Učitelka

Správně, Hřebejk Jarchovský. Taky jsme na gymplu (zač. 1993) měli angličtinářky bývalé kádrovačky s měkkoučkým přízvukem. Šedivý socialismus, o který se tak vehementně snažil Fair Play, zešedl definitivně až tady. Otřesete se hnusem, že tahle doba skutečně byla. Zdá se to jako přeháňka, ale je to pěkně reálné a základní premisa je neuvěřitelně jednoduchá. Zkuste si sebe představit v té SRPŠ třídě řekněme ve skupině těch, co celou dobu mlčeli a šoupali patama. Jste tam? Já jo. Ještě že jsem nemusel chodit na třídní schůzky, já byl tehdy teprve předmět doličný. Lepší Hřebejk, a snad si pan Honza uvědomí, že hlavně proto, že tam není Geislerová. Csongor Kassai k nepoznání od dob Polívkova Žida a čerta. Havelka výbornej. Výborná práce s časovou osou, jakkoliv si to prvních 15 minut myslet nebudete. (04.12.2016)

Příběh, ze kterého mrazí. Počátek spirály, která zatím nemá konce. Pokud někteří přemýšlejí, proč před 30 lety věci dopadly, jak dopadly, dopadá na tvrdou podlahu neodlehčenou poduškami. Komunisté na tento druh morálky ovšem neměli monopol. Podobné postavy najdeme i v normalizačních seriálech a v tvorbě šedesátých let. Režisér Hřebejk zřejmě natočil jeden ze svých nejlepších filmů. Lze se jen dohadovat po rozsahu slovenského vkladu; v případě hereckého obsazení je však neoddiskutovatelný. Lidé přicházejí a odcházejí, křiváctví zůstává a přežívá. (29.01.2019)

Neměl jsem velká očekávání a to je asi hlavní důvod, proč hodnotím tak vysoko. Tento film se mi hrozně líbil, od hereckých výkonů až po styl vyprávění, kdy se střídají různé dějové linky, ale ta hlavní se odehrává na mimořádné rodičovské schůzce a celé to trochu připomíná film 12 rozhněvaných mužů. Za mě palec hore a všem doporučuju. Zuzana Mauréry famózní! (07.03.2017)

Už jsem Hřebejkovi příliš nevěřil, nic jsem od tohoto filmu neočekával, spíše jsem tušil další zklamání. Ale ne! Režisér vstal z polomrtvých. Na malém prostoru jedné školní třídy dokázal zobrazit základní atmosféru strachu, privilegií a handicapů socialismu. Je to věrné, realistické, mrazivé, je to výtečné. (08.01.2017)

Dvanáct rozhněvaných rodičů podle Hřebejka a Jarchovského si zaslouží jak odsuzující ohlasy, tak i ty pochvalné. Stoprocentní příklon k vykonstruovanému dobovému příběhu na jednu stranu slouží k rozehrání divácky vděčné totalitní podívané ve smyslu „takhle to doopravdy bylo“, na tu druhou zavání příliš vykalkulovaným útokem na diváckou branku. Co dělá z Učitelky jeden z nejpozoruhodnějších snímků Hřebejkovy filmografie od Musíme si pomáhat, však není přitažlivá retro estetika ani výkon Zuzany Mauréry, ale sebevědomá struktura vyprávění. (15.01.2017)