Světlo mezi oceány

Přesně takové jaké čekáte, pokud znáte tvorbu Cianfrance, mistra vztahových dramat. Dojemné, tklivé, strhujícím způsobem minimalisticky snímané, dobové. Sociální a morální dilemata posunutá v čase o 100 let zpět dodávají filmu určitou noblesu a grácii minulých let, která se v moderních filmech těžko dělá a obvykle musí trochu zrát. Místy tradičně srdcervoucí a scénáristicky velmi povedené, zarývající se pod kůži. Chápete tu všechny zúčastněné a přitom nelze jednoznačně říci, co je dobře a co nikoliv. Po Minghellovi už těm klasicky vyprávěným, starosvětským přiběhům téměř odzvonilo a je skvělé, že Cianfrance přejímá pomyslnou štafetu a pokračuje dále. S jeho režijní virtuozitou a citem pro emoce se máme do budoucna ještě na co těšit. Ubrat tady 10-15 minut přehršle záběrů na moře a skály a mohlo to být téměř dokonalé. A doufám, že za tohle dostane Vikander dalšího Oscara. (19.12.2016)

Krásně natočené, skvělí herci, popravdě nic jsem nečekala a bylo to velké překvapení.  Pomalé tempo filmu by mi nevadilo, ale trochu zkrátit by bylo ku prospěchu věci. po pravdě, Příběh jako takový mě dost iritoval a postava Alicie štvala, i když jsem ji částečně chápala. Michael byl ve své mlčenlivosti skvělý. (19.05.2022)

A přesně takhle má, dámy a pánové, vypadat promyšlené citové vydírání a celovečerní ždímačka slz, která doopravdy funguje. Režisér z lidí může dělat uhranuté plačící loutky, lze tak ale činit něžně a s odzbrojující nenuceností, nejen chladnokrevně a za záměrem utíkání se vstříc drzému kalkulu. Old's cool. "Četlo" se to úplně samo. (23.01.2017)

Melodrama jako fík. Bála jsem se nudy i přehnaně sladkobolných scén, ale nedočkala jsem se ani jednoho. Zásluhu na tom má krásné nasnímání a hlavně ústřední trio Fassy + Vikander + Weisz. Bolest jejich postav jsem chápala a prožívala s nimi. Nezdály se mi ale úvodní "námluvy", které byly hotové mrknutím oka. Každopádně silný zážitek. (15.08.2019)

Derek Cianfrance je čím ďalej, tým lepší. Po podivnom "skvoste" Blue Valentine a nedotiahnutom filme The Place Beyond the Pines prišiel na rad The Light Between Oceans. A musím uznať, že tento krát Derek naservíroval, ako sa vraví, môj šálok kávy. Aj keď začiatočná fáza pôsobila trochu lyricky, ale ako náhle sa v divokom oceáne zjavil tajomný čln, začala sa naozaj skvelá a znamenitá dráma sprevádzaná silnými dilemami a veľkými rozhodnutiami, ktoré razom zmenili osud všetkých zainteresovaných - tých bolo napokon nanešťastie oveľa viac ako by sa dalo spočiatku čakať. Výborná gradácia deju, rovnako aj psychologické zameranie, ktoré dôsledne vytrápilo ústrednú dvojicu postáv. Záver trochu vlažnejší ako by som si predstavoval, ale to nič nemení na tom, že film sa mi veľmi páčil a miestami som doslova tŕpol, čo sa bude diať. (26.12.2016)