Nahý mezi vlky

Pôsobivé nové sfilmovanie - kompromis medzi priblížením hrôz reality a prispôsobením sa prísnosti cenzúry nemeckého prime-time vysielania sa podaril. Na prvej verzii (1963) mi vadila tá uhladenosť, tu je to surovšie a odvážnejšie. Samozrejme, že už predloha je značne fiktívna a realita sa nachádzala niekde na úrovni výmeny života 3ročného chlapca za smrť iného 16 ročného, takže to hrdinstvo nebolo tak čiernobiele, ale treba si uvedomiť, že na niečo podobné publikum masírované Tatortom a Pilcherkami nebude pripravené za x-rokov a nikto nato nedá 5 miliónov Euro. Aj napriek tomuto, ale Kadelbach po 2x (UMUV) posúva pohľad Nemcov na temnú epochu svojej histórie a prináša film, ktorý vzbudí diskusie. A Sabin Tambrea by mohol byť bratom Fiennesovho Amona Goetha. (01.04.2015)

Príbeh má skutočné pozadie ale nie je skutočným príbehom, skutočný príbeh začal v auguste 1944 kedy prišiel do koncentračného tábora Buchenwald 3 ročný chlapec so svojím otcom a bol riadne zaregistrovaný. Nebol jediným dieťaťom v tábore, ale bol najmladším a tak si ho politickí väzni zobrali pod svoju ochranu. Nemecký spisovateľ Bruno Apitz bol väzňom tohto koncentračného tábora a tak opísal skutočný príbeh tohto chlapčeka. Tretie remake filmu Nahý medzi vlkmi (1960,1963 a teraz 2015) sa zameriava na historické zobrazenie posledných 14 dní v tomto tábore a tento film nie je taký uhladený, je surovejší a drsnejší, ako ten z roku 1963. Bolo úžasné vidieť, ako ľudia fungujú v extrémnych podmienkach, boj o prežitie bola to realita v táboroch a tu potom existuje len málo solidarity. Takže tu niekde sa stráca ideológia o hrdinstve a človek je schopný všetkého. Konkrétne k Buchenwaldu. Prvým veliteľom  bol surovec Karl Koch, neskôr popravený za finančné machinácie, jeho nástupcom bol Hermann Pister. Ten ráno 11. apríla 1945 zavolal dvoch väzenských zástupcov a oznámil im, že oddiely SS odchádzajú z tábora a odovzdal im zodpovednosť za 21 tisíc väzňov nachádzajúcich sa v tábore. Vtedy sa začali pripravovať aj členovia ilegálneho komunistického výboru. Jednak mali obavy, či ustupujúci esesáci nezačnú zabíjať väzňov, jednak chceli čo najväčší počet Nemcov zadržať, aby ich po vojne mohli postaviť pred súd. O 15,00 mali väzni v rukách celý tábor. Obsadili ho bez boja, bez výstrelu a bez obeti na životoch. Zajali 76 esesákov, ktorí nestihli včas odísť. Vedenie v Buchenwaldu prevzala dočasná správa tábora zložená z väzňov 10 rozličných národností. Okolo 17. hodiny dorazil do Buchenwaldu prvý americký džíp s dvoma vojakmi – poručíkom Emmanuelom Desardom a seržantom Paulom Bodotom, príslušníci 4. tankovej divízie americkej armády. (01.06.2016)

Právě jsem se dodíval na premiéru (ard) a budu to muset ještě vstřebat. Celý film je točen zvláštní strojovou dikcí. I když své momenty má, je zvláštně sterilní... proč to říkám? Natáčením filmu jsem strávil dva týdny života jako komparzista. Byl jsem přítomen u mnoha scén ( včetně tě v Buchenwaldu) a proto i vím jak moc toho zůstalo ve střižně na podlaze... A netuším moc proč. Možná měl Philipp Kadelbach obavy z přílišného alibismu. Možná chtěl prostě jen čistě černobílé postavy. Možná mu ale nic jiného ani nezbylo. Když si vezmu jak citlivé téma to pro ně je (i 70 let po válce se v Německu s tím co se za války dělo nesrovnali). Každopádně. Osobně mám tedy hodně deformovanou optiku a proto si budete muset počkat na objektivnější hodnocení. A srovnání s originálem na závěr? Je to jiné. Ne horší, ne lepší. Prostě jiné. (01.04.2015)

Jeden z řady zapomenutých válečných filmů, u kterého si samotní Němci podřezávají větev a vlivem vlastních stigmat z předchozích generací se snaží očistit. No a tak vypráví jeden z těch nejdrsnějších příběhů pro změnu z koncentračního tábora v Buchenwaldu. A rozhodně se nejedná o snadné vyprávění, spíše naopak. Zároveň bych vůbec neřekl, že se jedná o televizní film. To je na můj vkus až moc historický a precizní. Naopak oceňuji, jak tvůrci kombinovali hrané scény s momenty, které představovaly reálné záběry z války nebo právě konkrétně z koncentráku. Tato kombinace mě dovede daleko více šokovat, než mnohdy strohé a bezemotivní dokumenty. (01.10.2017)

Film jsem viděl v slovenštině a jelikož mi to na rozdíl od mých vrstevníků nevadí, jelikož slovensky rozumím. Zajímavé zpracování a silný příběh kde proti sobě stojí SS a svědomí vězňů. Když člověk pomyslí, že je to inspirováno skutečnými událostmi, tak až mrazí. Jediné co bych vynechal ve filmu jsou ty zbytečné flashbacky, které mě jen odtahovaly od děje a byly špatně načasovány. Jinak velmi dobré a doporučuji. (04.06.2016)