Les Quatre Charlots Mousquetaires
Štyria sluhovia a štyria mušketieri
Režie:
André HunebelleScénář:
Jean HalainKamera:
Claude RobinHudba:
Les CharlotsHrají:
Jean-Guy Fechner, Gérard Filippelli, Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Paul Préboist, Daniel Ceccaldi, Catherine Jourdan, Jacques Seiler, Josephine Chaplin (více)Obsahy(1)
Jeden za všechny aneb takhle si to Dumas určitě nepředstavoval! ... Čtyři sluhové a čtyři mušketýři jsou jednou z nejúspěšnějších komedií skupiny Les Charlots. Tentokrát se představí jako alter ego nejslavnější čtyřky světa. Jako sluhové čtyř mušketýrů se starají o to, aby se jejich slavným pánům nic nestalo, zdárně splnili své úkoly a vlastně za ně udělají veškerou práci a mnohdy jim dokonce zachrání život. Děj není třeba popisovat, snad jen zdůraznit, jak originálně je tento příběh vyprávěn. Například scény s kardinálem a jeho úlisným špehem páterem Josephem, který je při získávání informací nepřekonatelně vynalézavý, si asi Alexander Dumas takhle nepředstavoval... Les Charlots vznikla ze slibné hudební skupiny francouzských komediálních herců, která se proslavila především v sedmdesátých letech. Nejpopulárnější však byly jejich humorné písně a originální parodické komedie, které se ve své době staly zejména pro mladé kultovními filmy. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Tři mušketýři nikdy nepatřili mezi moji nejvyhledávanější filmovou „látku“, ale byl jsem zvědavý, jak si s tím poradí čtveřice maníků z Les Charlots. No úplné zklamání to nebylo, ale jak již bylo řečeno, pánové to pojali dosti odlišným způsobem, než jsem byl u jejich předchozích filmů zvyklý, ubylo kvalitních humorných situací a tak to v mých očích vypadalo dost rozpačitě. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se tu párkrát nezasmál (zvláště při soubojích s gardisty), ale jinak jsem se u sledování i dost nudil. Josephine Chaplin byla ale okouzlující a tak mi to alespoň částečně vynahradila. Pořád se to ale udrželo v průměrných vodách. 50% ()
"Běhal tak rychle, Milady, že byl k nerozeznání od vévody!" Les Charlots jsem kdysi míval hodně rád a myslel jsem si, že když se tohle ke mně nedostalo, tak to asi nebude stát za to. Ale než všechny ty stále přibývající a vážně se tvářící variace na Tři mušketýry, to raději tuhle taškařici. Milou a zábavnou. Jen je s podivem, že se do toho pustil právě André Hunebelle, který tím zparodoval všechny ty svoje vlastní Hrbáče a Kapitány. Je tu spousta akce, dobrých hlášek, nenásilných odkazů k současnosti a velmi mě pobavil všudypřítomný Alexandre Dumas, který si dělá poznámky. Paul Préboist jako Otec Joseph zpočátku vtipný, naštěstí ale zmizí z prostoru v momentě, kdy začne být nudný. Neodolatelný je i Jacques Seiler, tentokrát specifickou plešku skrývající pod parukou. ()
Trápne. (Vlastne by som mohol byť takýto stručný, ale pokračujem.) Jednoznačne to platí o "bojových" scénach, ale aj druhá polovica filmu, založená na komediálnej klasike, zámenách postáv, sa nakoniec sama trápne "nakope". Je to akoby animovaný film pre deti, akurát bez animácie (aj keď nie úplne, cf. hviezdičky okolo hlavy po údere obuškom :/ ). Animované nastrihávanie nohavíc, animované hádzanie rakov či liatie vriaceho oleja do nich atď., všetko určené detským očiam, by však možno aspoň dokázali maskovať absenciu vkusu... - Pár pozoruhodných historických narážok (Karol VI., 14. júl) či momentov (opakovane vyzdvihované pokrytectvo Richelieua a otca Josepha) a fakt, že ide o jediných (?) Dumasom inšpirovaných filmových "mušketierov", v ktorých vystupuje Richelieuova Éminence grise, stačia na jednu hviezdičku. Druhú nepridám, ani za to, že trápne záverečné "nakopávanie" mi - po prvý raz v tomto filme - bohužiaľ vyvolalo na tvári úsmev: túžba po malichernej pomste prekonáva aj kráľovský či kardinálsky majestát, haha. ()
Režisér kultovních Fantomasů si v poslední fázi svého filmového života vyzkoušel kočírovat seskupení Le Charlots, což však dopadlo nevalně. Příliš zdlouhavé a nudné, bez šťávy a šmrncu. Parodie na mušketýry je sice dobrý nápad, ale zpracování pokulhává o jedné berličce. Nutno podotknouti, že i dabing, který ČT vysílala bohužel za moc nestál. ()
Já jsem byl překvapený, že skupina Les Charlots toho na svém kontě, co se týče filmů, nemá zase tolik. Nejslavnější jsou asi Bažanti. Režisér dělal mj. i trilogii Fantomase stejně jako scénárista, který má na kontě kromě toho třeba Piti Piti Pa, Oskara, Grand restaurant pana Septima. Takže všichni nejhlavnější zúčastnění mají s komedií bohaté zkušenosti. Parodii na Tři mušketýři pojali trochu svérázně, kdy vlastně nejde o tyto slavné postavy, ale o jejich sluhy. Film je z mého pohledu dost opozitní. Na jedné straně jsou výborné scénky a vtipy, na druhé plno hluchých míst, které spíše nebaví. Ta první část naštěstí převažuje. Ale pravdou je, že čemu se diváci smáli dneska, dnes už se tolik nesmějí. To samozřejmě neplatí o všech komediích, některé jsou nesmrtelné, ale v tomto případě určitě ano. I když se mladí herci snaží, já jsem vždy měl trochu pocit, že kolektivně přehrávají a to hlavně platí o jejich grimasách. A podle mě se moc nepovedly ani kostýmy, kdy kostkované košile určitě nikdo nenosil, ale pravdou je, že to možná byla opět cílená parodie. Nejvíc mě ale jednoznačně bavil páter Joseph v podání Paula Préboista. Celkově ale film pořád ještě bavil dost na to, aby stálo za to ho vidět znovu, což ale o druhém díle neplatí. ()
Reklama