Pečovatel

"Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka. "Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?" otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena, "já znám dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Průši a vypil mu tam jednou omylem láhev nějakého mazání na vlasy, a potom znám ještě Ferdinanda Kokošku, co sbírá ty psí hovínka. Vobou není žádná škoda." Jasně, bystřejší už pochopili, že jest to citace románu Haška Jaroslava Osudy dobrého vojáka Švejka. S jistou dávku cynismu však dojdeme k tomu, že o tom se točí i tento podivně teple mrazivý pedofekální dramat. Ačkoliv si nejsem úplně jistý, jak označovat zkurvence, který vám chčije po baráku, aby ze zdí dostal ženský Kanál číslo pět, ale pedofekál by vám mělo stačit. Pátrání nás zavede k několika takovým Ferdinandům a ač nebudou konkrétně podezřelí, stejně budete chtít, aby je zastřelili už z "Principu". Vobou nebude žádná škoda. - Film svou realistickou syrovostí je jen pro silné žaludky a vůbec ne pro rodiče. Tátu s mámou to docela semele. Humus! TROLEI: A pak že i kdejaký mentál má právo na život! (17.07.2014)

Vlna severských krimi, ktorých popularita v posledných rokoch celosvetovo extrémne stúpla (aj vďaka premyslenej štátnej podpore tvorby a propagácie popkultúrnych švédskych žánrov) dejovo extrémne vystrčila do popredia problematiku sexuálneho zneužívania detí. Po prečítaní mnohých z nich mám dojem, že za každým štvrtým severským blondiakom sa skrýva päť pedofilov a tri mučiteľky z detstva. Belgický film úspešne zapadá do tejto línie, a hoci je geograficky lokalizovaný o pár stoviek kilometrov južnejšie od nordických štátov,  zapĺňa ďalší z prebytočných dielikov detektívnej pedofilnej skladačky. Krutý únos dieťaťa. Vyšetrovateľ si traumu z takmer totožného príbehu v sebe nesie od detstva. No ale nestačí to. Dôjde k ďalšiemu únosu. Ako vravím, pdofil na každom belgickom rohu. Navyše zákerný, slizký, psychopatický. Nie zlé, no toľkokrát videné a čítané inde a inak v desiatkach obdobných krimipríbehov, že to vyzerá skôr ako povinná seminárna repetícia v mužskom kláštornom ráde. (16.05.2021)

Do třetice všeho hnusného, chce se mi říct po tom, co jsem těsně za sebou zhlédla snímky, zabývající se zneužíváním dětí, z nichž je De Behandeling tím nejděsivějším, protože tady peklo začíná zaživa a kdo jím prošel, už nikdy nebude jako dřív... Potud námět, který mě psychicky naprosto odrovnal, o to hůř jsem si však vedla s jeho dozvuky, neboť zbrkle podané souvislosti způsobily zmatek, který si v mé hlavě vyžádal zpětný chod a dávat po někom věci do pořádku mě nebaví, tím spíš v kriminálních thrillerech... Hojně se zde zmiňuje loňské Zmizení, bohužel, podoba by tady byla, u obou zabíjel jeden a tentýž - scénář, přinejmenším u oněch dvou vyšetřujících kopyt, ale za to, že jsem s Nickem netrpěla tikem i za originální léčbu impotence tak zápas v bahně vyhrává družstvo Belgie... (02.10.2014)

Jednoznačně áčková kriminálka na totálně (a vlastně i doslova) sick téma, které si svým nízkým morálním kreditem a oplzlostí bude jen stěží hledat konkurenci. S konkurencí už je to větší bojůvka na úrovni scénáře, který je asi jediným atributem, kvůli jemuž nejsem ochotný jít na plnej. On je propracovaný a dotažený, což o to, ale vadí mi pár účelových berliček, především trapná osobní zainteresovanost hlavního hrdiny, kterou si autoři mohli u filmu na takové úrovni odpustit úplně, nebo když už teda, tak ji vyřešit po vzoru kultu Sedm, a necpat ji divákovi hned prvním chodem. Naopak musím pochválit plíživé tempo filmu spojené s pomalým odhalování skutečností, jež nechává při takřka vyložených kartách diváka v absolutní nejistotě při zodpovídání zásadních otázek, jako jsou "kdo?" a "proč?". Nebýt přiblblýho Bjorna, jdu na plnej. 85% (28.06.2014)

Zhnusenie je jediný pocit z tohto filmu, ktorý som si pustil cez deň, aby som nebol ovplyvňovaný únavou. Nechápem, aký zmysel má nakrúcanie takýchto filmov. Nechápem, prečo sa policajt musí správať ako retardovaný jedinec. Nechápem prečo dej musí byť podávaný tak chaoticky a nezrozumiteľne. Nechápem, prečo ktoréhokoľvek pedofila pod zámienkou jeho vyliečenia ešte pustia do spoločnosti. A podobne, ako v ďalšom "kultovom" filme Se7en, nechápem prečo si aj tu neustále svietia baterkami, keď stačí nájsť vypínač. A ak by som nemal zásadu nevyjadrovať sa k hodnoteniam kolegov z ČSFD, napísal by som aj o ďalšom nepochopení. Chápem vlastne iba jedno. Ak by takýchto filmov malo byť viac, tak sa v budúcnosti pokojne obmedzím na filmy nakrútené v normálnejšej dobe, na normálnejšie námety, normálnejšími režisérmi. A ďalším nepríjemným zistením je, že okrem Zory Neoralovej existuje aj ďalší titulkár, ktorý prenecháva tvorbu titulkov počítaču s poškodeným softvérom, nerešpektujúcim, že málokto ovláda holandštinu alebo čím to vlastne hovorili a rovnaký počet divákov dokáže dvojriadkový text prečítať za zlomok sekundy, počas ktorého sa objaví na obrazovke. (23.02.2016)