Pečovatel

V první třetině jsem začala poznávat, že už jsem ten samý příběh někde četla. A on z toho vylezl Léčitel od Mo Hyder (v originálu The treatment). Jeden z mála thrillerů od Hayder, který opravdu stojí za to. A kdo nerad čte, tomu lze tuto belgickou krimi chuťovku doporučit, coby absolutně uspokojivou alternativu. Povedlo se jim vycucat z knihy to podstatné a hlavně to výborně natočit i zahrát. Detektiv sympaťák, atmosféra po celou dobu mrazivě pedofilní. Upozornění: Není vhodné pro matky majoritního etnika s dětmi do deseti let. A to si tentokrát nedělám srandu. U otců nejsem míru zhnusení schopná odhadnout, chlapi jsou prasata vesměs všichni. (24.06.2014)

Viditelné stopy francouzských kriminálek 70. let o všehoschopných vyšetřovatelích, ale také americké drsné školy o nekompromisních policajtech. Popravdě by však kriminalisté, jako je Nick, neměli u policie co pohledávat. Pravda, jeho práce přináší plody, ale prostředky k nim vedoucí jsou diskutabilní. Navíc Nick je cholerický magor, co nejprve jedná, a pak se ptá. Špinavé, syrové a do jisté míry bezvýchodné. Hvězdu uberu za nesympatického inspektora a hlavně otevřený konec - to by mi normálně až tak nevadilo, jenže tady mám pocit, že řešení by nebylo jednoduché, proto se z něj tvůrci vyvlékli. Nejvíce mne děsil ten rychle projíždějící vlak... (30.06.2022)

Belgický kriminální výlet, který někteří porovnávají až srovnávají s majstrštyky typu 8mm nebo Fincherovo Sedm. Ale kdeže, to jsou úplně jiné levely, které se nadobro usadily v mé thrillerové paměti. Děsivé stránky lidského jednání/selhání nicméně zkoumá velmi solidně, nechybí atmosféra, slušná vodítka, velmi dobří herci i netriviální technická stránka. Znepokojivé hadr. Hlavní hrdina jde tvrdě (a často nezdravě) za svým, jen u toho dělá lehce nesmyslné kotrmelce, ztrácí pistole, nepotřebuje posily, v zásadních situacích jedná neuváženě trauma netrauma. Vadí i přepálená stopáž, ne všechno navíc dokázali tvůrci adekvátně vyložit (opravdu mě nebaví snad až stopovat přehrávání filmu a přemýšlet, kdo co jak proč). Zbytečně překombinované, i tak mrazivě odprezentované. (11.10.2014)

Tenhle thriller je vyloženě HNUSNEJ. Myslim kvalitně hnusnej. Navíc silně depresivní a nekompromisní. Bez špetky humoru sledujete vyšetřování policisty, který se snaží dopadnout psychopatického pedofila. Příběh nemá hluchá místa, pořád se něco děje a vy, společně s hlavním hrdinou, hledáte pravou identitu zločince. Námět sice nepřináší nic novýho pod sluncem, ale to zpracování vás prostě dostane do kolen. Temná atmosféra a špinavej vizuál jsou pojištěny parádními výkony všech zúčastněných. Plus špičková kamera. Ta toho sice moc neukáže, vtip je však v tom, že víc vidět rozhodně nechcete. V závěru jsem si dokonce vzpomněl na kultovní Srbský film. Ne díky explicitnímu násilí, ale díky zvrhlýmu obsahu zdejšího tématu. (80%) (24.06.2014)

Vlna severských krimi, ktorých popularita v posledných rokoch celosvetovo extrémne stúpla (aj vďaka premyslenej štátnej podpore tvorby a propagácie popkultúrnych švédskych žánrov) dejovo extrémne vystrčila do popredia problematiku sexuálneho zneužívania detí. Po prečítaní mnohých z nich mám dojem, že za každým štvrtým severským blondiakom sa skrýva päť pedofilov a tri mučiteľky z detstva. Belgický film úspešne zapadá do tejto línie, a hoci je geograficky lokalizovaný o pár stoviek kilometrov južnejšie od nordických štátov,  zapĺňa ďalší z prebytočných dielikov detektívnej pedofilnej skladačky. Krutý únos dieťaťa. Vyšetrovateľ si traumu z takmer totožného príbehu v sebe nesie od detstva. No ale nestačí to. Dôjde k ďalšiemu únosu. Ako vravím, pdofil na každom belgickom rohu. Navyše zákerný, slizký, psychopatický. Nie zlé, no toľkokrát videné a čítané inde a inak v desiatkach obdobných krimipríbehov, že to vyzerá skôr ako povinná seminárna repetícia v mužskom kláštornom ráde. (16.05.2021)