Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Královský písař Janek (Matouš Ruml) a princezna Amálka (Monika Timková) myslí hlavně na různé legrácky a vylomeniny. Na hradě se chystá slavnost a vše se zdá zalité sluncem. Právě v tu chvíli se ale objeví temný mrak v podobě tří bohatých návštěvníků v čele s urozeným panem Dietrichem (M. Kramár). Podivná krádež jejich truhlice plné drahých kamenů, ze které je obviněn Janek, uvede události do pohybu. Janek, aby si zachránil život, musí zmizet. Amálka, jejíž ruku si nárokuje Dietrich jako náhradu za ukradený poklad, ho brzy následuje. Společně musí najít pravého viníka loupeže, jejíž kořeny sahají hluboko do minulosti, odhalit záhadu tajemného znamení na Dietrichově paži a napravit jednu dávnou křivdu. Přitom oba zjišťují, že jsou si čím dál tím bližší a láska na sebe nenechá dlouho čekat. Jenomže pronásledovatelé jsou jim v patách… (Česká televize)

(více)

Recenze (355)

Siegmund 

všechny recenze uživatele

V pohádce se mi nelíbily především paruky, a to ať už Jiřího Bartošky nebo Petra Nárožného. Také princezna se mi nelíbila; no hlavně, když se líbila Dietrichovi a Jankovi :-). Primitivní děj byl uměle protahován. Nikdo z herců mě svými výkony neupoutal. Zhlédnutí tohoto filmu bylo pro mne jednoznačně ztrátou času. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Na filmech Karla Janáka jeden musí ocenit aspoň to, že tenhle člověk aspoň ví, co by v (dobrodružném, pohádkovém, to je konečně jedno) příběhu být mělo. Mnoha (tedy podstatné většině) současných českých tvůrců (nejen) pohádek chybí i tenhle základní předpoklad. Že to ví, ovšem neznamená, že je schopen to tam úspěšně vložit. Realizace drhne, přičemž problémy s dějem zásadně řeší stylem "když nevím, půjčím si odjinud" (i když zde to nedosahuje úrovně předloňských cyklů - pardon, měsíčků). Zadání muselo znít zhruba takhle: "bude to akční, bude se tam šermovat, prchat před pronásledovateli cestou necestou, skákat po zdech, padat do děr a topit se v močálech a celý to bude doprovázený špičkováním mezi ústředním párem. Prostě jako první Piráti chápeš? A teď neváhej a toč." Povedlo se? No, tak napůl (někde kolem, dle nálady o něco víc nebo o něco míň). V čem je problém. Za prvé, důležité zápletky působí naivně i v pohádce, kdy celý ten padoušský plán by snad neoklamal ani ostrahu muničáku ve Vrběticích. A co třeba důvod mnohaleté absence hrdinova otce? Co těch 20 nebo kolik let dělal, zatímco "nepolapitelný" padouch si žije na vysoké noze? Rimmerovými slovy, tomu by neuvěřilo ani pětileté děcko (takhle chabě vysvětlená absence jednoho z rodičů mi silně připomněla druhé Jak vycvičit draka). Děj tu je zkrátka z větší části jen proto, aby k tomu adrenalinovému parkůru byl nějaký důvod a ne od toho, aby se o něm přemýšlelo. Grrr. Za druhé. Prchání po střechách a stokách není sice udělané špatně, ale zabírá v ději příliš velké místo a chvílemi je příliš samoúčelné. Za třetí. Shledání v bažinách je z kategorie Cimrmanova "Hodina pravdy". No a za čtvrté. Chybí tomu trocha pohádkové poetiky. A to nemyslím písničky. Při všech těch skákáních sice možná může být mladší či naivnější divák chvílemi napjatý, jak dopadne konkrétní scéna, ovšem celý příběh sám o sobě tohle vyvolat nemůže, protože je vlastně dost chudý (i když se tu něco děje skoro pořád). Co třeba něco víc vědět o postavách (stačí v náznacích, třeba právě běžící klasika Tři oříšky toho v pár vteřinách o princových rodičích stihnou říct spoustu). A postavy samotné by měly předvádět trochu větší škálu emocí, aby působily jako lidé a ne šachové figurky, které scénárista přesouvá z místa A do místa B, s jednoduchou charakteristikou (hláškař, záporákův poskok a podobně). Občas by z nich měl scénář dostat třeba o čem sní, co chtějí, po čem touží (i kdyby to bylo jen po sklenici vody). A taky dát prostor k tomu, aby se vyjadřovali vedle slov i jinak. Obyčejný úsměv, oči, gesta. Interakce není jen slovní a mnohé vodopády slov vlastně nic kloudného neřeknou (to jsem se dostal ovšem ke stavu české kinematografie obecně). No, to bychom měli nedostatky, plochost, málo emocí, sázka na adrenalin. Teď nějaké klady, protože musím přiznat, že katastrofa to nebyla. I přes zmíněné nedostatky děje a naivitu to aspoň drží pohromadě a to se počítá. Řemeslně je to natočené rozhodně slušně, lokace působí opravdově, kostýmy a výprava působí bohatě a přitom nepřeplácaně (a trochu to dohání to co chybí na obsahu). Ústřední pár sice mohl být charismatičtější, ale bývalo i hůř. Mnohem hůř. Šerm tu na pohádkové poměry vypadá dobře (až na ty samoúčelný salta). A pak Maroš Kramár, který má naopak chrisma na rozdávání a záporáka si užívá dosytosti (a s lepším scénářem by to v jeho podání byla super postava). Jo, a je to podstatně lepší než Jacksonův Hobit (i když to má skoro tytéž chyby, jen v menším). Tak tři, ale jen že jsem v mimořádně dobré náladě. () (méně) (více)

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Začátek vypadal nadějně, proč neudělat pohádku trochu akčnější a nepřidat i nějaký ten parkour, že? Jenže se jako v tomto žánru tradičně vařilo z vody, takže scénář začal vytahovat různé deus ex machiny a prudit nelogičnostmi, které bych pohádce klidně i odpustil, kdyby nabídla něco, čeho bych se mohl chytit. Princezna byla sympatická, král starý a hlavní padouch pitomý jak ten jeho plán. No nic, jako obvykle. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Hned na začátku musím otevřeně říci, že nemám tvorbu režiséra Janáka právě příliš v lásce, ale abych zůstal objektivní, musím konstatovat, že Princezna a písař se mu povedla mnohem lépe než tuctový předloňský ,,tucet měsíčků", to každopádně. Po dlouhé době tak Česká televize vyprodukovala a na Štědrý večer uvedla pohádku, která nebyla vysloveně špatná. Do zlatého fondu televizních pohádek se nejspíš nezapíše, ale jistě se v ní dá alespoň vysledovat určitý progres. Minimálně co se přiblížení současné moderní dětské generaci týče. Trocha té akce, trocha Le Parkouru. Je mi ovšem jasné, že konzervativněji naladěnému staršímu divákovi to zrovna nemusí být po chuti. Štědrovečerní pohádka by měla být tím nejlepším, co české televize v tvorbě pro děti za daný rok vyprodukují, schválně ovšem používám kondicionál, protože oznamovací způsob by tohle prohlášení neuneslo... ()

Sinn 

všechny recenze uživatele

Nepovedené a na vánoční pohádku neskutečně slabé. Princezna nesympatická, nudná a charakterově dost plochá, Matouš Ruml roztomilý, ale mnohdy přehnaný, jeho akrobatické kousky směšné. O dalších postavách zbytečné mluvit, snad jen kromě Nárožného, ten byl naopak nejzajímavější, nejvtipnější a nejpohádkovější postavou. Velké zklamání. ()

Galerie (77)

Zajímavosti (10)

  • Režisér chtěl renesanční kostýmy, ale kostymérky zařadily film do baroka. Měly pro to lepší fundus. [Zdroj: ahaonline.cz] (SONY_)
  • Během závěrečného souboje mezi Jankem (Matouš Ruml) a Dietrichem (Maroš Kramár) řízne Dietrich Janka dýkou do zápěstí a Janek se za něj chytí, přesto v následujících momentech na Jankově bílé košili neuvidíme ani náznak krve a v dalším záběru, kdy Janek objímá Amálku (Monika Timková), má již ruku evidentně zcela v pořádku. (Nick321)
  • Během natáčení byly využity kulisy ze seriálu Borgia (od r. 2011). (M.B)

Reklama

Reklama