Kniha džunglí

Kniha džunglí je podobně jako Popelka velkou disneyovskou výhrou. Jon Favreau vzal klasický příběh a natočil ho na míru nové generaci, osobně jsem ale čekal o maličko víc. Rozhodně je třeba pochválit hodně solidní (digi)vizuál, parádní rozjezd a skvěle vybraného Mauglího. Povedla se i veškerá zvířata v čele s neselhávajícím Murrayho Balúem, jenže samotný příběh zas takové terno není. Jistě, na nečekané zvraty u takových projektů nebývá místo. Ve dvou třetinách ale Knize džunglí dojde dech, protože do ní úplně nesedí odbočka s opicemi, a ve finále není zužitkována spousta motivů, které se tu pozvolna budují. Zejména Elbův Šer Chán vytasí pár velice zajímavých myšlenek. Finále ale hraje na bezpečnou strunu a celé je až příliš krotké, jelikož musí jít na ruku nižším ročníkům. Osobně bych prostě ocenil něco trochu drásavějšího. Na druhou stranu ale chápu, proč se Favreau vydal zrovna tudy, takže to moc neřešte a klidně vezměte ratolesti do kina. Zásadní zklamání vám určitě nehrozí. (7/10) (18.04.2016)

Vizuální orgasmus, ať už to má znamenat cokoliv. Tentokrát se vyplatilo zapojit atrofované svalstvo a za zvuku třesoucích se zubů a funění sentinelu dotáhnout k noťasu hádéemíčko z plazmy. Nejsem (na rozdíl od některých) až takový obdivovatel Rudy Jardy Kiplinga, byť básničky jako uměl, abych oplakával pokurvení předlohy, potud dobrý. Taky se nablble usmívám při představě, kolik zase dětiček, zpitomělých z roztomiloučkých zvířátek v komentovaném filmu, vleze v ZOO vlkům či medvědům do výběhu, aby pak na vlastní kůži poznaly, že není všechno zlato, co je chytí. Hnědou skvrnkou na filmu je však Nýl Setí, a to obrazně i doslova. Jistě, výzorově i etnicky by do obsazení patřil, ovšem ať mi nikdo neříká, že kdejaké mazlivé Romče s praktickými zkušenostmi ohledně přetvařování se před sociálkou, ve sběrnách, u orgánů - by to nezahrálo lépe. (09.08.2017)

Film a mnohaprecedentní okupace spojenou armádou dvou kusů pitomstva, kocoura a sedmnácti plyšáků, která změnila suverénní stát mé postele na míru na podměrečné hnízdo, je bezkonkurenčním budíkem pro nostalgii. Po časech, kdy děti a orangutani měli tolik slušnosti, aby ti první kopali svou matku zevnitř do ledvin namísto incize loktu mezi žebra, a druzí nepotřebovali ke svému „ook“ muzikálová čísla. (27.11.2020)

Člověk sleduje tenhle technologický zázrak a v mysli mu létá myšlenka, že "Budoucnost je teď" a ujištění, jaký obrovský skok vpřed filmaři udělali ve vývoji CGI animací a trikových prostředků za posledních 20 let, o tom se filmařům v "předjurském" období mnoha desetiletí mohlo jenom zdát. Tohle je bezesporu vrchol technických možností současného Hollywoodu a čichám čichám nějaké technické Oscary. A to prosím píšu jako divák, který nemá vůbec v oblibě digitální omalovánky, kterých je dnes ve filmech přecpáno a upřednostňuje manuálně vyráběné triky. Jenže tady vám do oči nebijou žádné digi orgie, které by působily nepatřičně, vše vypadá tak uvěřitelně a živě, až oči přechází. Když si uvědomím, že veškeré přírodní prostředí vznikalo v počítači, tak mi to prostě hlava nebere. Zážitek navíc umocňuje i báječná knižní předloha, a pokud její příběh naučil aspoň pár dětských diváků k lásce ke zvířatům, měl tenhle film smysl. (30.09.2016)

Po poměrně nezáživném Tarzanovi, si bylo třeba spravit chuť. Volba padla na obdobný film. Na jeho kreslenou verzi jsem měl z dětství stále uchovány matné vzpomínky. Tarzana to v mých očích rozhodně překonalo. Nadšením bych ovšem vyloženě nejásal. Nejvíce bych určitě ocenil práci animátorů, protože na jejich práci je postaven prakticky celý film. Chvilku jsem si myslel, že jde o reálná zvířátka. Potom jsem si ale uvědomil, že zvířátka nemluví. Právě jejich mluvení mi malinko lezlo na nervy. Kdyby byla ovšem němá, tak by nebylo dost dobře možné převyprávět původní příběh. Každopádně byla hrozně roztomilá. Moje spolusledovatelka zbožňuje chlupatá zvířátka, takže bylo v jejich nohavičkách permanentně vlhké klima a při pohledu na vlky dokonce zazurčel potůček. Dále jsme se shodli na tom, že Neel Sethi to celé zahrál neskutečně dobře. Mluvit takhle dobře do prostoru a přitom působit tak přirozeně. Klobouk dolů. Potěšila mě i notná dávka nadsázky, kterou například Tarzan zcela postrádal. Trošku zbytečné mi přišly obě písničky, ale ty tam byly prý hlavně kvůli dětem. Největším kamenem úrazu bych shledal asi dost nevýraznou zápletku. Vím, že se od vylepšené reinkarnace původního příběhu nedaly čekat novoty, ale přeci jen to bylo takové fádní. Celkově bych to viděl na pěkné tři. (08.08.2016)