Vinyl

Geniálně natočeno a nádech dobové atmosféry se přímo podbízivě zaryje do kůže. Koksová jízda Richieho a hrabání studia ze dna má parádní grády a scénář vždy vyhodí nějakou šupu. Není to tak ustřelené jako Vlk z Wall Street a asi tuhle branži nešlo vystihnout lépe. Vizuál, výprava je prvotřídní, hudební doprovod chytlavý a jako divák jsem překousl trošku opakující se pasáže a některé táhnoucí se díly. Velká škoda, že HBO seriál utnulo, neboť potenciál pro budování zápletky je obrovský.......8/10 (11.05.2017)

Když jsem narazil na seriál ze světa rock'n'rollu o přestřeleným řediteli krachující nahrávací společnosti, který se snaží zachránit svou kariéru, zatím co se mu hroutí manželství, tak jsem byl přirozeně zaujat - kord když se na tvorbě podílel Scorsese a Jagger. Výsledek bohužel příliš nezarezonoval, protože to nemá dost dobrý scénář. Z toho pramení, že z celé řady postav si divák snad vyloženě neoblíbí žádnou, protože všichni jsou sobci, z čehož pramení většina konfliktů. Postavy nejsou dost zajímavé, protože jim chybí hloubka a nějaký výraznější příběhový oblouk. Bohužel nejsou ani dost zábavné, abych jimi byl baven. Není toho moc, ale občas něco vypadne z protagonisty ("Máš něco?" "Co? Hroutí se nám společnost a ty se chceš sjet?!" "Sjetej jsem byl furt a společnost se mi začala hroutit, až když jsem s tím přestal.") Převažují však momenty, kdy Ritchie něco posere, či se zachová jak sketa. I proto si myslím, že k němu divák bude obtížněji nacházet cestu. Původně jsem si to představoval takto: Zkoksovanej protagonista diváka provede tímhle šíleným světem, mnohdy se mu něco podaří, ač ani on sám neví, jak a na konci dojde svého cíle, ač za sebou nechá spoušť stejného rozměru. Později mě tato představa opustila a začal jsem o tom smýšlet takto: "Okolnosti budou na protagonistu vyvíjet stále větší tlak, když Ritchie setne jednu hlavu, tak narostou další dvě, čímž se bude budovat napětí a divák bude svědkem toho, jak nízko může člověk klesnout, než ho to úplně zlomí." Bohužel tvůrci scénáře nebyli schopni pracovat s gradací a výsledek je však mnohem rozplizlejší: Občas se něco podaří, ale většinou je všechno posraný a divák jen sleduje, jestli se z toho nakonec nějak vylížou. Štve mě, že to má 10 hodin, ale ve výsledku to o ničem pořádným není a hromada odkazů a soundtrack to nezachrání. Když není dobrej scénář, výsledek taky dobrej nebude. Všechno stojí na obsahu. Když ten dostatečně nefunguje, výsledek nemůže být dost uspokojivej. Kéž by to bylo přestřelenější, zábavnější, napínavější, zajímavější, bohatší co se týče příběhů postav i jejich osobnosti a celej příběh měl znamenitelší výraz, pevnější základy, jistější tah na branku a závěr, který bude trefou do černého. Obecně tu popisuji ideální podobu tohoto materiálu, jíž nebylo ani zdaleka dostáno. Tohle pouze ušlo a to je málo. (14.06.2021)

Čekal jsem mnohem více. 1) Mick Jagger jako scénárista je zárukou, že zobrazovaný svět je autentický._____ 2) Seriál je nabitý narážkami a vtipy, které, myslím, pochopí většinou jen znalci dobové americké hudební scény. Pro nás ostatní je to jen impresivní chaos._____ 3) Převažuje zde agresivní expresivní americký "how-are-you-doing-man style", na který jsem poté, co jsem během jednoho večera v newyorském klubu slyšel tuto frázi snad třicetkrát, poněkud alergický. Všichni ve filmu křičí "já, já, já" a nic jiného je ani v náznaku nezajímá._____ 4) Přes upřímnou snahu jsem nenašel v seriálu jedinou osobu, se kterou bych se mohl identifikovat či které bych mohl fandit. Když nejsympatičtější ze všech postav je drogová dealerka, pak je něco v nepořádku._____ 5) Pěkný 31letý James Jagger (leader Nasty Bits - Kip) hrál natolik nudnou a nezáživnou roli, že jsem si ho zapamatoval hlavně kvůli jeho otci. (21.03.2016)

Výsledek je nakonec docela nevyvážený... Krimi zápletka rozhodně nic nového pod sluncem, mafiáni jen tak na okraj, takže nejzajímavější pro mě určitě byla vznikající newyorská punková scéna. Tam ale zas jako by si tvůrci nebyli jistí, jak moc se jí vlastně věnovat, takže radši přidali ještě i funk, disco a navrch Elvise, protože toho miluje každej. Dost nepřesvědčivá je Richieho víra ve spásu krachujícího labelu díky objevu punkové kapely Nasty Bits (fiktivní kapela inspirovaná především skupinou Dead Boys, jejíž píseň What Love Is přímo hrají; Dead Boys hrají "hlavní roli" taky ve filmu CBGB z roku 2013). Zcela chápu Richieho okouzlení newyorskou punkovou scénou, kterou tu představují především New York Dolls. Punk vnesl svým návratem ke kořenům rock'n'rollu svěží vítr do nudných vod rocku, v němž vládly kapely jako Led Zeppelin nebo Pink Floyd. Ale vzhledem k tomu, že Dolls (a totéž platí pro Ramones, Dead Boys, Heartbreakers a další) byli, kromě úzkého kruhu svých fanoušků, zcela neznámá a taky nevýdělečná kapela, a Nasty Bits jim tu zatím nesahají ani po kotníky, tak by upadající label spasili asi jen těžko. Stejně tak je matoucí naznačená zářná budoucnost teprve vznikajícího klubu CBGB, který se sice stal kolébkou celé jedné hudební epochy, ale rozhodně na tom nevydělal. A ještě bych vytkl velké množství vedlejších postav, které by si zasloužily víc propracovat. (08.01.2017)