Poslední samuraj

na první pohled celkem nudné. Na druhý možná taky, ale na ten třetí dostanou všechny postavy prostor zaujmout, stačí jednoduše přijmout fakt, že toliko samurajů pálí za oním mladým zajíčkem. Jsem si jistej, že nebýt to o homosamurajích (kdyby hlavní postava byla opačného pohlaví), bylo by hodnocení jiné (ať už k lepšímu nebo horšímu). Docela mne potěšila dobrá technická stránka věci. Příběh je neortodoxní a vůbec nevadí, že se v podstatě odehrává jen v pár interiérech a třech venkovních scénách, scénář a zpracování to vše vynahradí. Textové, "časové" předěly jsou super. ps: stále žasnu, jak přirozeně bylo téma homosexuality zpracováno (02.03.2013)

7,0/10 Zvláštny filmový hybrid - podľa úvodných scén by malo ísť o jeden z ďalších samurajských filmov, ktorý sa však postupne mení na ľúbostnú drámu (so štipkou komédie) a ku koncu sa zvrhne na (nedopovedaný) detektívny thriller. Čo je však najdôležitejšie, žánrové zmeny sú úplne plynulé. Formálna a aj vizuálna stránka je na veľmi slušnej úrovni. Záhadou je pre mňa český distribučný názov "Posledný samuraj", ktorý nemá s príbehom absolútne nič spoločné - pokiaľ viem,v zahraničí sa používa "Tabu" (čo by mal byť viac-menej doslovný preklad). (27.03.2007)

Tento film ukazuje na to, že i samurajové byli pouze lidé, a né jenom stroje na zabíjení. Měli svoje touhy, které museli často krotit díky psaným i nepsaný pravidlům. Byli to lidé, takže každý z nich byl originál. Za trochu odlišný, a zároveň odvážný pohled na kastu samurajů, za odkrytí jejich lidských stránek - slabší 3. Trochu spoiler: o hlavním hrdinovy je na konci filmu poznamenáno "byl krásný, ale zkažený". (07.10.2010)

Zase chtěl někdo být hodně kreativní, když vymýšlel český název, že...? Totál zásek vedle. V ČT to běželo pod mnohem lépe obsah vystihujícím názvem "Gohatto: Tabu samurajů". Ale k filmu: Nehodnotím obsah, ačkoli si myslím, že z námětu se dalo vytěžit mnohem víc. Co to formy jsem v rozpacích - nevím, jestli je to opravdu nepochopením kultury a mentality obyvatel země Vycházejícího slunce anebo to režisér nezvládl, ale pravdou je, že film byl krapet zmatený, vypravěčsky těžkopádný a pro běžného konzumenta dost těžko stravitelný. (30.11.2010)

Film uzavřený pevně jako škeble, jako duše chlapů vystavených na jedné straně mravům uvolněným tak, až je to našinci nepříjemné, a na druhé straně tuhému řádu, povinné sebekontrole a pózám, skrz které se nedostanou ani k tomu, aby pochopili sami sebe, natož pohnutky a činy ostatních. I my diváci se skutečný příběh „prokletého objektu touhy“ a jeho pravý význam, skrytý pod zdánlivě až příliš otevřeným povrchem, dozvídáme jen z druhé ruky, v náznacích, gestech, pohledech, kapitánových hypotézách a ke konci, když se škeble přece jen trochu otevře, v krátkých těžko dešifrovatelných prostřizích do vzpomínek/představ. To mi ovšem docházelo až postupně a zpětně, ze začátku převládal zmatek, na co že se to vlastně koukám; musím si dát někdy repete, teď už aspoň s jakousi představou, jak to vůbec celé číst. Zatím **** za neobvykle neprvoplánové vyjádření těžko vyslovitelného a schopnost vyvolat touhu, aby se k tomu člověk promyslel a provnímal. (21.10.2014)