Líza, liščí víla

Inspirace Andersonem a Jeunetem je víc než zřejmá, ale pro mě se příběh kvalitativně těmto mistrům moc nepříbližil. Oba zmiňovaní mají velmi ,,specifický rukopis", není divu, že jím byli a budou tvůrci ovlivněni. Přestože např. Andersonův Grandhotel Budapešť mám moc ráda, tohle mě nenadchlo ani trošku. U mě nenastal ani jeden úsměvný okamžik, takže o komedii těžko mluvit. Celé mi to přišlo překombinované a přeplácená včetně těch japonských prvků. Taktak jsem vydržela do konce. (22.01.2016)

Jedine Cosmopolitan. Tam nájdete rady, ako si nájsť tú pravú lásku .. lenže to by ste nemohli byť líščou vílou. Film plný neskutočných scénok, nápadov a týpkov, ktorý ma ale miestami trošku nudil. Ale ja nevyliečiteľná romantička dávam za tú neoddolateľnú romantickú linku štyri hviezdy. Kde je láska, je aj ... uhm, teda, veď viete .. kde je láska, je aj ... kašlať na to. (23.11.2016)

Výborný maďarský snímek, který pojednává o štěstí, lásce, ale i smrti, prokletí či osamění. Sledujeme jednu podivuhodnou a zvláštní ženu Lizu, která bydlí u jedné staré vdovy po japonském ambasadorovy, o kterou se zároveň taky stará. Liza je uzavřena jen pouze do tohoto světa, světa, ve kterém jen pečuje o tuto starou paní a nic jiného vlastně nezná. Její jediným přítelem je duch japonského zpěváka, kterým tu žil před tím a který stále přebývá v tomto bytě. Vše se pro ni změní, když se výjimečně, na své narozeniny, může opustit byt a vyjít ven. Zavítá do místní prodejny s rychlým občerstvením, kde pozná štěstí a lásku druhých, kterou by tak ráda sama prožila. Když umře stará paní a zanedlouho poté začnou umírat muži kolem Lizy, uvědomí si, že je prokletá a nikdy nebude šťastná. Výtečný snímek, který vtipným a odlehčeným způsobem vypráví o smrti či dokonalé závislosti určité osoby, v tomto případě japonského ducha posedlého na mladé ženě. (12.01.2017)

Černohumorná variace na maďarský způsob, řízlá sem tam japonským popíkem. Že to zní šíleně? To nepochybně ano. Ale asi bude trošku záležet, jak se Vám tenhle film trefí do nálady, což se v mém případě rozhodně stalo. Není to sice úplně dokonalé, ale jako zpestření netradiční a originální komedie, jednou za uherák, no, proč ne. (15.11.2015)

Nevěřil bych,že mě maďarští filmaři takhle dostanou.Bavil jsem se od začátku až do konce,Atmosféra filmu mi silně připomněla moje oblíbené Delikatesy,děj podobně zachází do naprostého absurdna a chudák seržant Zoltán zažívá podobné okamžiky plné bolesti,kterými si procházel Rudolf Hrušínský ml. v Postřižinách.Nevím,jestli ve mně film odhaluje skryté sklony k sadismu,ale rozhodně jsem si ho užil. (20.06.2016)