Režie:
Ruben ÖstlundScénář:
Ruben ÖstlundKamera:
Fredrik WenzelHudba:
Ola FløttumHrají:
Johannes Bah Kuhnke, Lisa Loven Kongsli, Clara Wettergren, Vincent Wettergren, Kristofer Hivju, Fanni Metelius, Karin Myrenberg Faber, Brady Corbet (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Čtyřčlenná švédská rodina cestuje do francouzských Alp, aby si při lyžovaní oddychla a nerušeně spolu strávila pár vzácných volných dní. Dovolenkovou idylu s hřejivým sluncem a zasněženými velkolepými horami však naruší mohutná lavina, řítící se během oběda na otevřenou restauraci na terase. Ebba chrání své vyděšené děti a zoufale volá na svého manžela Tomase, který však v panickém strachu utíká do bezpečí. Lavinová katastrofa se nakonec nekoná, avšak ze vzniklé sněžné mlhy se postupně vynořuje zahanbení, nejistota a výsměch. Manželství Tomase a Ebby i pokojný život rodiny visí na vlásku a Tomas vnitřně bojuje s vlastním selháním a všemožně se snaží obnovit svou napjatou úlohu otce. (Film Europe)
(více)Videa (8)
Recenze (246)
No hej, je to situácia, ktorá bytostne naserie. Ale spôsob s kým si ju Ostlund rieši je pomerne zábavná. Neistota sa šíri ako nejaká zákerná choroba do okolia, vytvára pretváranie pôvodných hodnôt a to všetko v pôsobivej izolácií Francúzskych Álp. Filmy, ktoré to hrajú na civilnosť a ktorým v rovnakej miere nechýba poetika mám rád. Nemá to síce pre mňa takú silu ako jeho predchádzajúce Play, ale ako dobre mierený konštrukt na postoj rodiny tvárou tvár nepredvídateľnej udalosti to funguje. Hoci koniec je už slabším odvarom správnych rozhodnutí, krásne uzatvára kruh a vývin postáv, ktoré sa snažia v celom tom emocionálnom guláši nájsť správnu cestu. ()
Vôbec som nevedel, čo od toho čakať, ale napokon som viacmenej spokojný. Naozaj veľmi dobrá konverzačka, ktorá napriek svoje častej statickosti so sebou prináša oveľa viac drámy a zlomov ako mnohé dynamické filmy. Lavína síce utíchla skôr ako stihla privodiť reálnu katastrofu (fyzicky), no spustila ešte väčšiu lavínu, a tá bola veru omnoho katastrofálnejšia (psychicky). Práve takáto situácia odhalila skutočné inštinkty manželov, ktorí prišli na dovolenku ako milujúci pár - no po tomto odhalení sa spúšťa lavína pochybností, ktorá dôsledne preverí emocionalitu celej 4-člennej rodinky. Podľa mňa to malo vynikajúci koncept, len škoda, že niektoré fázy boli tak trochu hluché, a tým pádom viacmenej zbytočné. No a ten koniec, očakával som nejaké smerodajnejšie zakončenie - z toho som zostal trochu zarazený, že to skončilo takto zamlčane. ()
Tato švédská hanekovina pouze smutně ukazuje, že není všechno Haneke, co se třpytí. Námět filmu je zajímavý, ale zbytečná snaha o artové zpracování s nadužíváním dlouhých záběrů statickou kamerou dělá z filmu snobskou záležitost. Kdyby byl natočen trochu konvenčněji, na působivosti by mu to neubralo a nebyla by taková řehole ho dokoukat do konce. A to jsem nezmínil nejtrapnější složku filmu - hudbu, kterou tvoří výhradně Vivaldiho Léto (zřejmě pokus o ironii), které se ozývá asi 20x na náhodných místech filmu a je značně otravné. ()
Tohle byl strašně zvláštní film. Severská tvorba, která na mě zanechala nějaký stopy. Den za dnem, to se mnou něco dělalo, ale nedokážu popsat co, nikdy jsem nic takovýho nezažil. Ani ne, že by mě to psychicky rozebralo, ale měl sem jakoby pocit prázdnoty, doslova se na mě přenesly všechny ty emoce z filmu. Není to rozhodně lavina, která nás pohltí, ale absolutní depresivní deka. Chvílema to bylo odlehčený nějakým vtípkem, ale to je jedině dobře, jinak by mě to taky mohlo odrovnat. Já možná ještě teď nechápu, co jsem to viděl a jaký že to mělo mít poselství, ale očividně jsem byl přesně v tom rozpoložení, abych byl ten správnej cílovej divák. ()
Když muž vypadne ze své role… Podobně jako k uvolnění laviny, také ke spuštění partnerské krize stačí nepatrný podnět. Na jeden sebezáchovný projev mužského sobectví se jako na sněhovou kouli začínají nabalovat další prohřešky a pochybení. Namísto falešně veselých fotografií z dovolené (inscenováním jedné z nich film začíná) sledujeme kroniku jednoho rozchodu. Demoralizující atmosféra vzájemné nedůvěry s sebou strhává také blízké okolí. Tahle lavina možná nikoho nezabije, ale ani neposílí. Vysokohorské scenérie poskytují měřítko k posouzení vážnosti problémů, kterým postavy čelí. Třebaže dějiště, znervózňující hudební motiv i mnohé rozehrané situace (zmizení v mlze, neschopný řidi autobusu) slibují velkou tragédii, taková perspektiva odpovídá tomu, jak chce své selhání vidět hlava rodiny. Ve skutečnosti se na plátně odvíjí intimní rodinné drama. Voyeuristická, převážně statická kamera, která zásadně nepřejímá hledisko postav, nás navenek nenavádí k jednoznačné interpretaci, ale záběrové kompozice dávají jasně najevo, že slabým článkem zde není z obrazu vytěsňovaná žena, nýbrž muž, pochybující o vlastní maskulinitě natolik, že o ní musí ostentativně přesvědčovat sám sebe (chlastací akce s parametry předcivilizačního mužského rituálu) i své okolí: v zrcadlovém odrazu snímaný pokus o intimní sblížení s manželkou má stejně nejasné kontury jako Tomasův status hlavy rodiny. K akceleraci zkázy pak přispívá, že oběma partnerům zoufale chybí nadhled. Narozdíl od režiséra, který napjatou atmosféru bergmanovské psychologické sody rád boří vpády ze žánrově vzdálených světů (nálet dětského drona, nálepka na dveřích). Díky neochotně dělat ústupky a jakkoli postavám jejich situaci ulehčovat jde o neocenitelný trenažér pro podobně „kalamitní“ situace ve vašem vlastním vztahu. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Madsbender ()
Galerie (18)
Zajímavosti (3)
- Režisér Ruben Östlund získal inšpiráciu pre niektoré scény v scenári zo skutočných záberov na YouTube. (misterz)
- Horské cesty v poslednej scéne s autobusom sú v skutočnosti priesmyk Stelvio v severnom Taliansku. (misterz)
Reklama