda, že tvůrci vybírali hudbu podle vkusu cílového diváka, kdyby vybírali podle vkusu filmových hrdinů, bylo by to mnohem autentičtější... (31.12.2015)

Film, který mi připadá málem jako vrchol psychologického realismu. Také už jste si někdy kladli otázku, kdy jste měli sejmout svého mladšího bratra, abyste předešli současným problémům, které vám způsobil? Pokud ne, tak jste ti šťastlivci (nebo jedináčci), kterým tak závidím. Skvělé výkony bratrů Hádků, suverénní režie a solidní scénář, který mi bohužel nenabídl žádné okopírovatelné řešení problému. :-/ (18.03.2015)

Prušinovský to zase dal. Umí přesně vystihnout prostředí, ve kterém se jeho filmy odehrávají a díky tomu působí uvěřitelně. Hádkové to zahráli moc dobře, i když ze začátku mi na nich něco neštymovalo. Moc se mi líbila linie vzestupu staršího bráchy a jeho souboj se svědomím. Akorát konec byl až moc useklý. (20.05.2016)

Někdy si české názvy českých filmů zaslouží kritiku. U Kober a užovek se mi anglický název "Snake brothers" líbil. Ony celkově anglické titulky od Stephana von Pohl a šperkařky Shelleyi Leighton viděné v kině Světozor byly zajímavé. Hadí bratři s bratry Hádky nejsou příliš veselým a ani optimistickým filmem, i když se u nich člověk často zasměje. Hlavně Prušinovský ukazuje pohled, který občas není vidět. Film má jisté poselství i děj a to se nejen u českých a slovenských filmů cení. (12.11.2015)

Hádkové hrajou bratry s hadími přezdívkami, oba jsou více méně hajzlové, jen ten jeden nepopíjí okennou, nečmuchá ředidlo a nespolyká/nešňupne všechno, co má přibližný tvar tic tacu, nebo moučkového cukru. A oba své party zahráli sakra dobře a uvěřitelně, což z obou činí hlavní devizu filmu, spolu se jménem Jana Prušinovského, ten zvládá nejen komedii, ale i tohle drama plebejců z malého městečka, kteří se topí v různých problémech a přitom film jako celek nesklouzává do totální oslavy zmaru, jako například Poupata (jakkoliv jsou božská) a nechává tak postavám zdání určité reálnosti a normálnosti (dokonce mají i svůj vývoj). Navíc se povedl i písničkový soundtrack, který sice obsahuje z velké části hudby tak neskutečně ohyzdné, že bych je poslouchal jen pod pohrůžkou prostřelení čéšky, ale sem se naprosto hodí, ať už svojí třetiligovostí obecní diskotéky okolo třetí ráno, nebo tím, že sedí text s děním na plátně (ale bacha, třeba Na hadím ocase bří orffů je skvělá věc). Prostě je to povedenej film, kéž je takových u nás víc. " Ty krávo, brašule, mám plán, ne, vole? " (21.02.2015)