Vinyl

Vinyl mě nalákal na autentickou jízdu hudebním průmyslem 70. let. V půlce série jsem si bohužel uvědomil, že to úžasné zasazení je jen kulisou, nedůležitým pozadím pro osobní drama nepoučitelného feťáka. To by samo o sobě mohlo být zajímavé, ale kvůli tomu jsem do seriálu nešel. Hlavně ani jedna část není zpracovaná opravdu dobře. Většina epizod sestává z Richieho sjetého pobíhání a řvaní na všechny kolem, tedy pokud fet teprve nehledá. Do toho jsou zamíchány nějaké camea dobových muzikantů, vedlejší linky sem tam zajímavých postav, které se kvůli pomalému tempu nedočkají rozuzlení, a občas nějaký ten song pro radost. Takhle fungují prakticky všechny epizody, takže i na ploše deseti epizod se rychle dostaví repetice a nuda. Nejvíc mě ale štve, že kromě první epizody jsem z toho vůbec necítil vášeň pro hudbu. Richie o ní pořád mluví, ale ze seriálu samotného nikdy nečiší. The Get Down dokázal i přes fantastičtější námět a trochu neohrabané vyprávění zachytit ducha doby daleko lépe a zábavněji. (03.06.2019)

Platí pro prvních 7 dílů.....Je to zajímavé...byť jsem tuto dobu "téměř zažil" (jelikož jsem poslouchal hudbu 60.let a hltal všechny informace o zpěvácích,tudíž znám téměř všechny skladby,které v seriály doposud zazněly), přesto mne to nenadchlo tak,jak bych očekával. Přitom se tomu nedá nic vytknout ,dobové zpracování včetně hereckého podání nemá chybu. Jenže mi tam chybí ten správný feeling. I tak budu seriál dále sledovat,jelikož jeho přínos je nesporný. (07.03.2016)

Čekal jsem mnohem více. 1) Mick Jagger jako scénárista je zárukou, že zobrazovaný svět je autentický._____ 2) Seriál je nabitý narážkami a vtipy, které, myslím, pochopí většinou jen znalci dobové americké hudební scény. Pro nás ostatní je to jen impresivní chaos._____ 3) Převažuje zde agresivní expresivní americký "how-are-you-doing-man style", na který jsem poté, co jsem během jednoho večera v newyorském klubu slyšel tuto frázi snad třicetkrát, poněkud alergický. Všichni ve filmu křičí "já, já, já" a nic jiného je ani v náznaku nezajímá._____ 4) Přes upřímnou snahu jsem nenašel v seriálu jedinou osobu, se kterou bych se mohl identifikovat či které bych mohl fandit. Když nejsympatičtější ze všech postav je drogová dealerka, pak je něco v nepořádku._____ 5) Pěkný 31letý James Jagger (leader Nasty Bits - Kip) hrál natolik nudnou a nezáživnou roli, že jsem si ho zapamatoval hlavně kvůli jeho otci. (21.03.2016)

Fuck this place up! Seriály (např. Treme) a filmy (např. Ray, Walk the Line) z hudebního prostředí mám rád. Aspoň ty, co umí zachytit hudbu v její přirozené podobě a prostředí, které k muzikantům patří (kdo nezažil, snad po shlédnutí tohoto seriálu uvěří). Díky Micku Jaggerovi, že dostal nápad vykreslit hudební historii divokého konce šedesátých a začátku sedmdesátých let, aspoň jsem si ji mohl prožít nesmělým nahlédnutím za zástěnu. Rock'n'roll!!! (20.07.2016)

To, že hlavní hrdina řídí nahrávací label, to ještě neznamená, že film bude o hudbě. Je to především o něm samotném a jeho problémech. Ve filmu se sice objevují hudebníci, ale o nich seriál opravdu není. Není ani o tom jak se dělají desky. Je to jakýsi mišmaš, který nikam do hloubky nejde. Navíc hlavní hrdina je všechno jen ne sympatický, ztotožnit se s ním nedá. Jeho příběh je vcelku okoukaný. Jak to s ním nakonec dopadne, to je tedy mně jako divákovi úplně jedno. Nezáleží mi na něm. A tak to být nemá. Seriál je podle mne především žrout času. 55% (03.02.2018)