Tulipánová horečka

Tulipány mají dva velký problémy. První je ten, že veškerý dějový zákruty jsou dílem prachsprostý náhody. Jednou dobrý. Poosmý ale z postav vyprchá i zbytek jejich uvěřitelnosti. Ten druhej je ještě těžší kalibr. Dane Dehaan je cokoliv, jen ne svůdník. A čumět na to, jak se do něj Alicie Vikander zadívá, není romantika, ale sci-fi. Waltz skvělej. (21.07.2018)

Příjemné kostýmní drama (modré šaty, jež nosí Alicia jsou opravdu nádherné), které krom zmatku v ději a chování postav, bohužel nemá moc co navíc nabídnout. Film tudíž táhnou především skvělí herci, ačkoliv téma není na škodu. Vášeň, zrada, láska, chtíč, vina, přičemž není dobré, onu lásku a chtíč, zaměnit. (03.09.2017)

Film má dobrou zápletku, takže mě udržel na pozoru po celou dobu stopáže, což se u podobně laděných milostných dramat nestává tak často. Mám dojem, že chlap v určitým věku by měl dát do dveří dělo a když se u něj objeví ženská, vystřelit, protože jinak ho nečeká nic dobrýho. Když o tom přemýšlím, tak on tady z tria Cornelio, Sophie a ta kuchařka nebyl ve finále nikdo nějak zlý a to chování mně v kontextu s dějem dávalo smysl i když je to teda masakr. Je mně trošku líto Alicie, která má herecky na víc než jen na milostný dramata, kde se její talent nemůže projevit tak jako v švedských originálech, kde začínala, ale kariéru má holka před sebou a věřím, že zajímavý scénáře jí agent bude házet na stůl každý týden, protože ona je fakt jedinečná. Ovšem i Alicia tady nestačí na Christopha jeho pojetí postavy je neskutečný, Cornelius nemá v příběhu úplně největší prostor, přesto je zahrán tak, že je daleko nejvýraznější a je to zásluhou Christophera, protože jeho charisma a herecký talent patří v současnoti do absolutní světový špičky. Scény u stolu jídla nebo jak se kouká na obraz patři mezi top zahrané vyjádření pocitů postavy. (31.03.2018)

Přestože není Tulipánová horečka vysokorozpočtový film, má hvězdné obsazení a luxusní výpravu. Vůbec si neumím představit, co museli tvůrci podstoupit, aby takto věrohodně ztvárnili příběh z Amsterodamu 17. století. Před mnoha lety se podařilo zprostředkovat atmosféru starého Holandska podobně autenticky Dívce s perlou. Tak jako na obrazech starých holandských mistrů, jsou všechny scény zaplněné tisíci detailů, které vypadají skvěle a trochu tím ospravedlňují poměrně stereotypně vykreslené postavy, které se uprostřed toho vztahového šmodrchance nacházejí. To ale není nijak vážně míněná výtka...je to příběh o láskou zpitomělých lidech a jednom nebožákovi, který to odskákal. Od určitého věku na nevěře nespatřuji nic romantického takže ano, byly chvíle, kdy se mi chtělo moralizovat a počínání postav jsem sledoval s nelibostí. Bublalo ve mě, že je to další výblitek červené knihovny, který lidem vštěpuje, že když jde o lásku jdou pravidla a morálka stranou. Ale kupodivu mě tvůrci překvapili koncem, který tomu všemu dává jiné vyznění. Po dlouhé době závěr filmu, který mě vysloveně potěšil. Vlastně pokud bych měl něco vytknout, je to asi jen zbytečně přepálená stopáž. Klidně víc takových filmů. (24.10.2020)

Tohle byla ale přeslazená mizérie... Člověk by čekal, že se tyhle dobovky o chudáčcích fešných slečinkách provdaných za staré páprdy a hledajících útěchu v náručí mladého bohéma už ani nedají pokazit. Ono ale přitom stačí odfláknout scénář a vykašlat se na cokoli jako logické chování postav, věrohodnost jejich vztahů (o lásce, přátelství a touze se toho hodně nakecá, ale nic se neukáže) nebo nějakou příběhovou invenci. Nuda střídá protáčení očních bulev... Dane DeHaan navíc tentokrát herecky úplně mimo realitu. Plusem může být povedená produkce, nečernobílost hlavních protagonistů a vcelku povedená humorná stránka. Takhle nějak vypadají pohnojené tulipány. A přitom jsem se tak těšil. PS: Pokud chcete kvalitní film na podobné téma, sáhněte po Lady Macbeth. Ta tuhle kytičkovou nudu přebíjí ve všech ohledech. (02.09.2017)