Světlo mezi oceány

To bylo tak strašněěě dlouhééééé a natahované, až mi málem praskla u kytary struna. Mě to nějak nechytlo a až nádherné záběry krajiny a kouzelného a až drsného vzhledu ostrova, mi to přišlo jednotvárné. Vůbec jsme se nedokázala vcítit do hlavních protagonistů, což u tohoto žánru je to obzvlášť špatně. Spíše nedoporučuji. (09.01.2018)

Asi hodinku jsem si říkal, že výsledek zaostává za papírovým očekáváním. Nakonec jsem se naštěstí docela zmýlil. Režisér Derek Cianfrance oslnil i naštval už svým syrovým a odtažitým debutem Blue Valentine. „Naštval“ proto, že to zdaleka nebyl stravitelný film, na druhou stranu oceňme, že si šel svou vlastní cestou, a stejně jako v druhém dítku (Za borovicovým hájem) ukázal svůj cit pro pohlcující atmosféru. A jelikož tehdy nechal Ryana Goslinga a Michelle Williams projít bolestivým vztahovým rozkladem, můžeme předvídat, že se tentokrát dočkáme něčeho podobného. Zajímavý rukopis tedy pokračuje, doba se změnila. Po válce není nic jako dřív, takže samota správce majáku bude pro Michaela Fassbendera tou správnou cestou pro vyčištění vzpomínek. Nová příležitost mu přivane i Aliciu Vikander, která má sice půvabnou tvář, ale dítě donosit nedokáže. Pomůže kojenecký pláč vycházející od oceánu. Dá se nicméně očekávat, že to tak snadné nebude, bohužel některým motivacím a volbám hlavních hrdinů jsem příliš nevěřil. A ač Cianfrance mistrně vede každého herce a začíná platit za černého režijního koně, až příliš spoléhá na náhodu. Nejde jenom o obsah člunu, ale i o návštěvu hřbitova, setkání na výročí, „správná“ matka v obchodě. Možná rýpu, ale je to tak. Vnitřní hloubku mu ale upřít nelze. Jeden výhružný pohled Vikander nebo vyhaslost v očích Fassbendera a hned víme. K tomu skrumáž zvuků, emotivní obrazová stránka, zvolená hudba. To je radost. 70% (27.02.2017)

Kupodivu povedená dramatická žánrovka u níž jsem očekával řadu klišé v jiných filmem viděných. Ovšem dostal jsem citlivý pohled do rodiny válečného veterána Toma, který je postaven před těžké rozhodnutí, které v podstatě rodinu skoro rozbije. Vše přitom přichází s nečekanou intenzitou, rozhodnutí jsou konaná logicky, není zde místo na nějaké cucání z prstu. Všechny postavy jsou trojrozměrné, všem chápání rozumím a byl jsem nešťastný z konání, které se zde stalo. O to větší poklonu tomuto snímku skládám. Všem doporučuji. 80% (15.12.2019)

Ťažko povedať, prečo sa niečo podobné našim kinám vyhlo, to samozrejme hovorí viac o inteligencii distribútorov než o kvalite diela. Pretože až na veľkom plátne by sme si naplno vychutnali to úžasné pobrežie oceánu, zvuk burácajúcich vĺn a čajok. Pomalé tempo je ale dnes, v dobe prvej signálnej, sprosté slovo. Pomalšie rozprávanie podtrhuje aj predlhá expozícia, čo mne ale osobne v tomto prípade vôbec nevadilo. Film o tom, že niektoré životné rozhodnutia nie sú ani dobré, ani zlé a následky týchto činov vyžadujú ďalšie rozdodnutia, ktoré tiež nie sú ani správne, ani nesprávne, ale v vďaka ktorým sa stávajú všetci len obeťami. (05.04.2019)

A přesně takhle má, dámy a pánové, vypadat promyšlené citové vydírání a celovečerní ždímačka slz, která doopravdy funguje. Režisér z lidí může dělat uhranuté plačící loutky, lze tak ale činit něžně a s odzbrojující nenuceností, nejen chladnokrevně a za záměrem utíkání se vstříc drzému kalkulu. Old's cool. "Četlo" se to úplně samo. (23.01.2017)