Šťastné údolí

Další naštvaný nýmand, který chce vylepšit svou finanční situaci a tak se svěří nepředvídatelnému hajzlovi s naivní vírou, že se všichni napakují, ale nikomu se nic nestane. Ano, jde o takový malý únos. Těm z vás, kterým to něco připomíná přihodím navrch ještě jednu všetečnou a velice všímavou policistku...A tady veškerá podobnost končí. Tohle není černohumorná hříčka, ale krutá realita, která semele každého, kdo je v dosahu. Jsme totiž v anglickém seriálu, kde se hraje trochu jiná hra. Hra, ve které se o zúčastněných postavách dozvíte informace, které vás nutí přemýšlet a zvažovat, jak málo někdy stačí k tomu, aby se váš život odebral někam...někam, kde rozhodně neměl být. Samotný příběh graduje ve čtvrté části. To, co následuje pak, je jasným důkazem toho, že šťastné konce mají velice často hořkou příchuť. (19.02.2015)

Nejspíš vrchol Lynovi současné seriálové tvorby. Totálně koukatelné, napínavé a délka série, tak akorát... žádné zbytečné caviky...aby se z toho na reklamách vytřískalo co nejvíc. Sarah Lancashire a Steve Pemberton svými výkony totálně mažou pochybnosti o vyjimečnosti tohohle titulu, který jakoby v přehršle výborných britských seriálů, posledních dvou sezón zapadl do průměru. Navíc Norton se mi v roli násilnýho zmrda, líbí o mnoho víc, než jako usedlý pastor. Zkrátka BBC rulez. První sérka 95%. Co říci na druhou řadu, něčo tak ojedinělého, jako je Happy Valley. Velké očekání je naplněno. Tvůrci se vydali správnou cestou. Seriál zkrátka není dobrý jako detektivka, ale je naprosto vyjimečný jako rodinné drama. Postavy sester i jejich nejbližších, jsou nqpsány i odehrány s takovou samozřejmostí, že až padám do mdlob. Závěr druhé série je taková depka, že už se na třeí pokračování ani neteším. Série druhá za 96%. (17.05.2015)

Vcelku vydarený britský krimi seriálik. So slušným hereckým podaním. Jeden by sa čudoval, čo v takom malom nie príliš ľudnatom údolí sa odohráva. Bývala detektívka v súčasnosti radová policajtka a jej osobné trauma bola jedna dejová línia, pozornosť, napätie a očakávanie bola tá druhá dejová línia a zmätky okolo únosu výkupného a činov miestnych gaunerov vrátane učtovníka (tiež výborne zahratého S. Pembertonom). U mňa veľmi slušná štvorka. Mno pozrel som aj druhú sériu a zvyšujem hodnotenie na päť hviezdičiek. Druhá séria bol moc fajnová okorenená o také zvláštne psychologično. Len divák aby sa dostal do deja a osôb musí vidieť aj prvú sériu. Odporúčam milovníkom krimi žánrov. Policajtka Catherina ako bývalá dedektívka, teraz ako radová policajtka v každom diely exceluje na "schová" cele pátracie dedektívne oddelenie do vracka. (11.11.2017)

Řada nešťastných příhod, kniha čtrnáctá. Na jedné straně je mi sympatická verva, s kterou se scenáristka Sally Wainwright pustila do obžaloby násilí páchaného muži na ženách. Na druhé straně mne téměř exploatační vytěžování fyzické i psychické ženské bolesti iritovalo (při zobrazování násilí páchaného na mužích jsou tvůrci podstatně méně názorní). Téměř jako v nějakém biblickém podobenství nebo v téměř libovolném filmu od Larse von Triera (ovšem bez jeho ironického pomrkávání) přijímá Catherine jednu ránu osudu za druhou. Sama víceméně bez poskvrny (za nevhodné chování se na rozdíl od ostatních dokáže omluvit), funguje jako hromosvod cizích hříchů. Skutečné vyšetřování zločinů přitom vedou muži, jí se pouze několikrát poštěstí být náhodou ve správnou chvíli na správném místě (šťastné náhody scénář dávkuje stejně štědře jako ta nejobehranější klišé policejních seriálů). Podřízené postavení žen je konstatováno jako nezměnitelný fakt. Protagonistka se zkorumpovanému systému může buď poddat, nebo vzdát. Aktivní vyjednávání, které ukazuje jiné temné britské krimi s feministickým podtextem The Fall, jí není umožněno. Zvýšený zájem o utrpení zlomených a nalomených žen se odráží také v postupné žánrové proměně z procedurálního krimithrilleru v drásavé, částečně mateřské, částečně „kitchen-sink“ melodrama s hysterickými postavami. Není to sice na škodu, neboť silné emocionální scény postavené na hereckých výkonech dokáže Wainwrightová napsat lépe než scény něčím napínavé či překvapující (napětí je zde vzhledem k vševědoucímu vyprávění vůbec poskrovnu), jenomže poslední dvě epizody (které neodhalují mnoho nových informací a hlavně rozmazávají starší i novější traumata a prohlubují smutek a depresi hlavní postavy) a vyústění celé série jsou kvůli tomu v kontextu předchozího dění poněkud neuspokojivé. Přepnutí žánru totiž působí jako snaha nastavit čas o další dvě hodiny, spíše než jako reakce na potřeby vyprávění. Přes zvýšený zájem o vnitřní svět postav jsou hrdinové pozoruhodně neměnní a předvídatelní. Máme jistotu, že nevystoupí ze svých stereotypních škatulek. Cokoli udělá Tommy, bude ve své podstatě úchylné a zlé, cokoli udělá Catherine, bude správné. Na podobnou jednostrannost doplácí také snaha vytvářet atmosféru světa, z něhož vymizely skoro všechny pozitivní hodnoty a láskyplné mezilidské vztahy. Autorka moc tlačí na pilu, všechno je jenom temné, a může být jedině temnějším. Humor se, na rozdíl od námětově blízkého Farga, nepřipouští. Příliš urputná snaha o ponurost má ve výsledku opačný efekt – stává se úsměvnou. Oproti jiným britským a skandinávským krimi alespoň nejsou směšné příběhové zvraty, které scénář po většinu času udržuje ve sféře uvěřitelného. Společně s vynikající Sarah Lancashire jde o jeden z mála plusů série příliš ploché, aby mohla stát na postavách a zároveň málo našlapané dějem, aby byla uspokojující jako detektivka. 65% (04.12.2014)

Vypadá to, že se seriály o policistech, kteří bojují se svými vnitřními démony, se v Británii roztrhl pytel. A přestože hlavní ženská hrdinka je vcelku vítaným zpestřením, Good Cop a Luther ji stále kvalitativně převyšují. První epizodou si mě toto pochmurně krásné údolí (které ale Londýn ani Edinburgh do kapsy opravdu nestrčí) příliš nezískalo. Postavy působily nesympaticky a karty jsou rozdané příliš brzy. V dalším díle však již děj pomalu vrcholí a nabere spád; napínavé zvraty skvěle fungují až do čtvrtého dílu, kdy se však znenadání hlavní zápletka (skoro) vyřeší. Poslední dvě epizody tedy nejsou tak odzbrojující jako 2.-4., ale i tak se po finále dostaví pocit zadostiučinění. Pohled na zdeptanou hlavní hrdinku byl sice trochu otravný, ale zřejmě se jedná o nutné zlo. Příběh částečně i díky tomu působí lidsky a opravdově. Po delším zvážení musím pochválit i herce - každému z nich padla role jako ulitá, snad jen Sarah Lancashire působila až nevěřícně starší, než její manžel a chvílemi jsem jim nevěřila. Charismatický Ashley byl vykreslený skvěle a zřejmě jako s jediným záporákem se s ním dalo trochu sympatizovat. Naopak Pembertona budu mít zřejmě napořád zaškatulkovaného jako "toho podělanýho sraba z Happy Valley". Nakonec si mě tedy Happy Valley, ve kterém všechny útrapy řeší šálkem čaje, omotalo kolem prstu. Nad pěti hvězdičkami však stále váhám, protože.. no, protože Luther a Good Cop :) Každopádně mi nedá poznamenat, že ten malý rozcáplý harant Ryan je jako každé druhé dítě v Anglii, neskutečně otravné. (14.12.2014)