War Machine

Ano je to žánrově nevyrovnané. Divák chvilku kouká na komedii, chvilku na válečný film, chvilku na politický thriller. Bez Pitta by to asi navíc celé nemělo šťávu naštěstí Netflix nešetřil a sáhl po tom nejlepším co bylo k mání. Pitt si svého McHamonna - zelenou gumu - zahrál s gustem, to bylo na něm vidět. Celý film se tak nějak jakoby motal v kruhu podobně jako se koaliční síly motají v Afghánistánu. A v tom je vlastně genialita toho filmu. Je to celé krásně absurdní a bezvýchodné. Doporučuji film vidět ještě jednou, protože pak Vám dojde celá řada věcí a vše se lépe pospojuje... 4 generálské hvězdy! * * * * (04.07.2017)

War Machine budu charakterizovat poměrně jednoduše, a to i přesto, že půjde z mé strany o docela silné prohlášení, nicméně já tento snímek zkrátka považuji za jednoznačně nejlepší válečnou satiru vůbec. Sice tedy upřímně konkrétně tento žánr ani trochu nemusím, tohle je ale vážně neuvěřitelně zábavná jízda, která přesně vystihuje veškeré absurdní poměry panující ať už v samotném afgánském konfliktu, tak i v armádě, v politice, ve veškerých přítomných vztazích, rozhodnutích, prostě ve všem a já se na střídačku opravdu upřímně fantasticky bavil, ovšem hned následně jen nechápavě zíral, co se ve filmu vlastně odehrává, což když se nad tím vším tak zamyslí, tak by mě mělo ale především primárně děsit, fakt šílený. Každopádně, War Machine funguje skutečně jako perfektně namazaný stroj, se strhující zápletkou, plnou opravdu vtipných situací, zároveň ale i napětí, působivých dramatických okamžiků, emocí, perfektních postav a dech beroucí atmosféry. Na vrcholu všech těchto pozitiv se nicméně tyčí jeden jediný prvek, a to fenomenální výkon Brada Pitta, ze kterého jsem byl naprosto unešený, který tu strhává na sebe veškerou možnou pozornost a opět potvrdil, že už dávno není jen filmovým sexuálním symbolem, ale především nehorázně přesvědčivým a dokonalým hercem, jehož škála ztvárnění svých filmových postav snad nemá ani meze. A když k tomu pak připočtu i další borce, jako Kingsleye, Halla, a vlastně i všechny ostatní, tak i v tomto ohledu se jedná o mimořádný filmový zážitek. War Machine je zkrátka bohužel vážně neprávem dost opomíjený a kvalitativně podhodnocený snímek, pro mě se ale jedná skutečně o ojedinělý zážitek, který musím každému doporučit. (13.11.2020)

Nevím, co si o tom mám myslet. Není to ani komedie, ani drama, ani válečné a myslím, že ani ten snímek sám o sobě neví, kam se zařadit. Jen to tak nějak převypráví patálie jednoho generála, kterej neuspěl, i když předpoklady pro to měl (mě teda jako blbec nepřišel a vůbec mi nedošlo, že tenhle film se mu vysmívá - právě že jeho názory mi přišly rozumné). Ale kdo chce psa bíti, důvod si najde, že. Obzvlášť v USA. Z tohohle filmu ve mě možná zůstanou dva pocity: 1) generálův výraz a způsob běhu (na tom si Brad Pitt dal obzvlášť záležet), 2) to, že americké vměšování, politika a vedení armády/války nejde rozumně pochopit. (05.07.2020)

Nevýrazný pokus o afgánskou Prdel XXII, která však na základě investigativních fucktů mrazivě prokazuje, že včele bezprecedentně invazního kontingentu na území suverénního státu stála ještě nedávno totálně vypláchlá guma a samolibý obrkokot, obklopený kohortou brilantních zelených müslitelů a parazitních politických oportunistů, které (ne)kontroloval už jen lhostejně přizdisráčský, leklý negromunista. A podle toho to hrdinné osvobozování pasáků koz v kamenité prdeli za sto mega denně a předražená pomsta Spojených sráčů za vkusné, urbanisticky přívětivé provzdušnění Menhetnu nepříteli, kterého si sami vykultivovali a vycvičili, vypadá dodnes. Každopádně taková milá a slušně odsejpající bezzubá satira (korektní soudruzi z Netflixu na přitvrzení nemají koule), v níž přesličný Bred toho khaki čuráka Mekkrystála, co běhá jako retard, trefil tak dokonale, až jej některé místní mentální kapacity osočují z přehrávání. (29.06.2017)

Tragickej bordel. Film, který děravou sítí chytá tisíc letících šrapnelů. Ani charakterová studie, ani mrazivé drama, ani sžíravá satira, trochu crazy komedie, trochu politika války, trochu vážnosti, trochu dobrého herectví a spousta rozpačitosti, křečí a rozklížených výpovědí, které se protiřečí. Tím neustálým střídáním nálad, poloh a tónů to paradoxně budí zvědavost, ale rozuzlení frustruje tím špatným způsobem. Michôd se snaží zachytit prázdnotu válečné mašinérie, ale jeho film je podobně velkohubě mimo jako dotyčný generál. (15.06.2017)