Režie:
J.A. BayonaScénář:
Patrick NessKamera:
Óscar FauraHudba:
Fernando VelázquezHrají:
Lewis MacDougall, Sigourney Weaver, Felicity Jones, Toby Kebbell, Ben Moor, Lily-Rose Aslandogdu, Geraldine Chaplin, Liam Neeson, James Melville (více)Obsahy(1)
Dvanáctiletý Conor O'Malley (Lewis MacDougall) se chystá uniknout do fantastického světa netvorů a pohádek. Vyrovnává se s nemocí své matky (Felicity Jones), kvůli které musí Conor trávit čas se svou nepříliš sympatickou babičkou (Sigourney Weaver). Navštěvuje jednu z britských škol, kde se každý den musí potýkat s akademickým nezájmem a šikanou za strany spolužáků. Protože Conorův otec (Toby Kebbell) se odstěhoval do tisíce mil vzdálené Ameriky, prahne chlapec po někom, kdo by ho vedl. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (18)
Recenze (326)
Pravda je tam venku. Smysluplná a odzbrojující katarze už dnes v ryze dramatických filmech moc často na přetřes nepřichází, spíše (a výhradněji) v jejich akčnějších podobách - a tudíž ve zcela jiných žánrových odvětvích. Je proto velmi příjemné, ujistit se po letech v tom, že takový Bayona s důvtiplnou šokující pointou stále pracovat umí. ()
Trochu moc doslovné a vlastně i předvídatelné (pokud jste viděli pár smutných filmů o rakovině, víte kolem a kolem, co se bude dít). Hlavní dětský herec je dobrý, ale scénář mu nepomáhá v tom, aby ho divákům přiblížil. Ztratit rodiče kvůli rakovině stojí za prd. O to víc, když jste díte. Víme. I děti mají složitá psychologická traumata. Víme. Originální mi přišlo vložení malých příběhů, které vypráví netvor. Film má dobré momenty a postřehy, ale nikdy se nesloží do opravdu působivého a zapamatování hodného celku. PS: Sigourney má luxusní anglický přízvuk. ()
Když se na začátku dívá Connor s matkou na starého King Konga a matka vznese hlášku "lidé zabíjejí to čemu nerozumějí" nebo něco v tom smyslu, trochu jsem se začal obávat, jestli Patrick Ness nemusel v zájmu realizace své vynikající knihy přistoupit na některé úlitby studiu. Naštěstí se to odbylo jen touto hláškou a dále byl film dosti přesnou adaptací. Aneb další příklad pravidla "nechcete-li, aby vám studio zprznilo vaši knihu, zadaptujte si ji radši sami." Hlavní a nesmírně cenná myšlenka zůstala nedotčena. Nenávist k sobě samému za myšlenky, které jsou zcela pochopitelné, a přesto je nelze vyslovit bez toho, aniž člověk vzplál hněvem sám k sobě. jak vysvětluje Netvor Connorovi: lidé potřebují milosrdné lži, ale zároveň potřebují i pravdu. Pravdu je nezbytné si uvědomovat, a přesto je občas potřebné utěšit. A přestat se trestat. Je také jednoduché soudit, když neznáme všechny okolnosti, ale věci nám tak zapadají do mnohem jednoduššího a očekávanějšího pohledu na věc. Ale pravda bývá složitější. Tři a jeden příběh, které ani pro dospělého nejsou z hlediska morálního posouzení jednoduché, slouží k tomu, aby se Connor (a divák resp. čtenář s ním) musel zamyslet nad sebou, svým vztahem k matce a svou babičkou, se kterou se zatím moc nesnese, ale kterou se musí naučit chápat. Co se týče Sigourney Weaver, ta svou postavu odvedla naprosto dokonale. Scéna, kdy se vrátí z nemocnice a vidí, co Connor provedl s jejím obývákem, ač se odehraje beze slov, je ukázkou vrcholného herectví. A představitel Connora Lewis MacDougal je dětská role hodná nejvyšší úcty. Pochopit a zahrát takhle složité pocity a situace není jednoduché ani pro dospělého, on sis tím poradil na výbornou. Někde jsem ostatně zaznamenal, že mu matka zemřela ve skutečnosti, pak tolik nepřekvapí, že dokázal to co dokázal. Ještě musím zmínit výtvarné zpracování, které je nádherné, ty malby, kterými je zpracována fantazijní část filmu, zvláště tři příběhy, mi vzaly dech. Když to porovnám s knihou, tak ta zůstane na prvním místě, ve filmu mi chybí třeba pasáže s Connorovou spolužačkou či jeho úvahami, proč se mu i učitelé vyhýbají, že by byl raději, aby ho normálně vyvolávali jako ostatní, než blahosklonné přecházení v hodinách (to ignorování se pak vlastně personifikuje v osobě šikanujícího spolužáka), a tak dále. Film je zkrátka trochu jiné médium s jinými prostředky. I tak jde o jednu z nejpodařenějších adaptací knihy vůbec. P. S. Troufnu si říct, že se film/kniha dá brát i jako zobrazení potřeby mužského vzoru v životě dítěte, kluka obzvláště. Dnešní společnost si natolik zvykla na neúplné a jiným způsobem "zkriplené" (ano, silné slovo, ale stojím si za ním) rodiny, že defekt považuje za normu, ale já jsem k tomu ještě nedospěl. Jo, a pro mě to bylo hodně osobní. ()
Pocitovo som sa zmietal. Keď už som čakal slzopudnú drámu, zrazu som sa ocitol pri sledovaní fantasy rozprávky, ktorá...opäť skĺzla do vôd rodinnej katastrofy. Nechápte ma zle, ale akosi sa mi táto symbióza týchto dvoch uhlov pohľadu protirečí. Zistili to diváci, zistili to kritici, ale nezistili to ľudia, ktorí sa filmom nechali uniesť ( prečo ? ). ()
Takhle nějak by to asi vypadalo, kdyby matku Malého prince sklátil mozkový tumor. Za tím přeceňovaným nesympatickým Malým zmrdem by pak nenaběhla existenciálně vyhřátá liška, nýbrž heideggerovsky zpruzený strom, který by místo „Ájem Grůt“ skoro dvě hodiny otravně recitoval Pojem úzkosti, prokládaný Metaforickým úvodem do dětské psychologie pro ambiciózní popeláře, dokud by se ten hnusný asociální pazneht nenaučil mít rád Ryplyjovou. Pokud tedy nemáte gumovou páteř, abyste se mohli bez zábran kousat do prdele nudou, nebo nechodíte se sveřepě samolibým výrazem a Kierkegaardem pod paží do tlučhubovských kaváren hledat sysla blití, zabavíte se daleko lépe, když si doma najdete tu nejtvrdší zeď, budete do ní sto deset minut pateticky mlátit hlavou a pobrukovat si při tom Ó Tannenbaum. ()
Galerie (97)
Zajímavosti (19)
- Celosvětová premiéra proběhla 9. září 2016 na Torontském IFF. (Varan)
- Zábavní park, kam vezme Conora (Lewis MacDougall) jeho otec, je Blackpool Pleasure Beach v Anglii. (playboxguest)
- Liam Neeson, ktorý dabuje Netvora, je zobrazený ako Conorov (Lewis MacDougall) starý otec na fotke Conorovej matky (Felicity Jones). (Pat.Ko)
Reklama