Režie:
Dennis IliadisScénář:
Adam AllecaKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Nathan WhiteheadHrají:
Topher Grace, Genesis Rodriguez, Patricia Clarkson, Callan Mulvey, Robin Thomas, Daisy McCrackin, Cody SullivanVOD (3)
Obsahy(3)
Přesně tak je na tom náš hlavní hrdina (Topher Grace). Vrací se z psychiatrické léčebny na rodinné sídlo, které zdědil po svých rodičích. Ale protože je jeho propuštění z ústavu jen podmínečné, po dobu třiceti dnů se musí pravidelně hlásit své probační dohlížitelce a nesmí opustit dům. Jinak mu hrozí další internace na psychiatrii. A tam zpátky rozhodně nechce. Na rozloučenou dostal od svého psychiatra léky, které musí pravidelně užívat a jednu radu: „Věř rozumu, ne svým očím.“ Jenže v opuštěném domě zaplněném vzpomínkami na něj číhají nečekaná překvapení. Zprvu nenápadná, ještě celkem vysvětlitelná normálním rozumem. Ale když se začnou zhmotňovat vzpomínky a odehrávat další paranormální jevy, začne o svém zdravém rozumu pochybovat. Je v domě doopravdy sám? A pokud není, skrývají se v něm skuteční lidé, nebo to jsou nějaké děsivé přízraky, které si vyvolal ve své hlavě? Co z toho všeho je vlastně skutečné? (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (118)
Viděno ne v kině, ale zato na černo staženo do noťasu žlutou sílou mé osoby aneb torrenty jsou po piči dobrá věc když člověk nemůže do kina protože hnije ve špitálu a jeho největší noční zábava je počítání, během záchvatů chrchlání a prdění dvou důchodkyň co sem s nima na pokoji, kolik kapek kápne než se vyprázdní kapačka. K tomu připočtěte stravu k zblití, šikanátorský sestřičky, sadistický doktory a máte delírium jako kráva každej den. Proto můžu přísahat, že tenhle rusky mluvící pixelovej kinorip pro mě byl víc žůžo než 5D kino s popcornem. Naštěstí mě včera pustili domů po podškrábnutí reversu. Tak a teď k filmu - Hlavní hrdina je sympatickej asi jako rozmázlý hovno a talentu pobral podobně takže jeho utrpení bylo i mojím utrpením, jelikož jsem fakt trpěla vždy když jako že trpěl. Naštěstí má prima bráchu, kterej člověka místo pozdravu hned vykuchá a vůbec svým přístupem k životu si získal moje sympatie. Do toho tu máme Genesis, která jede po BludyŠťákovi a jejich váhavé flirtování je tak iritující, že zlej bráška se rozhodne pro radikální ukončení jejich skorovztahu. Problém je, jestli zlej brácha vůbec existuje a není jen výplod chorýho mozku hlavního reka, kterej už takhle vidí dobrmana a mrtvýho tátu. Kdo je blud a kdo reálnej to je oč tu běží a i když je to průhledný a i pacoš po lobotomii odhalí pointu tak nelze filmu upřít pár fajn scén, nějaký to napětí a hlavně je to záživnější než ta kapačka. ()
Přijatelný a do určité míry i působivý psycho hokus pokus. Uznaný magor Tom se po 20 letech strávených v psychiatrické léčebně vrací na podmínečné propuštění do své rodné hroudy. Konkrétně do domu svého mrtvého otce, kde se konfrontuje s (psycho) realitou. Po třicet dnů nesmí opustit dům, detekční zařízení na noze mu to ani nedovolí, přijímat návštěvy a připustit si, že v tom domě straší, jinak putuje zpět na psychiatrii. Divák se uvelebí v rozlehlém domě, kde nejsou ani památky po moderních technologiích, neb hlavního hrdinu minul internet i chytré telefony a raději si libuje v retro výbavě. Topher Grace do poloviny filmu bloudí domem a vidí bludy, anebo taky ne. Vtip je v tom, že značnou část filmu není zřejmé, jestli se podivné úkazy dějí jen v choré hlavě pacienta, anebo je za tím něco jiného. Impresivně atmosférický ráz je postupně nahrazen i vysvětlujícími pasážemi, proč se Tom ocitl v péči psychiatrů, méně vysvětlující scénou, v níž chce probační úřednice mít s ním sex, načež se i nejeden diví, že v takové prdeli je k mání atraktivní prodavačka v gotic stylu. A na scéně se postupně zjeví i Tomův nevyzpytatelný bratr. Film má schopné finále i nečekané rozuzlení. Ne úplně všechno bylo zdárně objasněno, nicméně závěrečná "pointa" určitě nezklamala. Producent Leonardo DiCaprio se spojil s režisérem Dennisem Iliadisem, který o sobě dal vědět před dekádou svým remakem exploit filmu Poslední dům nalevo, pak už nijak nezabodoval, natočil mezi tím jen jeden film s prvky scifi, víceméně určený pro mládež. Je fajn, že se nepustil do vln absurdní/surrealistické reality, kam už nakoukli jeho slavnější kolegové. A je fajn i hlavní idea filmu, že hlavní hrdina, diagnostikovaný blázen, má působit normálněji než jeho okolí. Zajímavé pojednání příběhu nechybí. Oproti tomu je občas znát, že produkční problémy vedly k určitým dějovým úpravám, které výsledný dojem nedevalvují. Trochu více kreativnosti by určitě Ilidiasovi neškodilo. Není to pro mě kreativní režisér, ale má cit pro zajímavé režijní (psycho)analýzy. 10/10 ()
Sorry jako, ale budu fakt nadávat. Jedna hvězdička za těch prvních zábavných čtyřicet minut, než se tam objevil ten bratr a začlo se rádoby hrát na vážnou strunu. Tenhle film se celkově vůbc nepovedl, protože atmosféra je znát dohromady tak pět minut, příběh to mělo v podstatě úplně idiotský a vůbec se z toho nemuselo vyklubat tohle nefunkční rodinné drama s hororovými prvky, ale mohlo se aspoň zabrousit do psychiky hlavní postavy. Kdyby byla alespoň ta strašidelná stránka jakž takž, dám tomu ty dvě, ale v Deliriu nefungovalo absolutně nic. ()
Nedá sa tomu uprieť snaha, no nepodarilo sa tu využiť hororový potenciál, ktorý námet ponúkal. Psychológia hlavných postáv bola tiež slabá, aj keď niektoré momenty a aspekty tejto stránky sa vydarili, hlavne čo sa týka oboch bratov. No to ostatné okolo nich bolo šedivé ako myška. Slabší priemer. 55/100 ()
Veľmi zaujímavý psycho horor... chlapík sa po 20 rokoch v blázinci vracia do opusteného rodinného sídla a vzhľadom na to, čo prežil začne mať čoskoro vidiny a halucinácie. Problém je, že po čase už ani on, ani vy neviete, čo je halucinácia a čo skutočnosť. Iliadis sa skutočne šikovne zahráva s ľudskou mysľou a pridáva do príbehu stále väčšie napätie, atmosféru a nečakané zvraty. Čakal som úprimne nejakú blbosť, takže som príjemne prekvapený. Nadpriemerný thriller... 70 %!! ()
Galerie (28)
Zajímavosti (2)
- Podle aktivity Deliria dělíme na tři druhy: furibundní – s velkým motorickým neklidem, bladní – bez neklidu a musitující – na základě pohybů vykonává pacient drobné automatické pohyby (třebaže si myslí, že „čistí“ povlečení). [Zdroj: upsychiatra.cz] (Varan)
- Více než 7 milionů hospitalizovaných Američanů každý rok trpí deliriem. (griph)
Reklama