Black Bullet

Existujú dve možnosti, čím sa tento seriál javí byť. Za prvé, jedná sa o rafinované dielko s luxusným fanservisom, brilantným popkultúrnym podfarbením, hojne rozsiatymi odkazmi a referenciami, a brilantnou fúziou akcie, temného príbehu a humoru. Len povážte - vpád prvej Gastrei pred diváka je podporený zvučkou ako z kaiju filmov 60. - 80. rokov, hudba z OP pripomína obstarožné anime kúsky z minulého storočia, máme tu uchechtaného záporáka, ktorý chce zničiť svet a malé dievčatká, ktoré sú zneužívané svojimi "podporovateľmi" (aký to termín pre pedofilov, to skrátka inde ako v Japonsku nevymyslia) na boj so zmutovanými monštrami. Za druhé, je to hlboko podpriemerný flák z bitúnku, u ktorého je príbeh úplne druhoradý, hyperhysterické postavy bežné, obdivovanie poprsia ženských hrdiniek na mieste, demencia nákazlivá a preskoky medzi frenetickou akciou a infantilnými rádoby humornými vsuvkami vyriešené tak skvele, až sa mi v hrdle vzpriečila včerajšia večera. Ja osobne sa teda prikláňam k druhej teórii, ale definitívny ortieľ vynesiem až po dobehnutí série. Prvé dve epizódy: 20% (20.09.2014)

Za mě se vší upřímností mírné překvapení, hlavně kvůli první polovině. I když mi svět nepřipadá dostatečně vysvětlený, dokázal jsem si ho zhruba přirovnat k světu Darker than Black, který též popisuje uzavřený Tokio před vnější pohromou, přičemž se ve městě objevují nadpřirozené následky vedlejších účinků onoho externího okolí. Hlavní postava se chová a přemýšlí poměrně racionálně; častokrát se nacházím, že bych reagoval stejně a to je pro mě dobrá známka. Příběh nabízí rozumnou hloubku a divák je zvědavý, proti čemu lidstvo stojí a co jsou zač ony proklaté dívčiny. Ano, nevadilo by mi, kdybych pro jednou byl ušetřen světu lolitek, ale dejme tomu, že zde nejsou využívány pro naplnění úchylnějších potřeb oplzlejších diváků. O to smutnější je poté drobný sešup kvalitou s blížícím se konci, kdy jakoby dochází nápady a začíná to být zbytečně přímočarý a pro mě i trochu nepochopitelný. Samotný konec je vůbec podivný, protože veme problematiku seriálu úplně stranou a nabídne obočí-zvedající cliffhangeřík. Animace slušná, opening a ending se docela vyjímaly. Víc netřeba dodat. (14.06.2016)

To hodnotenie by bolo možno aj vyššie, ale strašne mi liezol na city Rentaro s tým jeho večným vyrevovaním a preskakujúcim hlasom. Doteraz ma v anime vedeli rozhohniť iba ženské postavy, prípadne všetky tie malé zvieratká, ktoré sa v niektorých žánroch objavujú, no toto vrieskanie a chrchlanie ma neuveriteľne rozladilo. Holt, nie všetko môže byť dokonalé...Príbeh ako-tak dobrý (niečo podobné sme tu už ale videli X-krát), postavy ničím výnimočné, jednoducho už to tu raz bolo... (10.07.2014)

Před psaním tohoto komentáře jsem byl nucen vytvořit takové dvě teorie týkající se objasnění skutečnosti, proč se s DaweForemanem tak drasticky neshodneme na tom, zda je seriál Black Bullet vyváženým seriálem. Ta první teorie – méně pravděpodobná – říká, že jsme s DaweF koukali každý na jiný seriál a možná zde každý jiný seriál hodnotíme. A ta druhá říká, že by si měl DaweF zkrátka přečíst nějaký stručný manuál pro začínající scenáristy, než o nějakém filmu či seriálu prohlásí, že je „hodně dobře vyvážený”. Seriál s názvem Black Bullet je totiž dílem vskutku diletantským a nedá mi to, abych si nezačal pohrávat s myšlenkou, zda dramaturgem seriálu nebyl náhodou nějaký orangutan z libovolné japonské zoo. Na jedné straně se seriál pokouší navodit atmosféru bezvýchodnosti, zoufalosti, strachu ze zmutovaných stvůr a obav z konce světa, na druhé straně je v něm plno momentů, při nichž hlavní hrdina flirtuje a vesele se mazlí se spoustou lolitek a osud světa je mu zjevně úplně u zádele. Prvních pár dílů se v seriálu opravdu něco děje, pak až zhruba do jedenáctého dílu se neděje nic pro hlavní zápletku významného (jinak řečeno: děje se tam úplné h*vno) a až v posledních pár dílech se děj opět stáčí ke zmutovaným zrůdám. Prostředek seriálu by tak mohl být v klidu vystřižen a ničemu by to neuškodilo, neboť pokud je v seriálu někdo zabit, jsou to jen vedlejší postavy, které měly před svou smrtí prostor jen pár minut a jejichž smrt se za pár minut opět zapomene. Smutný ovšem je fakt, že kdyby byl seriál právě o něco vyváženější a dal přítomnosti několika neuspokojivě dotažených dějových linek a vedlejších postav smysl, jež zoufale postrádají, tak by se seriál dal i přes svou neoriginalitu, nehezké CGI stvůr a nijakého hlavního hrdinu brát aspoň jako takové oddychové béčko na sobotní odpoledne, jemuž bych v klidu dal 3*. Hudba (jak OST, tak opening, tak ending) je totiž celkem fajn, kresba je kromě již zmiňovaných CGI modelů příšer slušná a některé naťuknuté myšlenky by mohly být při lepším rozvedení a vyváženosti seriálu přinejmenším zajímavé. Takto jsem se ale dočkal seriálu, při jehož sledování jsem kolikrát nevěděl, zda jej mám brát smrtelně vážně, nebo jako parodii. Studio Kinema Citrus mě tak opět o svých kvalitách zdaleka nepřesvědčilo. (09.07.2014)

Naprosto standardni variace na "drsny hrdina s traumatem", "mala supersilna holcicka", "podivne bytosti, co chteji vyhladit lidstvo", "politicke pletichareni na urovni zakladni skoly" a "nastavovani zrcadla dnesni dobe". Jen proto, ze jsem takove cune bez vkusu, ktere je jednoduche pobavit a zaujmout, davam tohle hodnoceni, ale vetsina normalnich divaku, co se tehle neustale dokola omilane formulky uz prejedli, at si predstavi radeji slabsi 3 hvezdy, at pak nejsou zklamani. Je to pitomy, kdyz jsem s anime zacinal pred patnacti lety, skoro kazdy novy serial a film byl uzasny a originalni. Ted je stesti, pokud se nahodou objevi dva tri zajimave napady v peti hodinovem serialu... (26.01.2015)