Reklama

Reklama

V žáru slunce

  • Brazílie Abril Despedaçado (více)

Obsahy(1)

Krev se prý dá smýt pouze krví… Režisér a scenárista Walter Salles se stal nejlepší devizou brazilské kinematografie na přelomu tisíciletí. Velkého mezinárodního uznání se dostalo především jeho Hlavnímu nádraží z roku 1998, z dalších uveďme např. filmy Motocyklové deníky (2004), road movie o mladém Che Guevarovi, či adaptaci stěžejní knihy beatnické generace Na cestě (2012). Snímek Pod spalujícím sluncem natočil Salles v roce 2001 podle vlastního scénáře (a podle románu Ismaila Kadarého, odehrávajícího se ovšem v Albánii). Na nehostinném brazilském venkově na počátku 20. století, v izolaci od světa, přežívají dvě farmářské rodiny, které spojuje kromě dřiny jediné – generace přetrvávající krevní msta. Letitý boj o půdu si pravidelně vybírá svou nesmyslnou daň: oko za oko, syn za syna. Teď je řada na Tonhovi, kterému se však čekat na smrt vůbec nechce. Ve svých dvaceti zná ze života a světa jen každodenní, každoroční otročinu a cestu se surovým cukrem do města ke kupci. Navíc jej i jeho malého bratra ovlivní setkání s potulnými umělci, zejména s krásnou Clarou, která – i když už projela kus světa – má s Tonhem podobný osud: i ona je nucena dodržovat stanovený řád, šlapat v kruhu, podobně jako dobytek u lisu na farmě Tonhova otce... Sugestivní film, jehož tragický a současně osvobozující příběh umocňuje výtvarná kamera (Walter Carvalho, mnohokrát oceněný – včetně zmíněného Sallesova filmu Hlavní nádraží) a herecké výkony (především pak malého představitele Tonhova bratra). Nominován a oceněn na řadě filmových festivalů (Havana, Benátky…) (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Snad asi najlepsi film Walter Sallesa o stave Brazilie roku 1910. Presnejsie pre lepsiu znalost problematiky sa to volalo Stara Republica - Old Republic 1889 - 1930 a este nevladol Getulio Vargas, ale uz zil. Film pojednava o krvnej pomste. Filmu vladnu hlavne perfektne dialogy, vyborna rezia a k tomu este zaujimave a niekedy aj fascinujuce brazilske exoticke prostredie, mlady Rodrigo Santoro zacal zhurta  : 100 % ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Depka s působivým vizuálem. 1) V prvním plánu vyprávějí autoři jeden konkrétní příběh krevní msty zasazený do Brazílie na počátku 20. století. Ovšem nenechme se mýlit. Autorem knižní předlohy z roku 1978 je albánský spisovatel Ismail Kadare a pojednává o zvycích v severní části země. V této souvislosti mě zaujala pravidla pomsty a vzájemná komunikace mezi rodinami._____ 2) Ve druhém plánu jde o podobenství na téma: Jak překonat omezenost ducha a rozhledu._____ 3) Coelhovská atmosféra vytváří téměř snový pohádkový svět. Je to ovšem pohádka hořká._____ 4) Závěrečné vykoupení mě překvapilo a dojalo._____ 5) Mezinárodní koprodukce dodala snímku peníze a nadhled, brazilská polopouštní pobřežní krajina (dost netypická pro tuto zemi, řekl bych) zase vizuálně zajímavé prostředí._____ 6) 26letý Rodrigo Santoro (starší syn Tonho) se po domácích úspěších přemístil do USA, kde pokračuje ve své úspěšné kariéře herce a modela._____ Zaujal mě i 12letý Ravi Ramos Lacerda (mladší syn Pacu). ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Košeľa zožltla. Krvná pomsta ako životný štýl neveští nič dobrého, keď mŕtvi rozkazujú živým. Z tejto posadnutosti, kde sa všetci točia dookola ako voly, je ťažké sa vymaniť, a môže to byť buď vzdelaním alebo láskou. Ktorým smerom sa vydá krvavý osud? Film s tiesnivou atmosférou, minimom slov a nevyspytateľným smerovaním. –––– V krajine slepých sa o jednookých hovorí, že sú blázni. –––– Sme ako voly. Točíme sa stále dookola a nikam to nevedie. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle kousek mě jednoduše dostal - svou kamerou a atmosférou, která ve mě doznívala ještě hodně dlouho. Velmi pomalý film s minimem dialogů, kdy příběh promlouvá obrazy krajiny spalované slunečním žárem, detaily zachycujícími pot na lidské tváři či emocemi, které hrdinům čiší z očí. Mé druhé setkání s Walterem Sallesem po jeho slavném Hlavním nádraží. Ten chlap opravdu umí. Celkový dojem :95 %. Tragický film o neschopnosti vymanit se z nesmyslných tradic a slepé poslušnosti k patriarchovi svého rodu. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv děj filmu ubíhá velice pomalu a líně (asi jako v Brazílii v žáru slunce), není nudný a poměrně rychle uplyne. Příběh o rodinné cti a podivné tradici, při které otcové raději obětují životy vlastních synů, než aby ji porušili, o mrtvých, kteří i po smrti ovlivňují živé a o malém chlapci, který je jako světýlko naděje v tomhle podivném světě. 3,5* ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno