Straight Outta Compton

Trochu mi je blbé písať komentár teraz po piatich rokoch, avšak posledné dva mesiace sa niesli v znamení sledovania nových a opakovaného sledovania všetkých doku, čo som predtým videl, na témy NWA, Death Row Records, 1992 LA, bastarda Daryla Gatesa, epidémie cracku a tak ďalej, no a toto všetko som chcel zakončiť kúskom filmársky a produkčne najvyšším – Straight Outta Compton. Blbé preto, lebo som film videl už pred 5 rokmi v US a počas premiéry som sa pohyboval v Comptone a primárne v South Central. Tá reklamná masáž všade naokolo bola nepredstaviteľných rozmerov. Každý deň nápis "Compton" v oblakoch, billboardy a bannery doslova na každom rohu a v každej špinavej stoke a hlavne v auguste prakticky nikto o ničom inom nerozprával, SOC sem, SOC tam, a to nehovoriac o dni, kedy bol predstavený soundtrack, čo je/bol zároveň aj posledný Dreho štúdiový album s príznačným názvom... neprekvapivo Compton (alias 'grand finale'). Radosť v očiach mnohých a 16 rokov čakania na bájny "Detox," ktorý už definitívne nikdy nepríde, bolo na konci. Straight Outta Compton je pre Los Angeles dôležitým filmom, rozhodne najmä teda pre tie kúty vzdialené na juh a juhozápad od Downtownu, kde je to úplne iný život a tú dôležitosť bolo cítiť. Ale aby sme nezostali len pri pozitívách, je nutné sa pozastaviť aj nad tou šedou stránkou. Kto produkoval je vidieť a každý, kto sa tomu aspoň trochu venuje veľmi dobre vie, že SOC putuje v mnohých momentoch ďaleko od pravdy, lebo predsa nebude si nikto dobrovoľne kaziť svoje renomé, keď nemusí. Chýba tu toho viac než dosť, nemám teraz na mysli nejaké chýbajúce ženy či mizogýnia a sexizmus NWA, to mám vysoko na kkte, myslím udalosti, incidenty a reálie interne zakorenené v celej NWA. Na to, aby bol Straight plný, musel by mať minimálne dvakrát dlhšiu stopáž. Informácií je totálny náklad, toto sú dve dekády hudobných dejín a zoskupenia, ktoré ich komplet zmenilo a poslalo iným smerom. Režisérsky zostrih pridáva 20 dodatočných minút, ktoré síce filmu trochu pomôžu a vďaka nim má o čosi plynulejší charakter, v podstate však s menšími výnimkami nepridávajú nič zásadné. Bez debaty však odporúčam sledovať DC. Aj napriek všetkému nemôžem inak. Filmová láska bez kompromisov. Buď ho miluješ, alebo nie. A koniec koncov prichádza aj uvedomenie, že s vysokou pravdepodobnosťou na túto tému nebude nič na takto vysokej úrovni a prakticky ani nič lepšie, hoci je to od ideálne najlepšieho vzdialené míľovými krokmi. "Jerry, you gotta relax. Ar'ight? Niggas don't even know what anti-Semitic means anyway." ------------ Doplním si tu zhliadnutia, nech mám prehľad: (14.8.2015) (25.9.2015) (11.2016) (29.4.2019) (2x 28.5.2020) (18.6.2021) (17.8.2023) --- "What does N.W.A stand for, huh? No Whites Allowed? --- Bonusy: Becoming N.W.A, Impact, N.W.A The Origins, N.W.A Performs in Detroit, Director's Journey, The Streets: Filming in Compton --- (x / x / x / x) "What the fuck is 'gankin'"? And what's a '6-4'?" (28.05.2020)

Už jako teenager jsem poslouchal americký rap, pochopitelně i teatrálnější verzi v podobě gangsta rapu (který proslavili právě N.W.A.) a znal drtivou většinu postav, o kterých film vypráví. Byl jsem tedy perfektní cílovou skupinou mimo americká ghetta, pro kterou byl film určen a mohu snad konstatovat jen to, že se mi hodně líbil, i když hudební filmy z principu nesnáším a zfilmovaným biografiím skupin nebo zpěváků napříč žánry se vyhýbám úplně. Nostalgicky jsem si tedy zavzpomínal na všechny ty hity, které jsem strkal do discmana, na všechny ty propařené noci u San Andreas s naladěným rádiem Los Santos a ve výsledku byl zklamaný pouze jedinou skutečností. Tím, že se film nakonec věnoval pouze lidem okolo N.W.A. a nezabrousil i dál, zvláště když budoucí přední postavy rapu divákovi letmo představoval. To, že Eazy-E dojel na AIDS není žádná hrůzná novinka, takže jsem trochu trpěl, když se na place objevoval mladej Snoop Dogg, 2Pac (pár let poté zastřelen v autě, které řídil Knight) a jiné přední postavy amerického rapu v 90. letech, které stály ve středu doslova války v podobě East Coast vs. West Coast, ve které se Knight tady "hezky" vyznamenal a já jsem místo toho sledoval jen Eazyho postupnou nemoc s jasnou představou, co bude následovat. Trochu mi vadila i skutečnost, že scénáristé (zjevně díky dohledu stále žijících členů N.W.A na scénář) dokázali v pravém kontroverzním světle ukázat jen mrtvého Eazyho, který se nemohl ohradit a Ice Cubea s Dr.Dre vylíčili jako fér kluky, ačkoliv skandálů měli jak nasráno. To, že pak celý film věnují jemu je sice hezké, ale příště by místo sentimentálních gest měli raději ubrat na alibismu a pokrytectví. Film zároveň vypovídá o přístupu policie k negrům v ghettech a rovnou celé rasové problematice USA, takže má i sociální rovinu. Skutečnost, že jediná nominace na Oskara se pak objevila pouze pro komplet bílé scénáristy filmu, to byla taková vtipná facka celému poselství tohoto projektu. Zvláště Jackson hraje svého fotra tak přesvědčivě, že jsem chvílemi neviděl rozdíly, naopak mi přišel ještě víc cool než originál a rozhodně to nebylo jen nápadnou fyzickou podobou. 80% (26.01.2016)

Existují tzv. černošské filmy o černoších pro černochy (podobně jako křesťanské pro křesťany), a tohle je podle mě jeden z nich, který se jakýmsi nedopatřením cpe do širší distribuce i pro bílý. Ten film není špatný, ale je to spíš těžký průměr než něco vyloženě úžasnýho nebo syrově autentickýho jako třeba Město bohů. Režisérsky je to bez sebemenšího rukopisu a velmi průměrný, tudíž i emoce jsou průměrný, a nefungují tu konflikty mezi postavami, největším záporákem se tu ukáže být nakonec nemoc, což o něčem vypovídá (vypovídá to o tom, že nejsme v gangsterce, ale v raperským biopicu, kde lidi neumíraj po tunách, ale taky o tom, že tvůrci filmu jsou mimo, když jim nefungují konflikty). Jako chápu, že FG Gray není Scorsese ani PT Anderson, ale když už zpracovávám takovýhle téma, musím k tomu přistoupit naplno se vším všudy, protože mezi diváky nebudu mít jen fanoušky GTAčka, ale i čtenáře Hudby ohně od Veselýho. Za další je ten film značně černobílý, kdy běloši jsou buď zlí poliši anebo chamtiví manažeři, přitom černoši jsou tu za naprostý deprivanty, který nejsou ochotný vyměnit ani sekundu času strávenýho s děvkama za pročtení špatně nastavených, resp. nedodržovaných smluv. Na jednu stranu je to celý takový trapně herojský, jelikož rapeři si to sami produkovali, na druhou stranu hrozně ublíženecký a ubrečený. Jinak řečeno zcela bez sebekritiky, kdy za koks můžou Kolumbijci a za AK-47 Rusáci, a černoši jsou prostě ve všem nevinně. Stopáž i ambicióznost filmu nahrávala tomu, aby před námi tvůrci rozjeli nějakou hlubší dobovou fresku jako Hříšné noci, ale výsledek je celkem mělký a taky dost vyměklý, kdy vyjma fuckování je ten film i přes R-rating dost krotkej. Ale je to škoda, protože potenciál tu byl – herecký výkony jsou kulantní, kostýmy a Raiders mikiny přesný, steadicamy samoúčelný, ale snesitelný, je tu potlačená osobní rovina (děti, milenky, manželky, čivavy) ve prospěch tý pracovní, což je vždycky plus, a vlastně i ta krotkost filmu je obhajitelná, kdy tvůrci evidentně chtěli ukázat skutečné lidské tváře skrývající se za jinak nekompromisním hiphopem, ale pořád z toho chtěli mít vážný drama, nikoli komedii. (01.10.2015)

Celovečerní film o známé hiphopové skupině N. W. A. je energickým životopisným dramatem, které se vzdaluje pojetí akademické honby za výročními cenami. Straight Outta Compton ukazuje, že i z potenciálně nezajímavého hudebního životopisu může být mainstreamově přístupný a zábavný film, který bude divák s chutí sledovat i dvě a půl hodiny a necítit se, že mu čas strávený v kině nepřinesl více než přečtení si o historii interpretů na Wikipedii. Více v recenzi Martina Bubrína. (14.06.2020)

Asi je škoda, že film produkovali Dr. Dre a Ice Cube, protože očividně zastávají politiku "nehodící se, škrtněte". Spoustu věcí milosrdně vynechají, třeba dokonce i některé členy kapely. Nebo například svoje vlastní prohřešky. Nejvíc mi vadilo přikrášlování reality. Nahrává se ve studiu, ale už to zní perfektně zmixovaně a zmasterovaně. Hmm. Jasně. A zejména to, že film dělá z téhle hudby něco, co není. Tohle je hudební žánr, ve kterém ukradnou různé samply z různých starších písní, spojí to dohromady, udělají smyčku a do toho namluví nějaký hatespeech. Kdežto v tomhle filmu to vypadá, jako kdyby tu muziku fakt vymýšleli. Vrcholem je hudební seance, při které jakože náhodou improvizací vznikne song Nuthin' but a 'G' Thang. K pláči. Pokud to tedy budu brát pouze jako film, tak to ujde. Má to své výborné momenty, jako koncert v Detroitu nebo scéna před studiem s policisty. Ale jako nějaká výpověď to hooodně pokulhává ve své uvěřitelnosti....až na O'Shea Jacksona Jr., ten byl zase uvěřitelný velmi. (15.02.2016)