Kobry a užovky

Koncert mistra Prušinovského a bratří Hádků. Už tato tvůrčí konstelace slibovala skvělou podívanou, ale netušil jsem, do jaké "depky" se to vrhám. Dialogy byly vypilované do posledního detailu a po dlouhé době, z českých luhů a hájů, nešustily papírem. Jen některé zvraty byly až trochu moc čitelné, ale to bych nejspíš chtěl od prakticky debutanta na scenáristickém postu asi příliš. Nicméně jeho mládí je tu znát v tom nejlepším možném slova smyslu a těším se na jeho další tvorbu. Je fajn vědět, že se v posledních letech objevují takové naděje v profesi, která je (nebo by měla být) základním kamenem a srdcem všech filmů. Poslední hvězdičku přihazuji za ten až hmatatelný a zatuchlý zmar všech postav a okolního prostředí Kralup nad Vltavou a především za výtečný soundtrack! (13.03.2016)

„MÁM PLÁN…“ /// Českej film o zvláštní cestě ke štěstí, kterej zanechá stopu na duši. Neuvěřitelní Hadi a nepříjemnej příběh o lidech, kterejm moc nerozumím, ale vím, že jsou tady všude. Naprosto normální dialogy jsou vypouštěny z úst přirozeně, což není jen zásluha Prušinovskýho, ale určitě taky scénáře. Hodně mi to připomnělo severský sociální dramata (to má bejt kompliment!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se hlasovat v Českým lvovi. 2.) Mám pytlík plnej modrejch pilulek. (P.S.: Jestli už máš plnej jenom pytlík – tak je pozdě!) /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (27.10.2015)

Ty vole, ty vole, vole, vole, ty vole... a furt dokola len ty vole. Českú kinematografiu už nejaký ten rok nesledujem, ale na viaceré odporúčania mojich obľúbených uživateľov som si snímok "Kobry a užovky" predsa len pozrel. Avšak vôbec to na mňa nezapôsobilo. Bratia Hádekovci sa snažili ako mohli, no akosi som im to nežral. Najmä ten čo hral toho vymletého feťáka bol značne nepresvedčivý. Celé to bolo prázdne, plytké, kŕčovité a nedôveryhodné. Herecké výkony na úrovni ochotníckeho divalda a maxi trapný soundtrack. Nič moc, ty vole. ** (04.11.2018)

Což neznamená, že Kobry a užovky na humor rezignovaly, nesou však smích jiného typu. Smích nad sebeklamem snů pěstovaných uprostřed bezvýchodnosti, smích lehce načichlý útrpností, protože přímo soucit hrdinové nevzbuzují. Leda závan pochopení, které – a to je nejchytřejší, byť nikoli průlomový motiv – se stěhuje od jednoho ze sourozenců k druhému.První bratr bezostyšně krade za bílého dne, druhý přijde o práci; první se pod vlivem drog chová jako dítě, druhý hrozí – Nebudu tě pořád zachraňovat – a jde se opít. Zapadají do sídlištní diskotéky plné ztroskotanců, kteří mají svůj „velký plán“, ale jen o něm nekonečně žvaní a nad ránem pak vezmou zavděk sexem, jaký je právě po ruce. Sotva jeden udělá nadějný krůček výš, druhý ho stáhne zpátky; tak to chodí v celé generační partě mezi paneláky, která to nikam dál nedotáhla.Vlastně Kobry a užovky zastupují obdobnou komunitu jako osazenstvo periferního hotýlku v seriálu Čtvrtá hvězda, pouze vypravěčský pohled se pootočil od originální černé komedie k sociálním dramatům, která se zejména kresbou prostředí pohybují v kruhu. Podnikatelský pokus se odehrává v pustém zpustlém objektu někdejšího obchodního centra, při karaoke v místním baru znějí Knoflíky lásky – což připomene spartakiádní retro průkopnických Poupat, která podobnou látku okořenila asijskými trhovci v pohraničí – a dojde i na hasičský bál, zjevnou paralelu smutných trapasů ve Formanově Hoří, má panenko.Totální rezignace, šedivé bezčasí, plané cesty i debaty vedoucí odnikud nikam; všechno už tu bylo, třebaže Kobry a užovky sledují mikrosvět rozpadu podmanivě od přesné kamery Petra Koblovského až po vyhaslé lidské trosky včetně matky bratrů v podání Jany Šulcové.Místy se sice zbytečně zdržují popisně názorným rituálem narkomanského koloběhu – ukradne, prodá, roztočí v automatech, jindy však stoupají vysoko nad žánrové stereotypy. Což se týká zejména postavy babičky, kterou skvostně odstínila Věra Kubánková coby jímavě vědoucí rukojmí vlastní slabosti pro nevyvedené vnuky.Nicméně řemeslně silný celek by nepřekročil obrysy tradičního sociálního „živočichopisu“, kdyby příběh nedospěl ke zlomu, v němž se začnou hodnotící znaménka nastolených charakterů měnit. A současně s tím, jak dostane dramatický spád, narazí film na jednu zradu. (16.06.2020)

Z kůže svlečení Hádci jsou fajn, jen scénář si měl vzít na dozor nějaký zdatnější herpetolog. Ten jedovatý had mě ne a ne uštknout. A to jsem se s ním nenudil. Pěkně se vyjímal, syčel, jenže když měl přijít výpad, vždy jsem uhnul. A tak to šlo s tímhle filmem celou dobu. Ok, nasadil se kolovrátkový styl, ale nebyl by na obtíž, kdyby se v tom filmu udála fakt podstatnější zápletka, než jen to, že jeden brácha Užovka podniká v hadrech, které mají diskutabilní původ, do zásilky se pravidelně přibalí i sexuálně podpůrné preparáty (téměř nevyužitý nápad), druhý přezdívaný Kobra, ten herecky zajímavější, je neustále sjetý dement, co ukradne i nos mezi očima, čímž stále popuzuje svého rozumnějšího bratra i okolí. Očekával jsem, že podnikání bude neúspěšné, babička, co ručila domem, o něj přijde, defektní bratr bude ubit za své hloupě nezralé činy aj. Šancí šokovat diváka bylo dost, téměř žádná nebyla využita k mé spokojenosti. Film často naznačil potenciálně vybroušenou i originálně zabarvenou scénu, ale diváka nedorazil. Klidně už se mohl divák pokochat i sexem s metrákovou dýní, ne jen sledovat rozostřený obraz při koitu. Svlečenou kůži hada moc neupotřebíte, něco podobného mně připomínal scénář. Ovšem režie už vládla podstatně zdatnějším kalibrem příjemné ráže. Od Prušinovského jsem nečekal jakýkoliv náznak originálního režijního rukopisu, měl jsem ho za bezvýrazného rutinéra. Zde však předvedl, že každé políčko jeho filmu má svoji originální příchuť, která variuje depresivní náladu filmu, z níž jen divák stěží unikne.Technicky zdatně natočené pasáže, plynule vedený střih, jakási bezútěšná atmosféra, která se line celým filmem, to určitě zasloužilo cenu za režii. Z hereckého hlediska bych cenu nedal Lucii Žáčkové, která nepředvedla nic extra.Jsou určitě daleko zajímavější herečky ve vedlejších rolích. Hádkové vnesli do filmu "rodinnou" autenticitu, bavilo mě sledovat je, když spolu byli na scéně. Ocenění za jejich herecké výkony jim náleží právem. Scénář nic moc, závěr byl úplně banální, přece jen šlo o ztrátu bližního, cynismus určitě nebyl na místě. Shrnul bych to tak, že scenáristicky je film nevyrovnaný, v mnoha důležitých fázích i nedodělaný, herecky a režijně se jedná o pozoruhodné dílo v rámci české kinematografie. Hotový z tohoto filmu nejsem, ale dal se. 60% (13.03.2016)