Straight Outta Compton

Vyrostl jsem na gangsta rapu, ty verše mě odkojily, naučily mě psát básně, veršovat, hrát si se slovy, daly mi verbální know how, co ani knihy nesvedly - nejsem tedy moc objektivní na hodnocení filmu. Ale já si tuhle pravdivou story užil na 100 %. Kdo chce příběh z tvrdé části ulice, kde vládnou barevní, příběh o zázraku přeměnit dar rappovat o životě na peníze a do toho nějaké ty bitky. Tak neváhejte a jděte do toho. (07.07.2016)

Existují tzv. černošské filmy o černoších pro černochy (podobně jako křesťanské pro křesťany), a tohle je podle mě jeden z nich, který se jakýmsi nedopatřením cpe do širší distribuce i pro bílý. Ten film není špatný, ale je to spíš těžký průměr než něco vyloženě úžasnýho nebo syrově autentickýho jako třeba Město bohů. Režisérsky je to bez sebemenšího rukopisu a velmi průměrný, tudíž i emoce jsou průměrný, a nefungují tu konflikty mezi postavami, největším záporákem se tu ukáže být nakonec nemoc, což o něčem vypovídá (vypovídá to o tom, že nejsme v gangsterce, ale v raperským biopicu, kde lidi neumíraj po tunách, ale taky o tom, že tvůrci filmu jsou mimo, když jim nefungují konflikty). Jako chápu, že FG Gray není Scorsese ani PT Anderson, ale když už zpracovávám takovýhle téma, musím k tomu přistoupit naplno se vším všudy, protože mezi diváky nebudu mít jen fanoušky GTAčka, ale i čtenáře Hudby ohně od Veselýho. Za další je ten film značně černobílý, kdy běloši jsou buď zlí poliši anebo chamtiví manažeři, přitom černoši jsou tu za naprostý deprivanty, který nejsou ochotný vyměnit ani sekundu času strávenýho s děvkama za pročtení špatně nastavených, resp. nedodržovaných smluv. Na jednu stranu je to celý takový trapně herojský, jelikož rapeři si to sami produkovali, na druhou stranu hrozně ublíženecký a ubrečený. Jinak řečeno zcela bez sebekritiky, kdy za koks můžou Kolumbijci a za AK-47 Rusáci, a černoši jsou prostě ve všem nevinně. Stopáž i ambicióznost filmu nahrávala tomu, aby před námi tvůrci rozjeli nějakou hlubší dobovou fresku jako Hříšné noci, ale výsledek je celkem mělký a taky dost vyměklý, kdy vyjma fuckování je ten film i přes R-rating dost krotkej. Ale je to škoda, protože potenciál tu byl – herecký výkony jsou kulantní, kostýmy a Raiders mikiny přesný, steadicamy samoúčelný, ale snesitelný, je tu potlačená osobní rovina (děti, milenky, manželky, čivavy) ve prospěch tý pracovní, což je vždycky plus, a vlastně i ta krotkost filmu je obhajitelná, kdy tvůrci evidentně chtěli ukázat skutečné lidské tváře skrývající se za jinak nekompromisním hiphopem, ale pořád z toho chtěli mít vážný drama, nikoli komedii. (01.10.2015)

[extended] Na tomhle Comptonském Bratrstvu kočičí pracky si rytmicky přikyvovalo spousty filmařského talentu a je potom trochu škoda, že většina z něj šla na minimalizaci klasických neduhů životopisného filmu, pokrývajícího delší časové úseky. Jinými slovy opět se tam toho snaží být co nejvíce a na nic z toho není pořádně čas. Druhým strajkem jest dohled a háj-fájv policy s reálnými předobrazy, který se potulovaly na place a dávaly bacha, aby náhodou někdo neprofackoval jejich pozici utiskovaného talentovaného umělce, který uspěl nehledě na hostilní bělošské prostředí USA na počátku devadesátých let. Zejména MUDr. Dre musel dle všeho rozdávat sluchátka na všechny strany, aby z toho vyšel jako černošský Rikitan celého cirkusu, kterému byly veškeré excesy přeci tááákhle vzdálené. Jenomže i přes nemilosrdnou stopáž ten film prostě jede a co je nejdůležitější, nesnaží se přizpůsobit bělošskému vnímání, neomlouvá se a mluví svou vlastní řečí. (07.03.2016)

(Verze: 167 min.) „Neprosadili jsme se kvůli Jerrymu, ale kvůli tomu, že naše muzika je nářez!“ Ach ta ega…Nicméně, jedna věc je „skutečný“ příběh a druhá samotná hudba. Předně, nejsem fanouškem N.W.A. či jejích jednotlivých členů. Ale to mi nezabránilo chovat k hlavním hrdinům sym…ehm, silný odpor. Vážně, nenašel jsem tam jediného sympaťáka (jen magory). A když tu postavám nefandíte (pravý opak), je docela problém film sledovat. A tím se dostávám k první větě komentáře, ve které zmiňuji i hudbu. Ta je důvodem, proč jsem se vydržel dívat na celý film. Můžete si o ní (a textech) myslet všelicos, ale má energii a rytmus, které vás chytnou (tedy, určitě ne každého). Takže ve chvílích, kdy se nahrávalo/vystupovalo, mě film dokázal vtáhnout, mimo tyto momenty jsem se ovšem vracel do stavu apatie. A řekl bych, že velký podíl na tom mají producenti (dohlížet si na film o sobě samém? Jak to asi může dopadnout, že). Nemluvě o „brutální“ policii a pohledu na bělochy vůbec (obrácený rasismus). Kvůli hudbě dám slabší, ale ještě 3*. (13.07.2016)

Hip-hopovú hudbu síce primárne nevyhľadávam, aj keď Eminema si vypočujem rád a viem aj kto je Dr. Dre alebo Ice Cube vystupujúci v tomto filme, no je to zapríčinené skôr než samotnou hudbou tým, že celá táto „kultúra“ nejako neladí s mojim životným štýlom a tak ani ma Straight Outta Compton svojou tematikou ktovie ako nelákal. Očakával som zbytočne hlučný, nadmieru vulgárny a prehnane agresívny film. Pustil som si to viac menej iba kvôli pozitívnym zámorským ohlaso a musím im dať za pravdu, Straight Outta Compton je rozhodne veľmi vydareným filmom bez ohľadu na to ako ma kto vzťah k rapu a hip-hopovej hudbe. Skôr než filmom o rape je totiž drsnou videoklipovou drámou, takmer až pripomínajúcou akčný film. Keby sa niekto niekedy rozhodol sfilmovať herné GTA, presne takto si predstavujem, že by to malo vyzerať. Samozrejme s o niečo viac akčnými pasážami, ale „feeling“ by mohol byť úplne totožný. Straight Outta Compton je tak skôr, než klasickou biografiou, ktorá povie príbeh jednej kapely a pár základnej info o nej strhujúcou, drsnou, údernou videoklipovou jazdou o pár černochoch z ghetta, ktorí sa nebáli otvoriť hubu a vtedajší ešte pomerne kontroverzný hudobný priemysel posunúť niekam inam. Než príbehom o vzostupe kapely N.W.A. je tak súborom jednotlivých príbehov o Ice Cubovi, Dr. Dre a Eazy-Eovi. O tom ako rovnaká cesta k sláve a peniazom dokáže každého jedného jedinca posunúť na úplne odlišnú životnú cestu. S výbornými hercami, ktorí dokázali, nebojím sa povedať, takmer dokonale stvárniť mladšie verzie známych raperov (bodaj by nie, keď takého Ice Cube stvárňuje jeho vlastný syn) a nebyť to podobná látka, tak pár nominácii na ceny by tu padli zaslúžene. Režisér F. Gary Gray neustále ženie film dopredu a v jeho podaní je Straight Outta Compton ani nie tak životopisom, ale drsným thrillerom, v ktorom pár postáv vymenilo drsný svet ulice za často ešte drsnejší svet showbiznisu. Aj na vyše dvoch a pol hodinách (videl som Director's Cut) tak film ani raz nepoľavuje a danú tému využíva na maximum. A napodiv funguje aj tá hudba, ktorá dokáže i nefanúšika hip-hopu patrične strhnúť, nakoľko koncerty majú takú energiu, že minimálne ten (kontroverzný) hit Fuck the Police si pôjde po filme vypočuť väčšina (aj keď v tomto prípade je vyslovene potrebná veľmi dobrá angličtina, pretože rapové texty piesní priamo narážajú na dianie vo filme a bez nich nie je úplne možné pochopiť, čím boli N.W.A. vo svoje dobe tak kontroverzní, prečo sa kvôli nim búrili davy). Možno je to v niektorých momentoch mierne prikrášlené, nakoľko Dr. Dre, aj Ice Cube sú stále nažive a tvoriví, takže na seba určite veľa špiny hádzať nechceli, ale čert to ber! Zábavnejší a zaujímavejší film, v ktorom hrá hlavnú úlohu hip-hopová skupina asi nikto nenatočí! CELKOVO: 4* (8/10) (22.01.2016)