Vyšší moc

Parádna zápletka sľubovala ťažkú psychologickú drámu, no nakoniec z toho bola iba filozofická paradigma v ktorej sa v konverzáciách rozoberalo prečo hlava rodiny reagovala na blížiace sa nebezpečenstvo tak ako reagovala. Či to, čo otec spravil bola hrozná sebecká a zbabelá vec alebo či matka nereagovala precitlivene a nezveličovala danú situáciu. V podstate silne realistické zobrazenie so mnou však nejako nepohlo, neviem, čakal som niečo iné, tak trocha. (25.10.2017)

Člověk v dobrém úmyslu vstane od stolu, aby došel pro bernardýna a hned má zaděláno na problém.. Lavinový incident je příslibem věcí příštích a odtažitá Wenzelova kamera přispívá k diskomfortní atmosféře nedůvěry, nicméně zvolená forma předlouhých záběrů Alp a útrob luxusního hotelu s negativním vlivem na chatrné lidské vztahy se až příliš upínala ke snaze něco naléhavého sdělit a sám Östlund jako by ani v některých chvílích nevěděl co. Když hysterický akt sebelítosti pomůže k návratu do role otce a manžela, je to třeba jasné. Můžeme si říct, že obrat světa v prdel bude brzy zdárně dokončen.. Bez ohledu na rezavého vousáče Kristofera Hivju z Game of Thrones, nebyl to celé jen prolog k „valar morghulis“..? (29.01.2018)

Čekal jsem podstatně odlišný film, kde bude rodina konfrontována s nějakou přírodní katastrofou a bude muset bojovat o svoje životy. Na jednu stranu jsem rád, že mě tvůrci překvapili. Na stranu druhou nejsem až tolik rád, čím mě to překvapili. Celou stopáž jsem byl v očekávání, že se stane něco hrozně brutálního, nečekaného a úžasného a ono se zkrátka nestalo. Rodinka je sympatická, prostředí je krásné, na scénu si odskočil dokonce i Tormund z Her o trůny. Jen se to prostě celé točí pouze kolem mírné manželské krize. Kdy manželka za hudebního doprovodu Vivaldiho zjišťuje, že osoba kterou si kdysi vzala se pomalu proměňuje v někoho jiného. Není to vyloženě zlé. Nevyhledávám filmy tohoto typu, přesto jsem na dané téma viděl hromadu lepších záležitostí. Lepší dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (22.03.2017)

Těžce psychologická záležitost, která se však díky přehnaně artovému zpracování tváří až zbytečně snobsky. Ono známé "méně je někdy více" by zde platilo dvojnásob. Druhá půlka totiž jede už pouze ze setrvačnosti, kterou umocňují předlouhé statické záběry bez hudebního podkresu, pokud tedy nepočítám nahodilé miniúryvky Vivaldiho Four Seasons. Závěr sice s výhradami beru, ale atmosféře a průběhu by rozhodně více slušel nějaký - řekněme - méně konvenční. 70% (02.02.2015)

Na tento snímek musíte být opravdu hodně artově naladěni, abyste ho dokázali zvládnout a plně docenit. Lavina spustí lavinu událostí, která bude mít dopad na aktéry Vyšší moci. Nádherné zimní lokace horského střediska dávají neskutečný prostor, na němž by se dalo po obsahové stránce doslova vyřádit. Ruben Östlund však pracuje velmi minimalisticky a úsporně s příběhem, postavami, i jejich emocemi. Pokud je však takový přístup zbytečně roztažen do 120-ti minutové stopáže, může nastat zádrhel. Prostor dvou hodin daného času totiž režisér nevyužívá naplno. Spousta scén mi přišla téměř bez smyslu, zbytečně dlouhé, nic se v nich vlastně nedělo. Pokud by se jednalo o nějaký emocionální nápor postav a scéna by se zaměřovala na jejich citové pochody, toto by bylo na místě. Ale to jediné, co mě v tomto případě zaujalo, byla okolní příroda, zasněžené hory a klid, jen občasně "narušen" dramatickými tóny Vivaldiho "Four Seasons". Chování postav mi přišlo občas podivné, rozmazlená děcka, nalepená s ksichtem na mobilech (na tento jev jsem v dnešní době velmi alergická) tomu také moc nepřidala. Herci jsou sice výborní, ale celkově mám ze snímku dojem, jako by se v divákovi pokoušel vzbudit nějaké emoce, ale přitom k tomu nedával příliš prostoru. (14.01.2018)