Co jsme komu udělali?

Já nevim jestli je dobrý vytvářet agitaci na rovnoprávnost tím, že všichni účastnění - bílí, Arabové, židé, Číňané či černoši - mají společnou jen jednu věc, a to, že jsou debilové. Ženy jsou zde na mužích závislý hysterky z Cosmopolitanu, buď naprosto jalové nebo psychicky nevyrovnané a muži přerostlý pětiletý fakani. Snaží se to být trochu nekorektní, ale to by to musel natočit někdo, kdo má trochu koule a hlavně schopnost vybudovat timing pro jednotlivé vtipy. Takhle mi přišly nejvtipnější okamžiky, které vlastně s rasové a náboženské diverze vůbec nevycházely, například ležérní odhození elektronické cigarety či running gag s ultra-depresivními obrazy jedné z ústředních dcer. (10.02.2015)

Začátek mi přišel divný, všechny ty urážlivé poznámky a na druhou stranu ta přílišná přecitlivělost na každé slovíčko, ale pak mě to začalo bavit. Třeba zpěv hymny mě vyloženě dostal a na konci už to bylo vyloženě fajn a tak jsem si říkala, jak by bylo fajn, kdyby dokázal takhle žít každý. Mě osobně by taková situace v rodině hodně pobavila. (08.10.2015)

Čo sme komu urobili je výborná, svieža komédia, v ktorej sa celkom inteligentným spôsobom rozoberá problematika multi-kulti vzťahov a vplyv takéhoto páru na svoje okolie. Nemôžem povedať, že by som so všetkým súhlasil, miestami (hlavne ku koncu) sa rozuzlenie vydalo až príliš idylickým smerom, ale v rámci zábavy to nebolo zlé. Človek by si prial aby to tak bolo, preto čo som podvedome chcel, to som aj dostal a popritom si užil i veľa humoru. Clavier je stále trieda. 75/100 (29.06.2015)

„No to racism“... trailer z tohoto nejnovějšího Chauveronova snímku, by se mohl promítat v přestávkách LM, místo pronášení, v úvodu zmíněného sloganu, největšími hvězdami, které se v současnosti prohání po nejrůznějších pažitech._Jj, říkám to pořád. Není nad to, strávit poklidné svátky vánoční, v nejužším rodinném kruhu. Třeba tak, jako zdejší, stále se rozrůstající, „Benettonovic“ rodinka. Bok po boku, společně k jednomu stolu, zasednou-Jackie Chan, Jásir Arafat, Bruce Lee, rabín Jácob, Muammar Kaddáfí, Benjamin Netanjahu a byť rodiče spoléhají resp. vkládají poslední zbytky nadějí, do nejmladší (nejchytřejší) dcery, do rodiny, zdá se, přibyde nejnovější přírůstek, v podobě „čokošoku“. (A)nebo ne?.. Chystající svatbu je nutné překazit stůj co stůj a tak hlavy rodin společně vyráží na ryby, probrat taktiku. S plným žaludkem se však přemýšlí o poznání lépe a k dobrému jídlu, již od nepaměti patří i kvalitní pití. A jelikož (říkám to pořád) alkohol sbližuje napříč všemi národy :-) a navíc se řídíte heslem „alkohol podávaný v malých dávkách, v jakémkoliv množství neuškodí“..., jsou to nakonec oni, kdo zachraňují sňatek. _ Byť snímek řeší notně ožehavé téma, nečekejte nic hlubokomyslného. Tady se jede, po celou dobu, v notně odlehčeném duchu. Upřímně, jednou za čas, když se to navíc podá takto nenásilně, why no?! 70% [Není, mezi místními uživateli, nějaký lingvista, co by přeložil, o čem se zpívá na závěrečné párty? Děkuji ,-)]. (01.01.2015)

Napriek tomu, že táto komédia je jasne slniečkárska a chce nás priviesť k tolerancii a poznaniu, že všetko rozmanité je úžasné a že vlastne tí imigranti, islamisti, afroeurópania atď. sú vlastne všetko pohodoví ľudia, napriek tomu je to ideálna zábava. Dokonca aj pokrokovejšia než nejaká americká, keďže tam sú za utrpiteľov len potomkovia Afričanov, ale na šikmookých si nikto ani nespomenie. Jasné, nájdu sa tu aj prehnané veci, napríklad že Žid a moslim spievajú v kostole o narodení Božieho Syna, teda v reáli absolútne nemožné, ale možno aj vďaka týmto nadsádzkovým záležitostiam ide o veľmi uvoľnenú komédiu, ktorá rozosmeje a nijako nejde za hranice. Na rozosmiatie totiž používa bežný život a nie fekálie či sex. No a Christian Clavier je proste jeden špičkový herec, ale všetci mu viac než zdatne sekundovali, najmä ten černoch-otec. Najviac sa mi páčil výrok: „Každý z nás je niekedy rasista.“ Ja by som už len dodal. Niekedy aj oprávnene. (05.07.2021)