Režie:
Nagisa ÓšimaScénář:
Nagisa ÓšimaKamera:
Tojomiči KuritaHudba:
Rjúiči SakamotoHrají:
Takeši Kitano, Rjúhei Macuda, Tadanobu Asano, Masató Ibu, Kazuko Jošijuki, Tomorowo Taguči, Jóiči Sai, Kei Sató, Šun Sugata, Susumu Teradžima, Makoto Togaši (více)Obsahy(1)
Příběh samuraje pro všechny milovníky bojových umění a akčních filmů. V roce 1865, ve dnech blednoucí slávy japonských vládců, je ještě hodně mladíků v tradičních školách pro samuraje s tvrdou disciplínou. V tréninkových místnostech bojových umění i mimo ně se odehrává mnoho příběhů. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (1)
Recenze (53)
Jediný Oshimův film, který jsem viděl je Veselé Vánoce, pane Lawrenci s D. Bowiem a už ten se mi moc nelíbil. Nějak jsem nepřïšel na chuť ani filmu o teplých samurajích. A není to ani námětem nebo nedostatkem akčních scén, ale spíš naprostou emoční sterilitou.(18.5.2005) ()
60% - Musím čtenáře varovat před koupí tohoto DVD od HCE. Nekvalitní české titulky a rádoby dabing (ve skutečnosti velmi tupé čtení oněch titulků, kde pouze viditelné gramatické chyby střídá slyšitelná neznalost výslovnosti) mě jako diváka při sledování zrovna nepotěšily. O velmi nelogickém českém názvu filmu raději pomlčím. Gohatto je film o homosexualitě v samurajském "dojo". Je udělán velmi poutavě a k celkově přesvědčivé atmosféře velkou měrou přispívá i pěkná Sakamotova hudba. Styl vyprávění je však poněkud chaotický, a divák se s žádnou postavou pořádně neseznámí. Těžko říci, zda-li je to chladnou povahou dané kultury, nebo umělecký nezájem o propracování postav. Každopádně zde určitá hloubka, vzhledem k citovým ambicím filmu, dost chybí. Pro milovníky digitálního sekání asi málo krvavé, a pro milovníky ostrých emocionálních gulášů zase příliš povrchní... Gohatto má však parádní dynamiku, kratší epizody si navzájem pěkně kontrastují, a vůbec se na to "dobře kouká". S lepšími titulky bych asi hodnotil lépe. Pointa závěru mi totiž, přiznám se, docela unikla… ()
Film uzavřený pevně jako škeble, jako duše chlapů vystavených na jedné straně mravům uvolněným tak, až je to našinci nepříjemné, a na druhé straně tuhému řádu, povinné sebekontrole a pózám, skrz které se nedostanou ani k tomu, aby pochopili sami sebe, natož pohnutky a činy ostatních. I my diváci se skutečný příběh „prokletého objektu touhy“ a jeho pravý význam, skrytý pod zdánlivě až příliš otevřeným povrchem, dozvídáme jen z druhé ruky, v náznacích, gestech, pohledech, kapitánových hypotézách a ke konci, když se škeble přece jen trochu otevře, v krátkých těžko dešifrovatelných prostřizích do vzpomínek/představ. To mi ovšem docházelo až postupně a zpětně, ze začátku převládal zmatek, na co že se to vlastně koukám; musím si dát někdy repete, teď už aspoň s jakousi představou, jak to vůbec celé číst. Zatím **** za neobvykle neprvoplánové vyjádření těžko vyslovitelného a schopnost vyvolat touhu, aby se k tomu člověk promyslel a provnímal. ()
osmnáctiletý sozaburo kano vypadá nevinně, ale zdání klame. ve skutečnosti je to psychopat, který využívá nadržený chlapy k sexu a pak je vesele zabíjí. vlastně je to geniální. miluje zabíjení, takže se přidal k samurajům a u nich si beztrestně nadělal pár killů. nice. be gay, do crime. 👍🏻 BTW, soundtrack byl nádhernej. ()
7,0/10 Zvláštny filmový hybrid - podľa úvodných scén by malo ísť o jeden z ďalších samurajských filmov, ktorý sa však postupne mení na ľúbostnú drámu (so štipkou komédie) a ku koncu sa zvrhne na (nedopovedaný) detektívny thriller. Čo je však najdôležitejšie, žánrové zmeny sú úplne plynulé. Formálna a aj vizuálna stránka je na veľmi slušnej úrovni. Záhadou je pre mňa český distribučný názov "Posledný samuraj", ktorý nemá s príbehom absolútne nič spoločné - pokiaľ viem,v zahraničí sa používa "Tabu" (čo by mal byť viac-menej doslovný preklad). ()
Galerie (17)
Photo © Shochiku
Reklama