Poslední samuraj

Tak jsem si přečetl vaše hodnocení a divím se jedné věci: vám vadí, že tam chybí emoce? Ale tohle není žádná telenovela. Samurajové svoje city nedávají najevo. Ti znají jenom kuchat kuchat, kamenná tvář. A že si navzájem neprojevovali lásku (krom toho mrdu), to asi těžko, když to bylo tenkrát tak trochu tabu. Tohle ožehavý téma homosexuálních samurajů mi přišlo jako originální nápad a nějaké souboje, to byl jen vedlejší produkt toho příběhu, protože se odehrával v prostředí samurajů (kuchat kuchat). Viděl jsem to se strašným slovenským dabingem, ale přesto jsem si film užil. - A jinak ten českej distribuční název taky nechápu. (29.05.2007)

Jediný Oshimův film, který jsem viděl je Veselé Vánoce, pane Lawrenci s D. Bowiem a už ten se mi moc nelíbil. Nějak jsem nepřïšel na chuť ani filmu o teplých samurajích. A není to ani námětem nebo nedostatkem akčních scén, ale spíš naprostou emoční sterilitou.(18.5.2005) (18.05.2005)

Vždycky jsem věděl, že na těch samurajích je něco divnýho. Nosí obřadně za psem takové ty dlouhé zahnuté tentononc, a ten způsob úchopu rukojeti... C-c-c... Takže není s podivem, že když se nikdo nedivá, strkají tihle neohrožení válečníci svoje "krátké zahnuté zbraně" všude možně. Hanba mluvit... No teď vážně. Nebylo to vůbec špatné. Když jsem film viděl poprvé před lety, měl jsem pocit, že příběh dává dokonalý smysl. Po včerejším skouknutí už si tím nejsem tak úplně jistej, každopádně se mi líbil způsob, jakým je vyprávění postaveno. 3,5* Kdybych to viděl v originálním znění a ne s odporným brněnským dabingem, možná by se samurajíček Kano i se svou ošoupanou prdýlkou překulil do čtyř hvězdiček. Ale teplý samuraj s brněnským přízvukem byl možná už příliš avantgardní zážitek... (30.11.2010)

60% - Musím čtenáře varovat před koupí tohoto DVD od HCE. Nekvalitní české titulky a rádoby dabing (ve skutečnosti velmi tupé čtení oněch titulků, kde pouze viditelné gramatické chyby střídá slyšitelná neznalost výslovnosti) mě jako diváka při sledování zrovna nepotěšily. O velmi nelogickém českém názvu filmu raději pomlčím. Gohatto je film o homosexualitě v samurajském "dojo". Je udělán velmi poutavě a k celkově přesvědčivé atmosféře velkou měrou přispívá i pěkná Sakamotova hudba. Styl vyprávění je však poněkud chaotický, a divák se s žádnou postavou pořádně neseznámí. Těžko říci, zda-li je to chladnou povahou dané kultury, nebo umělecký nezájem o propracování postav. Každopádně zde určitá hloubka, vzhledem k citovým ambicím filmu, dost chybí. Pro milovníky digitálního sekání asi málo krvavé, a pro milovníky ostrých emocionálních gulášů zase příliš povrchní... Gohatto má však parádní dynamiku, kratší epizody si navzájem pěkně kontrastují, a vůbec se na to "dobře kouká". S lepšími titulky bych asi hodnotil lépe. Pointa závěru mi totiž, přiznám se, docela unikla… (27.07.2007)

Pro mě to vůbec nebyl film typu konzumního "Béčka". Navíc je si potřeba uvědomit japonskou kulturu a pro mě přínosné bylo to, že vztah mezi muži byl v minulých japonských dobách tolerován a i kolikrát vyhledáván! Podpořeno solidním českým dabingem. Film doporučuji hlavně těm, kteří jsou schopni pochopit odlišnou mentalitu a vnímání světa země vycházejícího slunce tehdejší doby... 8787 (06.02.2021)