Vinyl

Platí pro prvních 7 dílů.....Je to zajímavé...byť jsem tuto dobu "téměř zažil" (jelikož jsem poslouchal hudbu 60.let a hltal všechny informace o zpěvácích,tudíž znám téměř všechny skladby,které v seriály doposud zazněly), přesto mne to nenadchlo tak,jak bych očekával. Přitom se tomu nedá nic vytknout ,dobové zpracování včetně hereckého podání nemá chybu. Jenže mi tam chybí ten správný feeling. I tak budu seriál dále sledovat,jelikož jeho přínos je nesporný. (07.03.2016)

Fuck this place up! Vinyl skáče, řičí, šňupe a na všechny strany huláká SCORSESE a dává vzpomenout hlavně na DeNirovky z 90. let. Jak v tom dobrém, tak v tom zlém. Ale protože je poněkud šablonivitý příběh, který jsme od Martyho v různých odstínech koksu dostali už několikrát, jedinou vadou na celém seriálu, plná palba je povinností. (02.06.2016)

Čekal jsem mnohem více. 1) Mick Jagger jako scénárista je zárukou, že zobrazovaný svět je autentický._____ 2) Seriál je nabitý narážkami a vtipy, které, myslím, pochopí většinou jen znalci dobové americké hudební scény. Pro nás ostatní je to jen impresivní chaos._____ 3) Převažuje zde agresivní expresivní americký "how-are-you-doing-man style", na který jsem poté, co jsem během jednoho večera v newyorském klubu slyšel tuto frázi snad třicetkrát, poněkud alergický. Všichni ve filmu křičí "já, já, já" a nic jiného je ani v náznaku nezajímá._____ 4) Přes upřímnou snahu jsem nenašel v seriálu jedinou osobu, se kterou bych se mohl identifikovat či které bych mohl fandit. Když nejsympatičtější ze všech postav je drogová dealerka, pak je něco v nepořádku._____ 5) Pěkný 31letý James Jagger (leader Nasty Bits - Kip) hrál natolik nudnou a nezáživnou roli, že jsem si ho zapamatoval hlavně kvůli jeho otci. (21.03.2016)

Veruže seriál nemal na ružiach ustlané ani pilotom aký si režijne postrážil sám maestro. Ten o dĺžke normálneho celovečerného filmu občas nudil, občas pôsobil zmätočne v postavách a zaujal len pedantným zobrazením sedemdesiatych rokov. S ďalšími epizódami sa to krok za krôčikom zlepšovalo a mňa čoraz viac začali zaujímať ich príbehy, aké sa pekne prepletali a v jednom momente dokonca vytvorili jednotné klbko. Nie všetky rozhodnutia boli ale šťastné, nepredvídateľné a pútavé (zvlášť šestka), no dokázal ich vyvážiť nastolený smer akým sa dej uberal. Ja tak fandil úspechu Nasty Beats, od ktorého záviselo prežitie hudobného vydavateľstva, od ktorého záviselo prežitie jeho zamestnancov. Tí sa potýkali s klasickými, nielen dobovými neduhmi spoločnosti. Najzaujímavejšia bola nespútaná hlavná postava, (anti) hrdina čo dokázal klesnúť na úplné dno, aby začal vnímať svetielko nádeje, ktoré následne vedel poslať do úplného hajzlu. Padli vhod aj jednorazové ozdoby ako John Lennon, Andy Warhol, David Bowie, Alice Cooper či obtĺstly Elvis, ktorí tomu dodali na príťažlivosti, rezká hudba, tá na divokosti a závislosti všetkého možného (peniaze, drogy, úspech) na dramatickosti. Po zjazdení prvej a zrejme aj poslednej série tak u mňa vládne spokojnosť. (10.05.2018)

Řečeno běžkařkou terminologií, strašně mi to nechutnalo. Dlouho jsem se tím trápil, snad žádný seriál o deseti dílech mi netrval tak dlouho, dal jsem jeden díl na nějakou dobu odložil (klidně zkouknul celý jiný seriál) a tak dále. Není v podstatě vůbec špatné, má to dobře postavený děj, skvělé postavy, výborně trefenou atmosféru doby a místa kde se to odehrává, drogy, alkohol, dokonalou hudbu, super hlavního hrdinu, ale pořád mi to přijde takové nijaké. Jak je to správné slovo? Mám z toho neochvějný pocit, že to bylo točeno jen na efekt, chybí v tom upřímnost. Zároveň je ale super, jak to je pěkně otevřeně ukončené, kdy se spoustu věci nedořešilo. Zase se musím přiznat, že poslední tři díly jsem dal v kuse a už nic neodkládal. (21.04.2021)