Co jsme komu udělali?

Ač se zde snažím v každém druhém komentáři elitářsky mentorovat o správném úchopu humorných filmů a ještě se vám všem snažím se vztyčenými transparenty jménem "Jste nevkusní čuráci!" jemně naznačit, že jste nevkusní čuráci, tak tohle mi kurevsky, ale kurevsky nesedlo. Zasmál jsem se jen jednou, a to když tomu tlustému pánovi na koupališti spadly plavky. Smutné je, že se to stalo loni a s filmem to nijak nesouvisí. Já, zvyknuvší na hovna pod čepicí a pochcaný vlasy z balkónu, což jsou jediná dvě kvalitní kritéria, která dokonale definují debilní komedii, se najednou setkávám se super tajnými výrazivy a narážkami na ty divně tvarovaný borce, kteří mi ve tři ráno udělají ten nejdokonalejší gyros v bulce. Mně nevadí, že jsou žlutější než žloutenka, ale pokud se v noci po kalbě dobře nažeru, ať mi klidně hromadně emigrují do obýváku, já si je s radostí uklidím někam mezi temperky. Velmi jsem přemýšlel nad tím, jak je možné, že všichni u toho chčijí smíchy, ba až plují na svých vodních postelích za lepšími zítřky, a já jsem stále stejně netečný, jak jakákoliv žena po mrdačkách se mnou, a to bez ohledu na to, jestli je živá, či nikoliv. A přišel jsem na to, že za vše může prazvláštní symbióza, kterou mám se svoji super madam paní děvčetem slečnou Smilly, nejmilejší a nejoddanější kamarádkou, která všemu vždy bez skrupulí naprcá za pět, aniž by to se mnou jakkoliv prokonzultovala a můj obranný mechanismus tomu pokaždé podlehne a vyhodnotí to jako děsivou sračku bez náznaku čehokoliv. A proto ji nenávidím! Nechť ji sežehne síla psího masa v tortile! (26.12.2014)

Rasisitický? Ani náhodou. Cynismus slaboučký a velmi decentní, z kterého navíc na sto honů čiší, že na konci bude hepy hypo rozuzlení, které plně podpoří multi kulti politiku, respektive otevírání dveří Evropy všem čmoudům a cigošům, páč jejich kultura a přínos naší společnosti je hrozně kůl a obohacující a pojďme tedy komediálně bořit předsudky. To my tam přišlo dost předvídatelné, ačkoli film to byl jinak zábavný. A že to lidi nadhodnocují a dokonce označují za rasově provokující je jen důkaz toho, že už sou strašně sešlapaný a naočkovaný přijímat všechen ten přistěhovalecký mor, protože nechtějí vypadat příliš xenofobně. Já to vidím pořád stejně. Muslimská celosvětová invaze si nezaslouží podporovat laskavou komedií tohoto typu, ale naopak, čím dál tím víc lidem připomínat, jaký to sou netolerantní zaostalý hovada, postrádající jakýkoli smysl pro etiku. Politický podtext mi teda ve filmu mírně vadil, ale pokud se nad něj povznesete a uchováte si svůj zdravě nezmanipulovaný postoj vůči tomu, koho si pustíte na základě svých vlastních zkušeností do rodiny, pak není problém s tímto filmem solidně strávit večer. Jen proboha zapomeňte na srovnání s Nedotknutelnými, to může napadnout jen (mentálně) Nedostatečné. (19.12.2014)

(Kino Thalia, Potsdam, Deutschland, 18.8.2014) Co jsme komu udělali? jsem si vskutku náramně užíval. Musím říct, že už dlouho jsem se tolik v kině nenasmál. Jen si představte, že jste zarytí katoličtí francouzští rodiče a dcery si najdou žida, Araba, Čínana a černocha a hned je postaráno o pořádnou dávku vtipných scén. Christian Clavier je vážně dobrý komik, ale ani ostatní herci nezůstali pozadu. Zkrátka hodně povedená komedie, která perfektně splnila svůj účel. (23.08.2014)

Mít za zeťáky pohodové Číňany, Araby, Židy či Černochy považuji za lepší, než fanatické věřící v cokoli. Já zkrátka nejsem rasista a kdybych měl čtyři dcery, tak je klidně provdám za čtyři tmavočechy, kteří by museli splnit pouhé čtyři standardní podmínky - čistý trestní rejstřík, stálé zaměstnání, šlechtický původ a titul z Oxfordu. To takový Claude Verneuil menší rasista je, ale jeho touha po vybledlém katolickém zeťákovi je tak úporná, až je zábavná. Stejně tak jako nadšený zpěv Marseillaisy v podání přistěhovalců nebo vynikající výměny názorů mezi bílým a černým rasistou. Já se zkrátka pobavil tak, že se u mě tak nějak pozitivně změnil i pohled na uprchlíky. Už bych je nevracel do jejich domoviny nakrájené na kostičky, ale posílal bych je v balících za zdrojem svých obtíží na adresu 1600 Pennsylvania Avenue Northwest, Washington, DC 20500, USA. (07.08.2015)

Docela sem se bál, aby to nebyla taková ta trapná komedie, kde postavy dělají ze sebe blbce a ocitají se v absurdních situacích, nic by zde nedávalo smysl. Ona je to přitom opravdu vtipná komedie, kde se rodiče vyrovnávají s tím, že jejich dcery nejsou ženaté s ošklivými Francouzy, co ani nebydlí ani ve Francii. Ale sou ženaté/zasnoubené s Muslimem, Židem, Asiatem a ta poslední si bere černocha, pro rodiče, je tohle logicky těžko stravitelné, hledají chybu v sobě a následně v nich, ale to že si láska nevybírá, a že si vždycky najde cestu, na to už trošku rodiče zapomínají. takže snězení předkožky a hledání špíny na nového zetě, jakožto jediné trapné momenty ve filmu, lze odpustit. Navíc film stačí vyvrátit některé hloupé předsudky, které kolují světem, a že nehledě na víru, barvu kůže či odkuď dotyčný pochází, chlap zůstává chlapem a když se chová jako blbec, tak to neni kvůli tomu, že je z druhého konce světa, ale že je to chlap. Nicméně ve výsledku, pravda a láska nakonec zvítězí nad upištěným knězem, co utrácí církevní peníze, za drahé sukny. A nehledě odkuď jste, tak komunisty považuje za odporný svině, a to je podle mně to nejhezčí poselství. (04.03.2019)