Neutečeš

Mohu potvrdit, že tohle je určitě podle skutečné události! Mně se taky kdysi po jedné speleologické expedici objevila na žaludu taková divná žlutá vyrážka a pronásledovala mě na každém kroku, ať jsem se poděl kamkoliv. Snažil jsem se jí předat někomu jinému, co to jen šlo, ale výsledkem mého snažení bylo jen to, že jí chytlo i pár tehdejších figurantek a ta moje akorát začala víc hnisat. Taky jsem neutekl. Nakonec jsem na ní musel vzít pájku a drobní hlodavci mě teď milují pro mou anatomickou anomálnost. No, mám tedy mnohem raději závislé horory než ty nezávislé. Tohle „Pronásledování Informačními Technologiemi“ bylo místy dost divné až otravné, hrají v tom škaredí herci a jeho cílové publikum evidentně tvoří zdejší artoví panicové, jejichž životní náplň tvoří kromě rádoby fundovaného žvanění o filmech, vymačkávání beďarů a vyčesávání lupů z mastné kštice ještě marné pokusy neumětelsky ošukat tu odpudivou blondýnu z protějšího vchodu. A ti, co tu jásají nad originalitou příběhu, jsou patrně výhradními čtenáři Heryho Potrata, a tak je zřejmé, že jim nejlepší česká sci-fi novela všech dob, „Házím ti laso, kamaráde“ od Josefa Pecinovského z roku 1989, mohla velmi snadno uniknout. Holt pan Mičl asi bude nějaký americký KaďAK, který také trapně vykrádá, co může. (12.05.2015)

Halloween pro 21. století. Na rozdíl od Carpenterova majstrštyku nepřichází Mitchell takřka s ničím výrazně novým a ozvláštňujícím, protože síla a půvab It Follows spočívá především v návratu k rozvážným staromilským žánrovám - není třeba generovat úchvatné cool zabijáky a útočit na diváka stylistickými exhibicemi, stačí zvýraznit nejpřirozenější lidské potřeby a znervózňovat samou předtuchou, že kruhově rozebíraný prostor naruší neodbytný tajemný vetřelec. Výborně obsazená a moc hezká Maika Monroe, skvělá retro muzika a dostatek tvůrčí uvědomělosti, díky níž se jednak může budovat vtahující filmový prostor bez konkrétního časového vymezení (retro automobily například vypovídají o 80. letech, zatímco oblečení a design domů se skoro nijak neliší od současnosti), jednak se formálně nevybočuje od hororové 'slasher' roviny k rozměrnějším myšlenkovým liniím, které přitom chytrá premisa atakuje. V závěru bych sice přitvrdil, ale zase se zachovává soudržnost a nejednoznačnost. 85% a pátá hvězda už jen za to, že žádný jiný horor z celé dekády si ji asi nezasloužil více. (21.03.2020)

(3,5*) Dopadlo to tak, jak jsem čekala, což asi nevadí (hlavně KDU-ČSL). Soundtrack i atmosféra ok, lulala jsem i po titulcích (pár měsíců v koupelně bez druhýho východu). Teda než mi došlo, že doma je to úplně stejný - poodejdeš si, vyvětráš, ale dřív nebo pozdějc se zase vrátí a neni to dobrý, vůbec to neni dobrý, Honzo. (20.11.2016)

Nebudu se tady prsit, jak je to jasná pětka. Není. Ale....těch ale je tolik, že si neodpustím otřepanou, a přídavné jméno "otřepaný" použiju v tomto komentáři zcela jistě naposled, frázi "mezi slepými jednooký králem". Zápletkou budiž mustr Kruhu, což teda nemusí někomu zas až tak vonět, jenže zákeřný způsob nákazy si nezavdá s HIV-tutovka, což dává filmu s teenagerskýma hrdina malinko jiný vert. Někoho zamrzí, že to ve výsledku není úplná králičárňa, jak by to mohlo vyznít, mě teda upřímně taky, protože po promiskuitě To Pronásleduje nejradši, ale lezl jsem do kina spolu s dalšíma všeho všudy čtyřma lidma na horor, že. A věřte nebo ne, já slavím, protože dá se bát! Prázdný sál udělal svoje, a i když To Pronásleduje hooooooodně pomalu, fest plíživě a skrblíkovsky nadávkovaně, Pronásleduje To hodně nekompromisně a nebojím se zkonstatovat, že děsivě. A teď - co to kurva je Disasterpeace? Nevím, ale vím, že intenzivnější hororovou hudbu od Sinistera pohledáte jen těžko. Takže když to shrnu, tak tady máme originální atmosférický horor se sympatickýma hrdinama, který je nabušeně hudebně zintenzivněný a který dokáže ve vlnách slušně vyděsit. Chybí gore, chybí nahota, chybí prequel a sequel, kterých se ale beztak brzo dočkáme. Když posčítám všecky ale, co víc si přát? Doporučuju! (23.04.2015)