Vinaři

Kvůli kolizi v programu jsem z první série viděl sporadické kousky a litoval, že mi není umožněno seriál sledovat pravidelně. Druhá série už byla ve vhodném čase. Musím s potěšením konstatovat, že po delší době vidím na obrazovce pohodičku, humor a vtip v čisté podobě. Žádné řešení krizí, nikdo na nikoho neútočí, pivo a víno jsou v souladu jako Morava a Čechy a pan farář je úplně obyčejný člověk, "jen" věřící. Trošku mě mrzí obměna herců, ale i tak si seriál drží vysoce kvalitní obsazení. Je mi až líto našinců, kteří se neumí snad ani odreagovat a bavit a hledají v díle drobné hlouposti, aby ho mohli hanět. Já jsem s výsledkem spokojený a jediné co mi opravdu vadí je, že dostávám chuť na víno až v neděli večer. (20.09.2015)

Stereotypní nesmysl, který má nalákat diváka či potencionálního turistu do určitého kraje, přičemž se tvůrci netají tím, že ho nezobrazují tak, jak vypadá. Logika seriálů made in Česko, tady bohužel v koprodukci s Moravskem. No nic, jdu dát pár piv. --- Z konce druhé řady je mi blivno, konec ve stylu "jsme celkem k ničemu a nehodláme na tom nic měnit", je na hony vzdáleno těm chytřejším scénářům Petra Kolečka. (20.11.2014)

Nenáročný a v podzimním období ideální seriál. Jak prohlásil Vojtěch Moravec, jde o imaginární vesnici a tudíž o originální jazyk. Nehledal jsem chyby tam, kde ostatní. Vinaři jsou mile vyprávění, nenáročně. Některé díly by si zasloužily 5-ti hvězdičkové hodnocení, jiné naopak odpadové. Postavy většinou sympatické, ale některé mě štvaly. Například od Postráneckého jsem nečekal, že ten jeho přehrávaný hlas, mě po pár dílech bude tuze štvát. Ovšem každý díl mě navnadil si opět zajet do sklípku a užít si zdejší atmosféru. Druhá série by podle informací měla vzniknout, a ani ji si ujít nenechám. (16.01.2015)

Pokud nějaký seriál zosobňuje extrémní vyvažování toho, co neposkytují české kinofilmy - tedy idyličnost - pak je to král žebříčků televizní sledovanosti – Vinaři, na nějž se pravidelně dívá přes milion lidí. Dávno sice tomu, co nejpopulárnější cykly u nás hltalo dvoumilionové publikum, ale i tak tento pořad svědčí o směsici zvláštních masových potřeb. ________________ Český národ potřebuje fetiš Moravy jako utopického prostoru, kde panuje ovíněná pohoda. O pravost prostředí tu nejde, postavy mluví neexistující směsicí dialektů, dávají možnost se vysmát stereotypizované moravské pomalosti a proti ní nabídnout jen karikaturu vyčuraných Pražáků._____________________ Každý si v tom najde svůj terč nenávisti, která musí volně plynout jako víno ze sklenic, a přitom se stále nacházíme v idyle. Není objevné zjištění, že nejmasovější seriál je uhlazený a podbízivý, ale práce s mírnou a konstantní hladinkou nenávisti a pohrdání všemi bez rozdílu v sobě má něco typického. ____________ Od družnosti Chalupářů se pokročilo k mnohem hlubšímu postoji, že neexistuje ani žádná ryzí lidovost a ke všemu se musí zaujímat odstup. (22.12.2014)

Takhle to dopadá, když se o Moravě rozhodnou něco natočit pražáci (resp. nemoraváci). Bohužel je to vidět už jenom z televizních ukázek, natož když pak vydržíte třeba jeden celej díl. Bolí to, opravdu to bolí, a to už jenom z toho důvodu, že je to neskutečně tupý. A nejsmutnější na tom je, že tato masová prezentace Moravy pak vyvolává ve zbytku republiky bláznivou představu, že takhle to tady skutečně vypadá. Ne, nevypadá. Ale co dodat, když i ústřední (vlezle melodickou) písničku k tomu udělala pražská kapela, která tady ve velkým pěje, jak mají rádi víno a v žilách jim koluje moravská krev. Achjo... (15.02.2016)